Reklama

Reklama

Submarino

Trailer

Obsahy(1)

Nick a jeho mladší bratr se protloukají životem poznamenaní nešťastnou událostí v dětství. Nick se právě vrátil z vězení a zdá se, že kromě pití piva a občasné návštěvy posilovny, není nic, co by ho zvlášť zajímalo. Jeho mladší bratr pečuje po smrti své ženy o malého syna, před nímž však skrývá tajemství, které dítě odhalí až smutně snadno. Oba bratři se sejdou na matčině pohřbu, kde se životy všech zúčastněných náhle propojí... Vinterberg působivě vypráví příběh dvou outsiderů z kodaňského předměstí, kteří žijí ze dne na den a snaží se v bezútěšném prostředí přežít; stačí jim „udržet hlavu nad vodou“, k čemuž metaforicky odkazuje název filmu Submarino. Seversky syrové drama se strhujícími hereckými výkony je natočeno s citem pro formu a autentičnost situací, které jen posilují emotivnost snímku.

Ve svém šestém filmu Submarino se Thomas Vinterberg navrátil k tématu dysfunkčních rodinných vztahů obdobně jako ve své předchozí tvorbě: ve snímku Rodinná oslava z roku 1998, vůbec prvním filmu manifestu Dogma 95, který získal ocenění na mnoha mezinárodních festivalech či později v odlehčené podobě v komedii Když se muž vrací domů (2007). (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (185)

Blizzard 

všechny recenze uživatele

Jeden z těch lepších Vinterbergových filmů. Působivé, depresivní, temné a smutné. Severský film, který rozhodně stojí za to vidět. (7/10) [MFFKV 2010] ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Sice jsem moc nepochopil jak to bylo s tím kriminálem, ale jinak teda silná a depresivní kávička, který nemám moc co vyčíst. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Typická seveřina. Surový jak podrážka od boty, lidský asi jako odpadkový kontejner v Bronxu a drsný jako skandinávská krajina, která si do každého takového filmu přitáhne svojí těžko nahraditelnou atmosféru. V tomhle filmu se toho děje hodně, ale vše má svůj řád, tím řádem je život takový, který si vybrali dva kluci, co od mala žili s, ve většině případů, na mol fungující matkou. Už jenom díky té laskavosti obou hlavních představitelů jsem si přál, aby to dopadlo alespoň trošku podle mých představ. Dopadlo to nakonec tak, jak dopadá každá severská psychologická perla, tvrdě s realitou a křížkem na funuse, s rukou v ruce po ledově chladných ulicích Kodaně. Ale stojí to za to vidět. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Film Submarino Thomase Vinterberga je drsným sociálním dramatem o dvou bratrech, kteří na kodaňské periferii zkoušejí překlenout trauma z dětství. Kultivovaně natočený a nesmírně emotivní příběh svou vnitřní silou připomíná, že autor je spolutvůrcem Dogma 95. Od strohého manifestu se však vzdaluje propleteným rámcovým příběhem, bohatým hudebním doprovodem i stylizovaným vizuálem. Emotivně zničující zážitek, který si naštěstí najde cestu i do českých kin a dosavadní vrchol Karlovarského festivalu. [MFF KV 2010] ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Tak typicky severské, že už to ani víc nemůže být - depresivní, pomalé, hloubavé, bolavé, bezvýchodné sociální drama jednoho ze spoluzakladatelů manifestu Dogma 95, který se ale zásadám v něm už trochu zpronevěřil (použití hudby, nelineární scénář atd.), přesto si stále nese tu typickou syrovost. Thomas Vinterberg zaměřil svou pozornost tentokráte na úplné sociální dno blahobytného Dánska a zkoumá dopady predestinace a vliv prostředí a rodiny na vývoj člověka - a jak lze očekávat, tyto se jeví jako absolutně fatální... ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Jestliže někoho film Submarino emocinálně minul, tak mě rozhodně ne. Příběh dvou bratrů, kteří měli vnitřně zmučené srdce tím, co stalo v jejich dětství a to do velké míry ovlivnilo jejich další způsob života. Měli k sobě tak blízko a přitom si byli tak vzdálení. Z celého jejich života na mě čišela jejich samota a zoufalá beznaděj. Velmi smutné a depresivní drama, které se Dánům jako ostatně vždy povedlo. Velmi dobře bylo vypracované prolínání osudů obou bratrů a studená barva filtru, která ještě víc umocnila drsnost příběhu. Osobně mě zaujal výkon Jakoba Cedrgrena, kterého jsem měla možnost vidět už ve filmu Ukrutně šťastni. A dík alespoň za pár pozitvních momentů. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Dějem průměrné, zpracováním maximálně strhující. Zkrátka severské Requiem za sen. Přesto ale doufám, že Vinterberg nebude do nekonečna oblbovat sugestivním zpracováním a přiblíží se víc k možná také jednoduché, ale mnohem silnější a přesvědčivější Rodinné oslavě. ()

