Půlnoc v Paříži
-
Midnight in Paris
-
Polnoc v Paríži
Komedie / Romantický / Fantasy
USA / Španělsko, 2011, 94 min
Režie:
Woody AllenHudba:
Stephane WrembelHrají:
Owen Wilson, Rachel McAdams, Marion Cotillard, Kurt Fuller, Mimi Kennedy, Michael Sheen, Alison Pill, Adrien Brody, Léa Seydoux, Kathy Bates, Tom Hiddleston, Corey Stoll, Gad Elmaleh, Olivier Rabourdin, Daniel Lundh, Guillaume Gouix, Michel Vuillermoz, Carla Bruni, Nina Arianda, Karine Vanasse, Audrey Fleurot, Marianne BaslerObsah
-
Mladý pár Gil (Owen Wilson) a Inez (Rachel McAdams), který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem.
Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí a domnívá se, že život ostatních lidí, by byl pro něho daleko lepší. (oficiální text distributora) -
Dva mladí Američané, kteří spolu chodí už od studií a mají se na podzim brát, se vypraví na pár dní do Paříže, kde má otec Gilovy snoubenky obchodní jednání. Zatímco Inez a její matka se radují z náhodného setkání s jinou dvojicí a objevují s ní turistické krásy města a jeho luxusní obchody, Gil na sebe nechává působit tajemné kouzlo míst, kde jeho obdivovaní autoři prožívali kdysi „pohyblivý svátek“. Jeho tušení, že v Paříži najde inspiraci, která mu pomůže vyměnit úspěchy hollywoodského scenáristy za tvůrčí činy, dostane nečekaný směr. Když se jím Gil vydá, zjistí na konci cesty, co od života opravdu chce. Svou novou romantickou komedií vyznal americký tvůrce lásku městu, které považuje vedle New Yorku za nejkrásnější na světě. „Kdybych neměl tak rád New York, kde jsem se narodil a vyrostl, určitě bych žil v Paříži,“ říká Woody Allen. „I jiní režiséři ve svých filmech ukazují Paříž, ale já bych chtěl, aby ji divák viděl mýma očima, aby vnímal pocity, které to město ve mně vyvolává,“ přiznal autor.. (MFF Karlovy Vary)
-
Romantická komédia, ktorá sleduje osud rodiny cestujúcej do hlavného mesta Francúzka kvôli podnikaniu. Cestujú aj mladí snúbenci, ktorých život sa v priebehu celej cesty neustále mení. Film taktiež oslavuje aj lásku mladého človeka k Parížu a súčasne skúma ilúziu ľudí, ktorí si myslia, že životy druhých sú lepšie ako ich vlastné. (U_S_O)
-
Romantická komedie o jedné rodině, která se vydává do francouzské metropole na obchodní cestu. S rodinou cestuje i mladý pár, jenž se na cestě musí vyrovnat s faktem, že život, který se zásadně liší od jejich života, je výrazně lepší. (Greg)
Komentáře uživatelů k filmu (833)
-
venus
Moc milá pohádková zápletka, jen ty postavy byly neuvěřitelně sterilní. Nebyl tam nikdo, snad až na roztomiloučkou Adrianu, ke komu by si divák našel cestu. Snobské móresy jako je nakupování starožitného nábytku či degustace archivního vína v nejdražších domech Paříže, se mého srdce ani trochu nedotkly. Ukazovat současnou Paříž jako útočiště pro nabubřelé zazobance je dokonce až urážlivé.(24.10.2011)
-
Arbiter
Moc rád bych se nechal naplno unést Woodyho nezaměnitelnou hravou střídmostí a emoční nepřepáleností. Jenže to by v hlavní roli nesměl být iritující Owen Wilson s jeho ušišlanou huhňavou angličtinou a gesty pitomečka. Když ale člověk přistoupí na to, že Allen tvorbou už asi nepřekvapí, sezná, že na druhou stranu většinou nezklame. Nestalo se ani tentokrát.(29.2.2012)
-
hippyman
