poster

Na cestě

  • Bosna a Hercegovina

    Na putu

  • Německo

    Zwischen uns das Paradies

    (Německo)
  • slovenský

    Na ceste

  • anglický

    On the Path

Drama

Bosna a Hercegovina / Rakousko / Německo / Chorvatsko, 2010, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • evulienka3
    ****

    Neviem či je v Bosne a Hercegovine tak málo hercov, toto je totiž môj druhý film od Jasmily Žbanič s takmer totožným obsadením. Skôr to asi bude tak, že má svojich obľúbencov, ktorých rada obsadzuje. Ale to len tak na okraj...Na putu je zaujímavá sonda do života v povojnovej krajine. Príbeh mladého páru Luny a Amara, ktorý sa snažia o splodenie dieťaťa. Túto ich snahu však naruší náhle Amarove vsplanutie pre moslimskú vieru, ktorá je pre neho únikom z jeho životných zlyhaní. Prílišným "tlačením" na Lunu ohľadom viery však postupne začína strácať aj ju, až...až na ten záver. Tento typ ukončenia filmov takmer bytostne neznášam. Celkovo ma to však zaujalo a rozhodne to nebol zabitý čas. Videné v rámci Challange tour marec 2016 - 30 dní so svetovou kinematografiou.(1.3.2016)

  • Blizzard
    ****

    Na cestě je dramatickým příběhem postupného odcizení milujícího se a relativně spokojeného páru. Jejich zdánlivě normální vztah však jednoho dne naruší nová práce Amara, který našel svou cestu, cestu tradičního - skoro až ortodoxního islámu, kterým začíná být postupně uchvacován. Luna však toto odmítá a stále žije svým dosavadním moderním životem ve víru zábavy, tance a alkoholu a doufá, že se vše časem urovná. Dostávajíc se však do neustálých konfliktů a vztah se pomalu rozpadá, a to i přesto, že se oba stále milují. Výrazné jsou hlavně herecké výkony a to především hlavní představitelky (Zrinka Cvitesic). Navzdory tomu, že se jedná o drama, objeví se zde i několik scén, které ve mně vyvolaly menší úsměv na rtech. (7/10) [MFFKV 2010](12.7.2010)

  • Ten Druhy
    ****

    Žena jeho moslimského kamaráta vyzerá ako ninja, no nemá strach, že vytasí kindžal, vôbec sa necíti ohrozený! Udalosti sa však pohnú neželaným smerom, nevinná love story sa skomplikuje a problém, ktorý vzniká je naozaj vážny. Nejde už len o rozdielnosť pováh vo vzťahu, ale o kultúrne rozdiely. Tvorcovia filmu sú však nestranní, poukazujú na rôzne fakty a porovnanie nechajú na divákoch. Zaostrujú, ale nevyhrocujú situácie. Príbeh ponechávajú s otvoreným koncom...(20.7.2014)

  • Ekser
    *****

    Bravúrne stvárnená citlivá téma, kde za prácou režisérky nezaostávajú ani herecké výkony. Divákovi akoby boli na tanieri predložené fakty, aby zhodnotil za alebo proti.(15.8.2010)

  • Niktorius
    ***

    Jasmila Žbanić si jistě zaslouží uznání za to, že se ve svém filmu vyhnula mnohým (byť ne všem) klišé a s obdivuhodnou seriózností ukočírovala téma, které až příliš láká k bulvárnímu zpracování. Wahhábovská sekta bývá spojována především s rigidností, přísností, strohostí a zpátečnictvím, v podání Žbanićové je je jí ovšem ještě přisouzena role jakéhosi alternativního společenství vytrženého z moderního "konzumního" světa (v tom táboře u řeky si vůbec není těžké na místo wahhábistů dosadit třeba krišňáky nebo Vesmírné lidi) a nabízejícího útěhu těm, kteří jsou jim zklamaní. Však těm vousatým podívínu ani není upírán nádech jakéhosi spirituálna a třeba zpěvná recitace Koránu v Bahrijově podání má téměř hypnotické účinky. Na cestě ale vlastně mnoho neříká (a IMHO ani nechce říkat) o wahhábismu, ani obecněji o islámu, či ještě obecněji o podlehnutí náboženskému fanatismu (on se koneckonců z Amara ani opravdavý fanatik nestane), zaměřuje se především na dva základní způsoby, jak se lidé v Bosně (ne)vyrovnávají se svými démony, ať už jde o jejich aktuální starosti, či hluboko do paměti zaryté hrůzy balkánského konfliktu. Zatímco Luna se dovede přes hrozivou minulost přenést (byť na ní rozhodně nezapomněla, což se naplno projeví ve scéně u rodného domu) a na zlepšení své situace se sama snaží aktivně pracovat, Amar se na toto rezignuje a pokouší se o únik právě do onoho alternativního světa, v němž stačí dodržovat náboženské předpisy a zbytek se postará Bůh. Nakonec dojde k přesvědčení, jež je jednou z výchozích ideí islamismu, tedy že za všechny tragédie (bosenských) muslimů je zodpovědný právě jejich nedostatek zbožnosti a nedůsledné praktikování víry.... Ač je za však za filmem vidět kus pocitvé práce v oblasti filmařského řemesla i pozorování společenských jevů a jeho postavy působí neobyčejně živě a autenticky, nemohl jsem se zbavit nepříjemného pocitu, že se mu pranic nedaří vykročit za suché pronášení tezí a stát se pro diváka také alespoň trochu podnětným.(18.10.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace