poster

Coriolanus

  • Velká Británie

    Coriolanus

Drama / Thriller / Válečný

Velká Británie, 2011, 122 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MrCreosote
    ****

    Ty zřejmé pravdy z politického života byly aktuální za Shakespeara a na působivosti neztrácí ani dnes. Vanessa Redgrave je na Oscara. Více v této recenzi.(8.6.2012)

  • Pilda17
    odpad!

    Od začátku nezáživné a příliš zdlouhavé. Do toho plácání jednoho nesmyslu za druhým. Žádnou myšlenku a ani napětí jsem nepocítil. Děj nebyl vůbec chytlavý a nuda provází tento "paskvil" celou dobu. V životě už nechci nic takového vidět a ani herecké výkony nemůžou tento nesmysl vyzvednout. Nejhorší věc ze všeho je, že herci plácají jeden nesmysl za druhým.. 0/10 = 5%(25.6.2012)

  • Beckett51
    *****

    „How...traitor? - Nay, temperately. Your promise. - Fires in the lowest hell fold in the people. Call me their traitor, thou injurious tribune? “ Vskutku jeden z nejnáročnějších filmů, které jsem kdy viděl. Pokud na to ale přistoupíte, budete ohromeni. Ohromeni režií ale především těmi nejpreciznějšími hereckými výkony (Ralph Fiennes a Vanessa Redgrave by měli dostat Oskara!). Jinak ale celkem chápu slabé hodnocení, není to film pro každého. Ale za sebe mohu říci, že jsem právě viděl jeden z nejlepších režijních debutů všech dob. EDIT po vydání dabingové verze - Dabing je naprostá příšernost a všechny herecké výkony totálně zazdívá. Pokud Coriolanus, jedině v originále!(9.6.2012)

  • bogu
    ****

    Butch Shakespeare. Ralph Fiennes neměl moc práce s přiostřováním tohohle 400 let starého dramatu: všechen testosteron, všechnu rez, všechnu prolitou krev a vzkypělou žluč už mu připravila hra, kterou milovníci hravého, romantického, nebo vznešeně tragického Shakespeara většinou těžko rozdýchávají. Coriolanus je jízlivé politické drama, které živí nenávist a pohrdání ženoucí prosti sobě plebs a elitu a ve kterém obě strany skončí zdiskreditované a zruinované svými vlastními předsudky. Jako cynická studie, nebo možná spíš karikatura soupeřících ideologií a politických systémů je Coriolanus rovnocenným rivalem těch nejrozzlobenějších her 20. století. Přihoďte k tomu Shakespearovu starost o silný příběh, silné postavy a silný verš a rázem máte hru, která většinu angažovaných her-manifest strká do kapsy. Fiennesovo rozhodnutí adaptovat ji v moderním kontextu je tedy naprosto přirozené a já s tím nemám nejmenší problém. S čím problém trochu mám je realistická optika, která diktuje výraz většiny mainstreamových filmových adaptací Shakespeara – snaha o přesvědčivou iluzi známého světa, o psychologický realismus za všech okolností, o co nejpřirozenější vyznění jazyka už tolikrát pohřbila leccos, co ke svému účinku nic z toho nepotřebuje, co si naopak první diváci mohli vychutnat právě proto, že dokonalá iluze reality, konzistentní, propracované charaktery napříč celou hrou a jednoduchá řeč nebyly prioritou. Naopak, v určitých případech by byly bývaly svazující a na obtíž. Jen pár režisérů se konvencím alžbětinského a jakobínského dramatu přizpůsobilo a realismu se v určitých ohledech vzdalo (viz Titus Julie Taymor, Prosperovy knihy Petera Greenawaye, některé adaptace Orsona Wellese), Fiennes bohužel není jeden z nich. Jeho Coriolanus se pevně drží pravidel mainstreamového filmu a v momentech, kdy jeho film pokulhává, doplácí právě na nepoddajnost a nepřizpůsobivost předlohy filmovému realismu. Je ovšem třeba hned dodat, že po většinu času film šlape dobře. Ten, komu se podaří odfiltrovat z close-upů na Coriolanovu tvář ikonické a o dost přímočařejší Fiennesovy kreace v Schindlerově seznamu a Harry Potterovi, bude odměněn suverénním ztvárněním jedné z nejnepřístupnějších rolí v Shakespearovském kánonu; na celé čáře ovšem vyhrává královská Vanessa Redgrave jako Matka (někdy lituji, že čeština nedisponuje členem určitým), jejíž výkon sám o sobě stojí za cenu lístku do kina. Brian Cox, Paul Jesson a James Nesbitt znamenitě sekundují, Gerard Butler je méně zajímavý, ale konkurenci měl obrovskou a roli nesnadnou. Co se žánrových kontextů týče, první polovina filmu horlivě uplatňuje konvence současných válečných a politických dramat, byť mě zklamalo, že na to, kolik pozornosti jsem byl ponoukán věnovat davům a kolik tváří jsem se v nich naučil rozeznávat, se druhá půlka tohohle materiálu vzdala až příliš lacino (byť hra samotná natahuje plebejce a tribuny na skřipec o poznání déle) a na politické rovině vykrvácela ve prospěch tří hlavních aktérů. Sečteno podtrženo, nejde o žádný revoluční počin – jakkoliv se modernizace kontextů snaží tvářit radikálně – ale hra funguje jak má, alespoň v těch ohledech, které má na zřeteli estetika filmového realismu. // LEPŠÍ VERZE: Ve světě filmu zřejmě není, byť stojí za srovnání televizní zpracování od BBC (1984); je nekonečně krotčí a po technické stránce si vede mnohem hůř, ale sofistikovaná práce se statickým obrazem a výtvarná stylizace scén je dobrou alternativou k Fiennesově surovému výrazu.(22.1.2012)

  • 3n3my
    *

    Po dlhom čase som mal problém dopozerať film. A to mám vojnové rád, aj keď sa niekedy nedržia historických udalostí. No ale čoho sa držal Coriolanus, netuším. Ralph Fiennes sa asi snažil o niečo priekopnícke, netradičné, no pre väčšinu divákov je jeho pokus zmätkom a poškvrneným mena jedného dramatika. To prevedenia a kamera - jednoducho tragédia, ktorú nedoporučujem!(29.6.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace