Režie:
Robert AldrichScénář:
Lukas HellerKamera:
Ernest HallerHudba:
Frank De VolHrají:
Bette Davis, Joan Crawford, Victor Buono, Wesley Addy, Julie Allred, Anne Barton, Marjorie Bennett, Robert Cornthwaite, Anna Lee, Maidie Norman, James Seay (více)Obsahy(1)
Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
(více)Videa (1)
Recenze (149)
Takže asi tak: ako bol Kain a Ábel, tak boli neskôr Janka a Blanka. Janka ostala celý dospelý život malou Januľkou. Pretože vtedy bola naozaj obdivovaná a velebená. Vtedy, keď bola malým dievčatkom spievajúcim vo vaudevilleovej šou roztomilé pesničky o listoch písaných oteckovi. Nikdy nedospela a navždy ostala desaťročnou predpuberťáčkou, čo sa rada predvádza. S nadobudnutím veku pridala k svojmu repertoáru alkohol, ktorý tlmil umelecké kotrmelce dospelosti. A Blanka? Tá v detstve veľmi hnevlivo pozerala na Jankine úspechy. Ale nevzdala sa a v dospelosti prerazila ako filmová hviezda. Až do tej porantanej nehody. Odvtedy je ochrnutá. Pripútaná na vozík a lôžko. A zároveň odkázaná na starostlivosť infantilnej sestry. Tá sa stará. No nie tak celkom kóšer. Pretože vzhľadom na pestovanie si svojho samopašného dievčatkovstva a zlomyseľnej detskej krutosti spôsobuje ochrnutej Blanke okrem opatery zároveň tyranské muky. A prečože to všetko? Nuž riešenie dodá prepálená pointa. Relativizuje postavenie obete a mučiteľa. Celkove viacero motívov v deji nedotiahnutých alebo zvláštne riešených. Pointa je založená na záverečnom odhalení obrazovo zahmlene podaného úvodu (ako to vlastne bolo s tou haváriou). Čiže na niečom, čo bolo aktérke známe, no zámerne nevypovedané. Všetky negatíva hravo vyvažuje vzťah sestier, zahraný s neobvykle širokou škálou zmien hereckých polôh Bette Davisovej. Ukazuje sa (po koľkýkrát už!), že najväčšie peklo často skrýva alebo generuje najbližšia rodina. Najpokrvnejšia. ()
Obsadit do dvou titulních rolí takové herecké individuality, jakými obě dvě hlavní představitelky byly, bylo obrovské riziko. Stavá se, že takové dvě individuality se navzájem zastiňují, soupeří spolu, předhánějí se, a potom se takový film stává pouhou křečovitou teatrální slátaninou. Tohle se ovšem u Aldrichova psychothrilleru nestalo. Obě dvě herečky ze sebe vydaly vše co mohly a zároveň každá z nich nechávala prostor pro tu druhou. Film byl pochopitelně především sólo pro Bette Davis, která předvedla opravdu famózní herecký výkon, chvílemi jsem opravdu téměř nedýchal. Netušil jsem, jak neuvěřitelně realisticky se dá na filmovém plátně ztvárnit duševně nemocný člověk. Davisová skvěle rozehrávala různé herecké polohy, duševní stavy své postavy, naprosto s přehledem měnila hlas, který se opravdu podobal její sestře. Pozadu však nezůstala ani Joan Crawford, které se podařilo celý ten malý prostor, který byl její postavě dán bezezbytku využít a vyrovnat se tak své kolegyni. Tohle je typ filmu, který se bohužel netočí každý den. Film, který dá obrovskou příležitost vyniknout ženské herecké osobnosti. ()
Vynikajúci psychothrilller s brilantne napísanými hlavnými postavami. Ide o príbeh dvoch sestier, medzi ktoré sa nebezpečným spôsobom votrel jeden z najhorších ľudských neduhov - žiarlivosť. Vývoj oboch sestier bol naozaj veľmi dobre premyslený, pričom sa nezabudlo ani na jemné nuansy tohto problému. Tiež sa mi páčilo, ako sa tu poukázalo na vrtkavosť osudu, a že ho máme predovšetkým iba a výhradne len vo vlastných rukách. Navyše postava Jane mi v niektorých ohľadoch pripomenula Normu Desmond z legendárneho filmu Sunset Boulevard (1950), čo bola veľmi príjemná asociácia, hlavne v spojitosti s finálnou scénou. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Krutá dráma žiarlivosti a nenávisti dvoch sestier, stárnucich hviezd, je desivou sondou do psychiky narušenej jednej z nich a na vozíku pripútanej druhej. Značná časť filmu sa odohráva v ponurom dome, kde ženy prežívajú svoje peklo. Vynikajúci scenár, ešte lepšie výkony oboch hollywoodskych hviezd ( Davis a Crawford ) podporené dobrou réžiou je okorenený skvelou pichľavou hudbou. ()
Jestli je psychothriller What Ever Happened to Baby Jane? něčím opravdu výjimečný, tak jsou to především exkluzivní herecké výkony od všech zúčastněných. Celkově se jedná o skvělou filmařinu. Dokonce bych se nebál říct, že to je film evropských kvalit. I přesto mi po prvním zhlédnutí (někdy před pěti lety) toho z něj příliš v paměti nezůstalo, spíše jen hlavní kostra, a tak jsem si celou tu mozaiku skládal v hlavě znovu. To dílo zůstává i po tolika letech pořád nevyčpělým, řízným nervákem a fakt, že obě hlavní ženské postavy byly rivalkami i ve skutečnosti, tomu jen přidává na děsivosti. Kdo by mohl říct, že film o dvou stárnoucích sestrách nemůže být pecka. Myslím si, že se tento snímek sice nikdy nedostane mezi mé zamilované pětihvězdičkové, ale co se mu dá ve skutečnosti vytknout? Víc už z toho prostě nešlo, tohle je delikatesa. "But you are, Blanche. You are on that chair! **** ()
Galerie (73)
Zajímavosti (23)
- Snímek spustil vlnu hororů označovaných jako "pscho-biddy" nebo "hag-horror“, v nichž vystupovaly stárnoucí dámy v rolích trýznitelek i trýzněných. Mezi ty nejzdařilejší patří Strait-Jacket režiséra Williama Castlea (1964) s Joan Crawfordovou a Aldrichova Sladká Charlotte (1964) s Bette Davisovou. (Pavlínka9)
- Kritik kulturněpolitického týdeníku ÚV KSČ "Kulturní tvorba" Miloš Veselý označil film za "velmi nepovedený" a obvinil americkou distribuci z "prodávání zajíce v pytli" (viz Kulturní tvorba 1963, č. 21, s. 15). (Přemek)
- Scény z Janiných (Bette Davis) raných filmů jsou použity z filmů Parachute Jumper (1933) a Ex-Lady (1933). Když se Bette Davis dozvěděla, že produkce hledá její špatné filmy z 30. let, žertovně prohlásila, že můžou použít jakýkoliv její film z tehdejší doby. (Kulmon)
Reklama