Morien

všechny recenze uživatele

Když jsem viděla dva chlapce starající se o dítě, zaplesalo mi srdce blahem. Potom jsem dostala pořádnou facku, vlastně několik facek, a zjistila jsem, že se nemůžu napojit na vůbec nic z toho, co se dál před kamerou odehrává. A když jsem se podrobněji podívala na to, co se tam odehrává, byla jsem neskonale šťastná, že se s tím moje vědomí neumí spojit. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Až se zase jednou budete koupat v sebelítosti, obviňovat své okolí, jak vám nerozumí, a ujišťovat se, jakou máte v životě smůlu, pusťte si Submarino. Dětství dvou bratrů je poznamenané tragickou událostí a pak už to s nimi jde od desíti k pěti. Jakýkoli pokus posunout se dál končí ještě větším průšvihem už proto, že zkratky vypadají lákavě a rizika se zdají být přijatelná. Submarino je pesimistické, nesentimentální, seversky drsně odtažité a nevlídné. Převládá pocit opuštěnosti a ztráty životní perspektivy. Celkový dojem: 75 %. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Po Rodinné oslavě a Honu jsem měl od režiséra Vinterberga jen ta nejvyšší očekávání, což se trochu obrátilo proti mně, protože Submarino se s nimi nemůže porovnávat. To ale neznamená, že by šlo o špatný film, jen prostě není tak výborný. Pořád je to poctivé severské drama se vším, co byste od něho mohli čekat. Příběh 2 bratrů, na kterých se výrazně podepsalo smutné dětství (rámované navíc jedním velkým traumatem) mě bavil, i když se na první pohled může zdát trochu obyčejný. Jednoznačně staví hlavně na hereckých výkonech, proti kterým se nedá říct vůbec nic. Lehké ozvláštnění v podobě oddělení obou linií může někoho i trochu rušit, ale já s ním neměl problém. Zároveň Submarino patří k těm typům snímkům, u kterého má naprosto zásadní podíl na vytvoření atmosféry hudba, v tomto případě na to stačily 2 písničky (magický titulní motiv Fatherless Hill spolu s Hollow Talk, kterou má zas pod kůží každý fanoušek severského seriálového klenotu Most). Symbolický konec se mi také líbil, takže hodnotím solidními 4*. ()

