Faraon
Pharaoh
Režie:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Jerzy WójcikHudba:
Adam WalacińskiHrají:
Jerzy Zelnik, Wiesława Mazurkiewicz, Barbara Brylska, Krystyna Mikołajewska, Ewa Krzyżewska, Jerzy Block, Mieczyslaw Voit, Kazimierz Opaliński (více)Obsahy(1)
Ramses, princ ve starém Egyptě, se za vojenského cvičení seznámí s krásnou Židovkou Sárou a stanou se z nich milenci. Proti princi intrikuje velekněz Herhor, protože mu vadí Ramsesův zájem o státní záležitosti – mohl by oslabit vliv kněží a zamezit jim dál hromadit poklady na úkor státu. Ramses se chystá dobýt Asýrii, aby tak obohatil svoji zemi, zatímco kněží se s Asýrií potají paktují. Mladý Ramses vyrazí v čele armády potlačit vzbouřené libyjské pluky, když ho zastihne zpráva o smrti otce faraóna a zavraždění Sáry a jejich malého synka. Ramses se rozhodně reformovat zemi a zabavit kněžím obrovské poklady, které schovávají v labyrintu. V situaci, kdy se Ramses rozhodne využít vojsko a vzít svatyni útokem, se proti němu velekněz Herhor postaví se zcela netušenou zbraní: těsně před zatměním Slunce začne v promluvě k vojákům a vzbouřenému lidu vzývat boha Amona. Přírodní jev, který vzápětí nastane, lidé chápou jako důkaz boží nemilosti. Nastává panika, faraón však další boj nevzdává… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film. . . . . . Zlatá Palma - výběr ()
Pokud by se na tento výpravný historický velkofilm díval člověk nezasvěcený a přeskočil přitom úvodní titulky, musel by zákonitě nabýt dojmu, že jde o nákladný hollywoodský spektákl. Chyba lávky a zároveň příjemné zjištění, že i v sousedním Polsku může vzniknout něco tak výpravného. Je to už dost let, co jsem tento film v kině viděl a dodnes ho mám v živé paměti. Skvělý zážitek. ()
Jeden z důkazů, že i v sousedním Polsku se dříve točily výborné filmy, hlavně historické spektákly. Může se to zdát sice trochu dlouhé, ale nenechte se mýlit. Ty tři hodiny utečou docela rychle. Jen je škoda, že naše televize tyhle filmy vesměs ignoruje. ()
v rámci výpravnosti, davových scén, priblíženie vtedajšej atmosféry dosť dobré ale ten príbeh je tak rozsekaný, nesúrodý, necelistvý že nedokáže silnejšie zaujať, škoda /55%/ ()
Nečekaně dobré dílo z odlehlého úseku staroegyptských dějin (zhruba přelom XX. a XXI. dynastie v samém závěru Nové říše, tj. zhruba kolem roku 1100 př. n.l.) viditelně převyšuje nikterak špatnou literární předlohu. Skutečnost, že o této době toho mnoho známo není (alespoň podle mně dostupných informací) umožňuje velmi volné fabulace, které jdou svým vyzněním za statický rámec a vlastně i obsah staroegyptských dějin. Hlavní hrdina jakoby nesl některé rysy jiného, málo známého faraóna Achnatona ze 14. století př. nl. Co je ovšem skvěle postiženo, to je výpravnost důsledně rekonstruující staroegyptslý svět. Zpřítomnění děje, které je tím umožněno, vtahuje diváka maximální měrou do filmu a vnuká mu pocit, jakoby sám byl spoluaktérem. Je to výpravné, a není to Holywood, je to nápadité, a proto jakoby to nebylo standardně americké. Ale ať už je to, jaké chce, je to zajímavé, poutavé a diváka po zásluze přitahující. ()
Velkolepá adaptace slavného Prusova románu. Nominace na Oscara, Cannes… Mladý Ramses XIII je připravován jako princ pro budoucí léta své vlády. Zatím ještě jeho otec žije, ale je nemocný. Egyptu vládnou kněží. Oslnivým způsobem vypravený film z období 11. st. př. n. l. zaznamenává přelomové roky fiktivních pokračovatelů 20. dynastie. A stejně jako Prus skládá síť mocenské hry každou další kapitolou ve své knize, Kawalerowicz toto ještě efektněji předkládá filmovým divákům. Hra barev s důrazem na zlatou jako pouštní písek nebo zlatý poklad bohů a modrou jako nekonečné bezmračné nebe v krajině věčného Nilu, je šachovnicí pro ostrou politickou hru. Takovou, jakou byla aktuální na konci Nového království, za Prusových časů, i v naší současnosti. Na plátně to musí být něco úžasného. A osobně mám životní úspěch z toho, že jsem nejen našla velký příběh ze starověkého Egypta, který nebyl rozmělněn styky s Helény - a co je nejdůležitější, po dvaceti letech, kdy jsem Prusovou knihou byla hypnotizována, mám konečně rozečteno. Kawalerowicz všechny obavy zlomil. ()