Odlehčené (nejen) milostné dobrodružství v magickém městě s lehce fantastickým nádechem a typicky allenovským stylem - koukatelným, deviantně líbivým a značně (chytře) ulítlým... mysteriózní zápletka nabízí komediálního-nadpřirozena-chtivému diváku relativní satisfakci, coby dějepisný cestopis jde asi rovněž o zdařilou frašku... ale je to tak nějak od všeho trochu a vychází z toho taková freska, z níž zbyde za pár dní jen snová imprese bez hlubšího dojmu... nejsem zrovna typ, co si potrpí na blockbustery a cokoli jiného hází do koše, leč půlnoční metropole mě očarovala rozhodně méně než Owena Wilsona, byť mi její inspirativní síla, jemnost, vůně a barevnost dlouhodobě imponuje. Zadostiučiněním tak pro mě osobně byla především hudba. Inu suma, jako slastně ironické vybočení ze všedních témat kinohitů nebo opáčko před humanitní částí maturity asi fajn. 60%(14.10.2011)
-
FlyBoy
(TEXT OBSAHUJE SPOILERY)_______"No subject is terrible if the story is true, if the prose is clean and honest, and if it affirms courage and grace under pressure." Už viem čo spravím pri budúcej navšteve Paríža, opijem sa tak, že transport na hotel budú musieť predstavovať moje nohy a pred polnočnú pauzička na kamenných schodoch si isto doprajem tiež. Potom "vintage" kára na krajnici zastaví, ja usadnem a šup ho naprieč dejinami (umenia/umelcov). Veď kto by sa nechcel ožrat s Ernestom Hemingwayom a započúvať sa do jeho literárnych slov? Koho by nudilo robiť garde celebritnému páriku spisovateľov Francisovi a Zelde Fitzgeraldovým na vyhlásených tancovačkách? Komu by sa priečilo dávať podnety legendárnym španielskym surrealistom Luisovi Buňueulovi či Salvadorovi Dalímu? Čo by sa v jedincovi udialo ak by podkutá poetka/spisovateľka/zberateľka Gertrude Stein chcela prečítať jeho (ešte nevydanú) knihu a neskôr ho počastovala pozitívnou kritikou? Hm, zdraviť Piccassa, Gauguina, Degasa? No a randiť so šarmantnou a koketnou Adrianou, milenkou Pabla? Pochybujem, keby túto možnosť niekto mal, tak by si ju ujsť nijako nenechal. Máme tu však aj niekoho, kto sa tohto dobrudružstva nedávno zúčastnil. Owen Wilson ako Gil (čo do akcentu a gestikulácie=verná kópia W.A.) dokazuje, že žiť (s) minulosťou sa naozaj dá, ale len dovtedy kým opadne prvotný omam z nepoznaného a nastane racionálne prebudenie: "súčasnosť neznamená to najhoršie východisko ako si niekedy namyšľame." Zlatý vek je ten v ktorom žijeme, ten ktorý nám umožňuje realizovať/využívať naše sny, predstavy-výzvy. Záleží však na tom, či sme nažhavený naše túžby reálne napĺňať (prípadne o ne aspoň tvrdo bojovať) alebo ich pojmeme iba ako pasívny chtíč pomaly pochovávaný v ambicióznych výhliadkách a budeme ich neustále odsúvať. Podpora od "bližného svojho", socio-kultúrne zázemie, štastena, drina, pohoda-tieto aspekty ovplyvňujú naše smerovanie a pre ich uplatnenie platí: "nesnažme sa robiť neuvážené rozhodnutia, buďme pripravený/otvorený a kráčajme šťastiu naproti."