Kryšpín 

všechny recenze uživatele

Ohrožování dítěte, alkoholismus, drogová závislost, duševní choroby a rodičovské selhání, mimo jiné tohle vám nabídne film Submarino, který z velké části zachycuje utrpení hlavních postav. Vinterberg zakládá jádro filmu na charakterech, které se topí ve svém ponurném životě. Časové posuny v příběhu jsou tak subtilní a elegantní, že přechod je jakousi organickou součástí příběhu. A musím říct, že cítím podobnost s filmem Biutiful, který jsem nedávno viděl. Ne tak zcela příběhem, ale postavami a hlavně dávkou ponurnosti. Thomas Vinterberg dosáhl svého vrcholu. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Čoho sme svedkami v tomto filme, je neuveriteľne presvedčivo zahratý a zrežírovaný príbeh dvoch bratov, ktorých spájajú rovnaké tragické udalosti v ich živote. Obaja sú vo svojom vnútri zmietaní bolesťou a smútkom, no každý z nich sa s tým vysporadúva po svojom, a zároveň ani jeden z nich s tým nedokáže bojovať. Spôsob rozprávania je veľmi citlivý a neutrálny, diváka necháva zaujať postoj k obom postavám a ich chovaniu. Spôsob prezentácie životnej cesty môže byť pre niekoho tragický a biedny, činy, ku ktorým ich zatlačil ich slabý charakter nevysvetliteľne zúfalé, no zároveň tu ostáva priestor pre silný pocit súcitu s hlavnými postavami. Samostatná pochvala putuje samozrejme dvom hlavným predstaviteľom, ktorí dokázali efektne zahrať a zobraziť protipóly svojich postáv, nahliadnuť do vnútra na prvý pohľad obyčajným charakterom. Pohľad na problematiku užívania drog a jej dopady na rozvrat rodiny z pohľadu detských očí je podaný tak drsne a bolestivo, že miestami mi to naozaj zvieralo žalúdok. A o slzách v očiach ani nehovorím. 85%. ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Deprese. Prázdnota. Sklíčenost.. Dánské drama o dvou bratrech, kteří jsou traumatem z dětství poznamenaní na celý život. Nebylo mi jich líto, protože je sice pravda, že minulost se na člověku podepíše, ale to není žádná omluva. První polovina dost nuda, druhá už o něco lepší - nejlepší je na tom ale ten mrazivý, beznadějný konec. Přesto bych od severského dramatu čekala víc, než jen melancholii čišící z obrazovky. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Když už se to všechno sype, Seveřané ještě přihodí pod kotel. Dva bratři. Už v dětství spadli do propasti. A horko těžko se sápou ven. V citové i sociální propasti, nutno podotknout. Matka těžká alkoholička, péče o nejmladšího bratra skončí tragédií. Po letech, osamocení, bez světlých zítřků se setkávají. V depresivním sychravém předměstí Kodaně jeden bojuje s démony pomocí chlastu a vybíjením se v posilovně nebo v posteli sousedky, druhý, ač sám vychovává syna, těžce ujíždí na drogách. Současnost staršího tvoří první polovinu filmu jako jednotně vedená linie, pak přichází mladší bratr, nesouběžné vyprávění, jejich fyzické setkání i další prolnutí v drobných detailech chmurného děje. V roce 1995 se Thomas Vinterberg ponořil do dogmatického hloubání – vzešel z toho jeho nejlepší film, bezútěšná Rodinná oslava. Naposledy bodoval roku 2012 výtečným dramatem Hon. Mezitím ušel kus cesty, a ač mi jeho další výlety moc nesedly, Submarino tvoří výjimku. Jedinou výtku, pokud se můžu podělit, bych měl k četnosti pádů na hubu, až to hraničí s nepravděpodobností (samozřejmě můžeme navíc rýpat, že těžké dětství zdaleka nemusí znamenat celoživotní živoření na všech frontách). Závěrečný nádech nicméně hlavnímu hrdinovi musíme nic jiného, než přát. Brnkání na emoce mi nevadilo. Mez snesitelnosti nebo kýče tvůrci nepřesáhnou nikdy. Mistru Vinterbergovi navíc musíme vyseknout poklonu za vedení herců. Excelují do jednoho, i když učaruje hlavně výbušný zjev zoufalce Jakoba Cedergrena. Solidní čtyři hvězdy!! ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Šokovaný, ako ma nechal tento severský snímok chladným. No to bude zrejme tým, že nemám absolútne žiadny súcit s alkoholikmi a narkomanmi ... ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Trochu jsem se obávala, co na nás Thomas Vinterberg vybalí tentokrát. Že to nebude nic optimistického mi bylo celkem jasné. Projev je mnohem civilnější než v pozdějším Honu, jsou tu sice vypjaté okamžiky ale tentokrát žádné lynčování nebo surovosti v přímém přenosu. Jsem na rozpacích. Pokud má někdo neustále potřebu sahat po silně emotivních tématech, tuším nějaké ty boule na duši z dob dřívějších. Jen si nejsem jistá, zda je film tou nejvhodnější psychoterapií. Ani čeští režiséři nás nešetřili a naložili nám pořádnou porci emocí, ale u nich jsem vnímala víc smysl a poselství. V Submariu mám pocit jako by šlo skutečně jen o foukání vlastních bolístek nebou pokus na sebe hodně drsnou formou upozornit. Na depku neotřebuji film, na to mi stačí zajít na třídní schůzky. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Potom ti poviem prečo sa voláš Martin..." Popravde mám radšej filmy z minulosti a budúcnosti ako tie zo súčastnosti, ale občas príde silný film, ktorému nemám čo vytknúť a max. ma zaujme. Dánsky režisér to dokázal 2x po sebe. Submarinom a neskôr veľmi úspešným Honom, aj keď som ich videl v opačnom poradí. Príbeh dvoch bratov je drsný, špinavý, chladný a ich detstvo by za to svoje asi nikto nemenil. Napriek neľahkým podmienkam z nich vyrastajú rozumní ľudia, ktorých šťastie stále obchádza a v živote to nemajú ľahké. Zaujal ma hlavne starší brat , kľudne by mohol byť ďalším Dánom, ktorý skúsi hollywood, pretože jeho tvár by som si vedel predstaviť aj v iných filmoch. Úvod i záver s ich malým bratom, ktorého krstia je magický, v závere silne dojímavý. Vo filme sú trocha prehádzané časové roviny, ale nijako násilne, takže celistvosť nie je narušená. Filmy o vzťahoch zo súčastnosti sú stále v móde, ale nie každý to vie robiť. Submarino je max. reálny a silný film z ktorého si všetci režiséri môžu brať príklad. Takto sa to robí! 100%. ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

Proč se vlastně rádi díváme na depresivní filmy? Jestli ono to nebude ze stejného důvodu, proč nepohrdneme ani kvalitní komedií: obojí nám totiž zlepšuje náladu. Jasně, každý ze žánrů sice úplně jiným způsobem, ale výsledný efekt je naprosto stejný. Tuhle depkoidní severskou smršť nejspíš jen tak někdo nedokouká, ale když už jo, ten pocit je k nezaplacení. Mám se dobře. ()

Reklama

Reklama