Jak tohle natáčeli zrovna Poláci a kde proboha? Aha, Uzbekistán to jistí. Základní kostým - natřít ksicht a tělo šedou. Problémem Faraona není nic jiného víc než stopáž. Jako výpravný příběh neuspěje tak jak by chtěl, jako historický epos je příliš mělký a zabírá krátké časové období, jako napínavý film nemá čím napínat. Pokud se nenatáčelo v teplých krajích, motivaci pánů Jerzyho a dalších nechápu. Erotika sice krátká, ale vítaná. ()
Tvůrcům se povedlo úspěšně převést na plátno stejnojmennou předlohu polského laureáta Nobelovy ceny Boleslawa Pruse. ()
Polská Kleopatra (tomu příměru nelze neuniknout), bez sálajícího charismatu Taylorové a Burtona (přestože všichni herci jsou ve Faraonovi typově zajímaví a zapamatovatelní, nikdo nemá podobný "než slezu z plátna, budeš se na mě pořád dívat" efekt...), s podobnou okázalostí atrakcí, ale větší uměleckostí - jak jednoduchostí příběhové linie, budováním napětí, kladením hraničních situací, tak třeba pouhým způsobem rámování. Film není špatný, obsahuje několik opravdu působivých scén, intriky, kritiku náboženství, potřebu jedince něco velkého po sobě zanechat... Divák si neuvědomí, že strávil s Egyptem celé tři hodiny... Ale po kulervoucím Vlaku jsem od Kawalerowicze očekávala trochu víc. ()
60% ()
ČST 1 = 15.9.1989 (2.1.2012) ()
Na detail sústredená, no neokázalá výprava dodáva Faraónovi punc civilnosti, v rámci žánru skutočne zriedkavej, robí ho bezprostrednejším, pravdivejším. Skôr než s okázalým, alibistickým gestom vo veľkom štýle tu máme čo dočinenia s až trýznivo smutným povzdychom nad tým, čo v človeku vždy bolo, stále je a asi aj navždy zostane... A to je dobre (nie to o človeku, ale to, že to tak natočili). ()
Náročný a vyčerpávající spektákl, který má po vizuálně stránce jen málo chyb, obsahuje některé dokonale působivé scény (zatmění slunce například), ale příběh je děsně zdlouhavý a užvaněný. Polština mi tam vůbec neseděla. No a na rozdíl od jiných kolegů jsem neměl pocit, že se dívám na hollywoodský spektákl. Do něj to mělo hodně daleko. Nevím no, na jednu stranu to bylo realističtější, ale na mě ta chladná a odtažitá atmosféra prostě nepůsobila. ()
Prusovo dílo jsem bohužel nečetla, ale příběh mladého pokrokového faraóna se mi líbil. Je to též film o střetu světské a církevní moci, kdy klér přerůstá panovníkovi přes hlavu a ten řekne dost. Film má skvělou výpravu, ale i obsazení. Jerzy Zelnik jako mladý faraón Ramses i jeho dvě milenky, židovská a asyrská, se ke svým rolím velmi hodí. ()
Já mohu pouze stručně konstatovat, že mě to nebavilo. Bylo to zdlouhavé a bez jiskry. Možná jsem měl velká očekávání. ()
Překvapivě monumentálně působící film, který se vyhnul nešvarům dobové holywoodské produkce - senzačnosti, přeplácanosti a psychologické nepravděpodobnosti hrdinů. Epizoda z bojů státu a církve. ()
ocenenia : Oscar 1967 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1966 - súťažný výber ◘◘◘◘ Slabšie 4*, a to určite nie za výborné spracovanie, ale za pre mňa dosť nejasné (alebo možno jasné, ale potom neprijateľné) posolstvo..... a keď som sa dočítal, že pôvodné literárne dielo od Boleslawa Prusa bolo obdivované Stalinom, tak neviem neviem, či časom neznížim na 3* :) http://en.wikipedia.org/wiki/Pharaoh ()
Příliš divadelně patetické, příliš chladné, příliš polské ... Výpravou však srovnatelné s tehdejšími hollywoodskými blockbustery. ()
Jedná sa o pozoruhodný veľkolepý film, veľkolepý svojou výpravou, kulisami i davovými scénami. Až sa nechce veriť, že film s takouto historickou tématikou a aj veľkoleposťou vznikol v Poľsku. Technicky je tiež na vysokej úrovni, v tomto smere aj spolu so stavbami v pozadí mu možno len málo čo vytknúť. Škoda preto, že dej posobí strnulo, má pomalé tempo a spolu s dlhosiahlou stopážou viackrát nudí. Zachraňuje to celková atmosféra, ale aj niektoré sporo odeté Poľky. ()
Perfektní kostýmy i výprava, s podivem také velmi dobří herci, zajímavý scénář, jen tak celková stopáž mohla být o něco kratší, je těžké si najít 2 a půl hodiny času. Co malinko vyzdí tento téměř dokonalý film, je práce kameramana. V některých záběrech jsem měl dojem, že je opilý, ano, až tak někdy pohyboval kamerou. Ale to je pouze jediný šrám na kráse, dodnes nechápu proč tento film, který byl nominovaný na Oscara, ho nakonec nezískal. Ale i samotná nominace se cení... ()