_______Ak niekto tvrdí, že W. A. toči po 30x ten istý film, tak sa nemôže viacej mýliť. On totižto plus-mínus po 30x pracuje s tými istými ideami, ale od počiatku pôsobnosti takmer vždy s iným vyznením, v tristorakých kontextoch, s odlišnou škálou beťárskych narážok a keď už vykráda sám seba, tak to praktizuje s gráciou, ktorá zabezpečuje, že jeho "self-copying" nebolí ako päsť na oko. "Midnight in Paris" patrí medzi ďalšie tzv. "dovolenkové laskominy", zaraďuje sa po boku barcelónskych, londýnskych mísií, ktorými W.A. permanentne ubezpečuje, že mnou skomolené motto "na starobu na žebrotu" preňho neplatí a plniť priania svojich fandov mu stále lahodí. Aj v Pariži sa mu darí nasadiť onen hrejivý, kultivovaný a docela aj usmievavý (ono, už to neni, čo to bývalo) kabát ukrývajúci vábivé lokácie mesta lásky na začiatku 20. i 21. storočia, ktoré hostia vážených hostí hovoriacich o vážnych, ale aj neviazaných veciach._______Woody Allen zas raz (i keď nie naplno) boduje, vyvoláva závislosť a ja som závislý. Čo najskôr chcem drogu s názvom "Rome with love", uspokojí ma? Kto vie, isté je však jedno-ak prežijem, ju užijem.(30.9.2011)
-
Botič
Po rychle blednoucích kouscích Whatever Works a You Will Meet a Tall Dark Stranger přišel Allen s dalším milým snímkem, který sice vykrádá jeho starší pecky, ale jakmile odbije půlnoc a Paříž vyjeví svá tajemství divák rychle zapomene a odpustí téměř cokoliv.(24.9.2011)
-
Ruut
Skvělá reklama na Paříž - kdypak pochopí pražský magistrát, že by vůůůbec nebylo záhodno dát Woodymu nějakou pobídku na filmování v Prez, hmmm ?! ------------- jo a k filmu :-) : Nevěřil bych tomu, ale Owen Wilson dovede zahrát dokonalou neurotickou allenovskou hnidu. Herečky nejsou ani zdaleka tak smyslné a sexy jak bych si přál. Moralizování je tentokrát celkem laciné a odfláklé, ale aspoň nenudí. Díky bohu, že se Allen na stará kolena naučil STABILNĚ točit do devadesáti minut - hodně to pomáhá ... 70%(8.9.2011)
-
Radko
Nenáročná, zábavná jednohubka o cestovaní začínajúceho spisovateľa do obľúbených miest histórie Paríža v rámci jeho osobného vnímania dejín . Scéna so Salvadorom Dalím, Luisom Buňuelom, Manom Rayom a nosorožcom nemala chybu a posúva film spoločne so scénou dvojitej interpretácie Picassovho aktu v galérii pre ich dlhodobejšiu zapamätateľnosť - na rozdiel od monotónneho zvyšku - do trojhviezdičkovej úrovne. 68,68%(7.2.2012)
-
Stegr
90%(18.9.2011)
-
Zíza
Řekla bych, ne, jsem si jistá, že tohle je můj první film od Woody Allena. Tudíž jsem nevěděla, co mám čekat, ale to, co jsem dostala, bylo zkonzumováno a vyšlo z toho docela spokojené a najezené bříško. Paříž, město, kde mi bylo krásně, Ztracená generace a poselství, které nese film - to všechno udělalo chutný celek. Navíc Owen nebyl špatný, i když v některých kecacích částech bych prostě raději viděla někoho jiného, nevím, jestli "erudovaného" je to správné slovo. Film plný umění a myšlenek na minulost. Zřejmě není nad to žít v přítomnosti.(26.2.2012)
-
teutates
I kdybych poznal všechny ksichty, co se tady objevily (samozrejmě, že nepoznal), mé hodnocení by nebylo vyšší. Nevědomost neospravedlňuje, noo opravdu? Tak boží to zas nebylo... moje oblibená Rachel tu hraje namyšlenou krávu, které chybi co i jen kousek mozgu, aaa Owen (to jako fakt) jeho první skutečná role, kde po něm Woody vyžaduje vážnější ksicht, který mu samozrejmě nejde... nevim no 6/10 Nej. 3min. role Adrien Brody jako nochorožec.(5.10.2011)
-
Chlupis
Pro umělecky laděné duše a nekonečné snílky. Díky, Woody.(12.10.2011)
-
Sarkastic
