Májové hvězdy

Je jaro. V Praze kvetou stromy, válku připomínají jen památníky. V květnu 1945 vítali čeští obyvatelé sovětskou armádu. Rodiče malého Dušana pozvali do svého venkovského domku unaveného sovětského generála, aby si odpočinul. Dušan se s ním spřátelil a generál mu dal před odjezdem na památku svoji vojenskou kožešinovou čepici. Generálův automobil minul cestou ženisty, vedené poručíkem Rukavičkinem. Místo, kde zneškodnili minu, bylo nutné označit a Rukavičkin šel do blízké školy vypůjčit si křídu. V prázdné budově se seznámil s učitelkou Janou a mezi oběma mladými lidmi přeskočila jiskra sympatií. Poručík však musel pokračovat v cestě a proto Janě napsal na školní tabuli svoji adresu. Když se po rozloučení vrátila učitelka do třídy, adresu nenašla. Pečlivý ředitel školy tabuli umyl a Janě zbyla jen vzpomínka. Po silnici se vracel pěšky domů do Prahy pan Novák, bývalý vězeň koncentračního tábora. Rukavičkin zastavil nákladní auto, které pana Nováka do Prahy odvezlo. V domě na Malé Straně, kde pan Novák před válkou bydlel, se však skrýval německý ostřelovač. Jeden ze sovětských vojáků ho zneškodnil, ale svůj čin zaplatil životem. Zdrcený pan Novák bloudil Prahou a setkal se se starou paní, která toužila po tom, aby už jezdily tramvaje. Když se její přání konečně splnilo, přimluvila se stařenka za vojáka, který byl v civilu řidičem tramvaje v Kyjevě, a rád by alespoň na chvíli řídil tramvaj. Když pak společně vystoupili, stará paní se rozplakala při pomyšlení, kolik lidí ve válce zahynulo... Válka už je jen vzpomínkou, milenci se scházejí v parku a děti si hrají. (oficiální text distributora)