The White Stripes: Under Great White Northern Lights

Záznam z turné po Kanadě. White Stripes jsem si oblíbil, jejich hudba se mi líbí (hlavně album Elephant) a tak jsem předpokládal, že budu nadšený i dokumentem o jejich turné. Nakonec musím zůstat jen u spokojenosti, ale bylo fajn a také rozdílné poslechnout si je "na živo". Koncert o jedné notě mě dostal... (03.08.2014)

White Stripes objevují Kanadu. Nasvalený Jack a prsatá Meg jsou na pódiu pěkně osobitý živel, který se (slovy Jacka) nenechává omezovat maličkostmi a (slovy Meg) nadělá mezi sebou spoustu kraválu. Zdejší megavýbušná živá verze "Icky Thump" je toho příkladem. Je zajímavé sledovat nejen útržky z větších vystoupení, ale i vyložených (mnohdy maximálně spontánních) minishow typu bowlingová dráha, loďka, autobus, terasa, hospoda, anebo indiánský domov důchodců. Plus ten úvodní žert v podobě koncertu o jedné notě. Člověku opravdu nezbývá, než od začátku do konce obdivovat Jacka Whitea. Je to hezký dokument. White Stripes, to je svůj vlastní svět... (05.11.2010)

Pozrel som si na rozšírenie hudobných obzorov, inak som White Stripes vôbec nepoznal. Filmársky je to vcelku dobre vykreslené, hoci nie príliš záživne, čo sa týka hudby, tak som sa takmer vôbec teda nechytal (až na Seven Nation Army, ktorej názov som predtým ale aj tak nepoznal, akurát hudba sa mi vybavila). V podstate mi film dal ale názor do hlavy, že kapela bola aj tak iba one-man show a Meg ju spoludotvárala len kvôli prsiam a tomu, aby sa doma nenudila (ináč tie bicie zvládne hrať po roku, možno aj menej každý, kto má aspoň trochu zmysel pre rytmus, podľa mňa). Každopádne prístup Jacka k hudbe ma zaujal. Takže také solídne tri hviezdy. (13.01.2012)

Opäť ďalší fans-only hudobný dokument ktorý kapelu White Stripes sleduje z úplne iného uhla ako tomu bolo v takisto skvelom Under the Blackpool lights. Tentoraz tu hudobné čísla sledujeme na striedačku so zákulisím kapely ako sa doslova a do písmena poflakuje po Kanade v tom najlepšom slova zmysle. Toto legendárne magické duo jednoducho ani po rokoch nemá problém vypredať štadión plný vrieskajúcich fanúšikov aby na druhý deň zahrali na bowlingovej dráhe pre návštevníkov alebo v domove dôchodcov. Pseudo súrodenci a ex-manželia Whiteovci majú proste stále svojou hudbou a prejavom ako takým svetu čo povedať a môžme len dúfať aby svoju "osvetu" šírili tak bezstarostným a uvoľneným spôsobom akým ich tento dokument prezentuje. (13.11.2010)

White Stripes pro mne byli španělskou, či spíše kanadskou vesnicí, ale tento dokument leccos změnil. Výkon kytarového teroristy Jacka a neposedné bubenice Meg byl fantastický, i když zdaleka ne všechny jimi vyluzované tóny prošly cenzurou mých uší. Pokud bych však měl světu co říct a nestyděl se veřejně krotit kytarové struny, tak bych byl šťastný, kdyby mi k tomu stvoření podobné Meg dodávalo za zády správný rytmus. (07.02.2012)