Na první pohled není film ničím objevným, ale hlavní zápletka je orginální a zajímavá, k tomu si přičtěte velmi příjemnou atmosféru 20. let, decentní humor, denní a noční Paříž a dostanete slušnou 4* podívanou. Je vtipné pozorovat postavu Wilsona, ktera způsobem vyjadřování až nápadně připomíná režiséra Allena, možná, že Woody mohl obsadit do role sám sebe. Z vedlejších postav mě pobavil Adrien Brody alias Dalí, Marion Cotillard mi zase přišla velmi přesná. Za zmínku také stojí výtečný soundtrack, navíc krátká nahrávka Belle nuit, ô nuit d'amour, kterou zbožňuju už od filmu Život je krásný, v instrumentální podobě moc potěšila. Škoda jen, že až na několik výjimek jsem představené osobnosti neznal, jinak by se mi film líbil možná ještě víc.(12.11.2011)
-
bassator
46th KVIFF 2011 - OFFICIAL SELECTION - OUT OF COMPETITION - Hlavní program - Mimo soutěž (Midnight in Paris / MIDNIGHT IN PARIS / Půlnoc v Paříži)(12.7.2011)
-
fauxthum
Je to trošku patetický kýč, v němž se ve srovnání s předchozí Allenovou tvorbou nic nového neobjeví. Naopak, vše staré je zde banálně, povrchně a ne příliš vtipně aplikováno na nový vizuál. Chatrnost scénáře, v němž se zázrakem objevivší intelektuální a umělecké osobnosti dvacátých let setkávají odbíjením půlnoci s hlavním hrdinou - romanticky smýšlejícím románovým debutantem - jen podporují špatně napsané dialogy, v níž se Hemingway, Fitzgerald, Steinová, Dalí, Bunuel, Picasso, Man Ray a spol. omezují buď na neustálé hlasité proklamace svých jmen nebo na čítankové floskule co kdo o kom řekl/napsal. Pokud je to součástí konceptu, napadá mě snad jen ta interpretace, že hlavní hrdina má v hlavě skutečně nádor, jak mu dvakrát naznačuje jeho přihlouplá snoubenka, a ten v souladu s jeho romantickou povahou rozjíždí poněkud "literární" psychózu s pravidelnými výlety do jiného světa (dvacátých let v Paříži) á la Popelka (k ránu pěkně zase šup domů). V případě, že je konstrukce onoho "zlatého věku" pouze výplodem hrdinovy počínající schizofrenie, bylo by nasnadě, že repliky oněch slavných umělců se omezují jen na klišé, která si o nich kdy přečetl a na výčet děl, které stvořili (k tomu špetka romantické zápletky podnícená frustrací z nenaplněné lásky). Bohužel ani tak není příběh příliš konzistentní, neboť se v něm nikdo "neprobudí" ani nezůstane zaklet navždy (až na jednoho detektiva). Banálnost pointy ohledně neustálého otáčení se zpět v čase a idealizace minulosti je útrpná. Woody Allen se v posledních filmech buď skrytě věnuje tématice mentálního vyšinutí ("Užívej si co to jde" lze nahlížet jako případovou studii patologické mýtomanie a sociopatie - viz recenzi na indiefilm.cz), nebo se z něj postupně stává banální kýčař. Za každou špetku podvratnosti jsem u něj rád, ale bojím se, že si ji tam poslední dobou musím vkládat sám.(30.9.2011)
-
HollyW
Dobrá myšlenka, ale..... až na pár scén, hlavně těch v minulosti, jsem se nudila. Pořád mi tam něco chybělo. Nevím, možná v budoucnu po dalším shlédnutí změním názor, ale prozatím hodnotím takhle. Dost mě to mrzí, protože jsem se na film dlouho těšila, možná proto mě to tak zklamalo.(17.11.2011)
-
Payushka
