poster

Na cestě

  • Bosna a Hercegovina

    Na putu

  • Německo

    Zwischen uns das Paradies

    (Německo)
  • slovenský

    Na ceste

  • anglický

    On the Path

Drama

Bosna a Hercegovina / Rakousko / Německo / Chorvatsko, 2010, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tomco
    ****

    Vedel som, že režisérka Grbavice nemôže sklamať.. Bývalá Juhoslávia sama o sebe ponúka toľko námetov, príbehov, smútku, že sa z toho dá čerpať donekonečna..(31.5.2011)

  • johnn333
    ***

    MFF KV 70%(10.7.2010)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(20.2.2010)

  • bassator
    ****

    45th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2010 - HORIZONS - Horizonty (Na putu / ON THE PATH / Na cestě) Pro muslima být muslim je asi to nejdůležitější na světě a to tu suveréně předvedl Amar vůči Luně. Nevěřil bych, že by tak "šťastný" pár, který bych řekl, že je nerozdělitelný, dokáže během kratké doby náboženství takto totálně rozbourat... - 6. 7. 2010 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 70%(16.7.2011)

  • Niktorius
    ***

    Jasmila Žbanić si jistě zaslouží uznání za to, že se ve svém filmu vyhnula mnohým (byť ne všem) klišé a s obdivuhodnou seriózností ukočírovala téma, které až příliš láká k bulvárnímu zpracování. Wahhábovská sekta bývá spojována především s rigidností, přísností, strohostí a zpátečnictvím, v podání Žbanićové je je jí ovšem ještě přisouzena role jakéhosi alternativního společenství vytrženého z moderního "konzumního" světa (v tom táboře u řeky si vůbec není těžké na místo wahhábistů dosadit třeba krišňáky nebo Vesmírné lidi) a nabízejícího útěhu těm, kteří jsou jim zklamaní. Však těm vousatým podívínu ani není upírán nádech jakéhosi spirituálna a třeba zpěvná recitace Koránu v Bahrijově podání má téměř hypnotické účinky. Na cestě ale vlastně mnoho neříká (a IMHO ani nechce říkat) o wahhábismu, ani obecněji o islámu, či ještě obecněji o podlehnutí náboženskému fanatismu (on se koneckonců z Amara ani opravdavý fanatik nestane), zaměřuje se především na dva základní způsoby, jak se lidé v Bosně (ne)vyrovnávají se svými démony, ať už jde o jejich aktuální starosti, či hluboko do paměti zaryté hrůzy balkánského konfliktu. Zatímco Luna se dovede přes hrozivou minulost přenést (byť na ní rozhodně nezapomněla, což se naplno projeví ve scéně u rodného domu) a na zlepšení své situace se sama snaží aktivně pracovat, Amar se na toto rezignuje a pokouší se o únik právě do onoho alternativního světa, v němž stačí dodržovat náboženské předpisy a zbytek se postará Bůh. Nakonec dojde k přesvědčení, jež je jednou z výchozích ideí islamismu, tedy že za všechny tragédie (bosenských) muslimů je zodpovědný právě jejich nedostatek zbožnosti a nedůsledné praktikování víry.... Ač je za však za filmem vidět kus pocitvé práce v oblasti filmařského řemesla i pozorování společenských jevů a jeho postavy působí neobyčejně živě a autenticky, nemohl jsem se zbavit nepříjemného pocitu, že se mu pranic nedaří vykročit za suché pronášení tezí a stát se pro diváka také alespoň trochu podnětným.(18.10.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace