Co se vlastně stalo s Baby Jane?

Během natáčení "kopací" scény kopla Bette Davis Joan Crawford do hlavy a způsobila jí zranění, které vyžadovalo stehy. (Teres)

Joan Crawford a Bette Davis měly letité spory. Během natáčení tohoto filmu nechala Davis na plac schválně nainstalovat automat na Coca-Colu, protože Crawford měla smlouvu s Pepsi. Jako pomstu dala Crawford Bette Davis do kapes závaží, když se točila scéna, kdy ji Davis měla vláčet po podlaze přes celou místnost. (Karlos80)

Produkce nedoporučovala, aby ve filmu hrála Bette Davis kvůli jejím manýrám při natáčení seriálu Wagon Train. (Karlos80)

Joan Crawford si chtěla se svou rivalkou zahrát, a proto jí sama o natáčení požádala. (Karlos80)

Konflikt ze skutečného života vyvrcholil při předávání Oscarů. Joan Crawford byla uražená, že ona nedostala oscarovou nominaci, zatímco její rivalka Bette Davis ano. Řekla proto ostatním nominovaným, že pokud vyhrají a nebudou si moci sošku převzít, ráda to udělá za ně. Vyhrála Anne Bancroft a pro cenu skutečně došla Crawford. Bette Davis prý seděla v publiku vzteky bez sebe. (Karlos80)

V roce 1961 objevil producent hororového seriálu televize NBC Thriller William Frye román Henryho Farrella s názvem Co se vlastně stalo s Baby Jane? Už tehdy začal uvažovat, že by jednu z rolí mohla ztvárnit herečka Bette Davisová. Produkce však realizaci nedoporučila právě kvůli jejím manýrám při natáčení seriálu Wagon Train. O námětu se dozvěděl také režisér Robert Aldrich, který chtěl podle něho za každou cenu realizovat film. Začal uvažovat o obsazení jedné z rolí herečkou Joan Crawfordovou, se kterou se setkal už v roce 1956 při natáčení filmu Autumn Leaves. Právě Crawfordová se mu tehdy mnohokrát svěřovala, že by si ráda zahrála se svou rivalkou Bette Davisovou. Mezitím ale práva ke knize odkoupil Sid Beckerman a Aldrichovi je nabídl za 61.000 dolarů. Aldrichův nový producent Joseph E. Levin je odkoupil a režisér společně s Lukasem Hellerem mohli začít psát scénář. V lednu 1962 pak Joan Crawfordová sama oslovila Bette Davisovou, zda by si s ní ve filmu nezahrála. Po složitém dohadování obou představitelek o obsazení jednotlivých rolí a přesvědčení producentů, že není třeba obsadit film mladšími herečkami, mohlo natáčení začít. [Pavla Bergmannová, LFŠ 2007] (POMO)

Samotné natáčení neprobíhalo zcela idylicky, jak se na začátku jevilo. Herečky svou nenávist z osobního života vřele přenášely do svých rolí. Konflikt pak vyvrcholil při nominacích na Oscary. Crawfordovou naštvalo, že za svou roli nominaci – na rozdíl od rivalky Davisové – nezískala. Joan napsala ostatním nominovaným herečkám, že pokud se na předávání nebudou moci dostavit, ráda sošku převezme za ně. Nakonec vyhrála Anne Bancroftová a Joan Crawfordová si skutečně pro sošku došla. Sice nebyla její, ale Bette Davisová se v publiku mohla zalknout vztekem. [Pavla Bergmannová, LFŠ 2007] (POMO)

Dívku ze sousedství hraje skutečná dcera Bette Davis Barbara Merill. (Kulmon)

Závěrečná scéna byla točena na pláži v Malibu, na stejném místě, kde režisér Robert Aldrich točil svůj film Kiss Me Deadly (1955). (Kulmon)

Scény z Janiných raných filmů jsou použity z Parachute Jujmper (1933) a Ex-Lady (1933). Když se Batte Davis dozvěděla, že produkce hledá její špatné filmy z 30. let, napůl v žertu prohlásila, že můžou použít jakýkoliv její film z tehdejší doby. (Kulmon)

Film měl být původně točen barevně, proti čemuž se Bette Davis ohradila. (Kulmon)

Ve scénách, kdy Jane napodobuje hlas Blanche, je ve skutečnosti slyšet hlas Joan Crawford, protože Bette Davis jej neuměla napodobit. (Kulmon)

Film je považován za poslední velkou roli Joan Crawford. (Kulmon)

Snímek spustil řadu tematických hororů, které vznikly v následujícím desetiletí. Dominovaly jim stárnoucí dámy v rolích trýznitelek i trýzněných. Vžily se pro ně termíny "pscho-biddy" nebo "hag-horror“. Mezi nejzdařilejší patří Strait-Jacket režiséra Williama Castlea (1964), v hlavní roli s Joan Crawfordovou, a Aldrichova Sladká Charlotte (1964) v hlavní roli s Bette Davisovou. (Pavlínka9)

Kritik Kulturní tvorby Miloš Veselý zhodnotil ve zkratce film jako "velmi nepovedený" a obvinil americkou distribuci z "prodávání zajíce v pytli" (viz Kulturní tvorba 1963, č. 21, s. 15). (Přemek)