Zcela chapu, kdyz nekdo Pulnoc v Parizi odsoudi jako dalsi z rady nudnejsich a "na pasu vyrobenych" snimku Allena z posledni doby. Tentokrat se ale ani tak nebabra ve vztazich nesympatickych lidi, jako spise ve snech, predstavach a idealech jedince. A doplnuje to spoustou jmen, ktera holt ti s nizkohvezdickovym hodnocenim neznaji. Jakmile ale patrite mezi ty, kteri obdivuji Gaugina ci Bunuela, vite, jak silene manzelstvi mel Fitzgerald, a cetli jste alespon jednoho Hemingwaye, pak vas Allenova Pariz pohlti. Jde totiz o film pro vzdelane (nerikam nutne chytre) divaky, kteri se budou bavit uz jen nad mirne egoistickym pocitem "Ja poznal Toulouse Lautreca!".(8.9.2011)
-
predators
Hoodně překvapivý výkon Owena Wilsona a ještě překvapivější námět a scénář! Návrat do historie Paříže a jejích dávných uměleckých představitelů mě přesvědčil o tom, kde bych chtěl strávit svou příští dovolenou. A doufám, že spadne i nějaká ta kapka! 75%(23.10.2011)
-
swamp
Zamiloval jsem se.. :)(21.11.2011)
-
Šakal
Začnu trochu oklikou. Woody Allen 21.st. je jiný než ten z Purpurové růže z Káhiry, Manhattanu, popř. Annie Hall. (byť podobnosti jsou stále na první pohled patrné). Neříkám, že je to špatně či dobře, to je holé konstatování a koneckonců i pochopitelné. Doba se zatraceně mění a Woody je schopen na tyto změny reagovat (přizpůsobit se) a přesto zůstat svůj a zachovat si punc originality. Toliko úvod, teď pojďme k snímku samotnému. Pokud bych měl jedním (resp. dvěma slovy) charakterizovat tento snímek, neváhal bych ani vteřinu. NOSTALGICKÉ VZPOMÍNÁNÍ. Woody vzpomíná na „staré dobré časy“ a Půlnoc v Paříži je jakýmsi jeho útěkem před tíživou přítomností do let minulých, které (co si budeme nalhávat) nemuseli býti nutně lepší, ale člověk má tendenci si je idealizovat. Jak jsem již výše psal, je to jakýsi Woodyho útěk do let minulých a nutno jedních dechem dodat, že velmi roztomilým, kdy se vám o zpříjemnění chvil tu stará P. Picasso, S. Fitzerald, S. Dali, E. Hemingway, T.S. Eliot, popř. „úsměvně nechápající“ L. Bunuel. Bez nadsázky se dá napsat, že O. Wilson zde hraje samotného mladého Woodyho a nutno podotknout, že ho „kopíruje“ překvapivě věrně. Pozor neplést si s parodováním! Postavu mladého američana Gila (majícího velké spisovatelské ambice v kontextu s realitou výnosného psaní film. scénářů) hraje s tolik typickou dávkou Allenovi těkavosti, dychtivosti, potřebné nervozity, ale nechybí ani nutná dávka ironie. O představitelkách ženských rolí netřeba jakéhokoliv komentáře. Ostatně pro R. McAdams a zejména M. Cotillard JÁ měl vždy slabost. Výsledkem je tak VELMI příjemný pocit při opouštění kina, kdy je vám sice jasné, že o „žádné velké umění“ se nejednalo, nicméně příjemně jste se bavili, užívali si každičkou vteřinu snímku a vy se přistihnete, že se vám vyloudil na tváři ten tolik (ne)známý blažený (připitomělý) úsměv a při pohlednu na jasnou oblohu si pouze hlasitě povzdechnete, jaká škoda, protože máte neodolatelnou chuť projít se noční Prahou za zvuků bubnujících kapek deště dopadajících na dlažbu. Přiznejme si upřímně, kolika snímkům (režisérům) se tohoto (po)daří v současné době dosahovat?! Co říci závěrem? Tak kam vás srdce (popř. money) zavedou příště pane Allene? Pokud bych si směl tipnout.....Benátky? Upřímně bych se za to i přimlouval. Uvidíme. p.s. na narážky typu: Woody Allen má již definitivně nejlepší léta za sebou, za sebe odpovídám „chtěl bych mít (alespoň jednou v životě) takovouhle „tvůrčí krizi“! Děkuji Woody. 85%(5.10.2011)
-
mil@n.fanatik
I když mám romantické komedie rád, tak tahle mě moc nechytla a nezahřála, upřímně... 45%(3.2.2012)
