Santiniho jazyk (TV film)
Drama / Thriller / Mysteriózní
Česko, 2011, 90 min
Režie:
Jiří StrachHudba:
Jan JirásekObsah
-
Nespokojený zaměstnanec reklamní agentury Martin Urmann je pověřen nesplnitelným úkolem, který má fakticky ospravedlnit jeho náhlý vyhazov ze zaměstnání. Martin úkol přijímá, ale je to spíše gesto vzdoru, než vážně míněná snaha zachránit své postavení. Práce ho nepřímo zavede na stopu tajemných vzkazů dávno mrtvého architekta, které se zdají promlouvat přes hloubku času přímo k němu. Martin se pouští do honby za rozluštěním těchto zpráv. Jeho cesta je lemována záhadnými vraždami, které nějakým způsobem musí souviset s jeho pátráním... (oficiální text distributora)
Nespokojený zaměstnanec reklamní agentury Martin Urmann je pověřen nesplnitelným úkolem, který má fakticky ospravedlnit jeho náhlý vyhazov ze zaměstnání. Martin úkol přijímá, ale je to spíše gesto vzdoru, než vážně míněná snaha zachránit své postavení. Práce ho nepřímo zavede na stopu tajemných vzkazů dávno mrtvého architekta, které se zdají promlouvat přes hloubku času přímo k němu. Martin se pouští do honby za rozluštěním těchto zpráv. Jeho cesta je lemována záhadnými vraždami, které nějakým způsobem musí souviset s jeho pátráním... Komentáře uživatelů k filmu (154)
-
Tosim
SKRYTÁ OBĚŤ JE MNOHDY VÍC, NEŽ KŘIČENÁ PRAVDA. Tak takhle má, přátelé i nepřátelé, vypadat pořádný thriller. Architektonickej. A k tomu Bůh, žena a trable, tři věci, bez nichž se nic neobejde a smysl příběhu, který není ani šokující, ani dramatický, ale zkrátka jediný možný. A chytrý, i když některým rozhodně bude vrtat hlavou poněkud déle. Trocha zdravé ironie ("Nejhorší je vidět ženu přicházet z pouště a vědět, že nejde za vámi") také neuškodí. Proti mluví rychlé tempo vyprávění a tím pádem poněkud těžkopádnější divákova orientace a diskutabilní konec, který působí částečně jako berlička. Hudební motivy se často opakují, ale instrumentace se i tak jeví jako shůry... Marek Taclík by mohl občas lépe artikulovat, ale i tak mu jeho komickou figurku/hlavního záporáka lehce uvěříme. Velký plátno na vás, Jirko Strachu a Martine Šeci! :o)(21.12.2010)
-
Renton
Scénář: Miloš Urban, Tomáš Končinský, Jiří Strach(4.12.2011)
-
Malarkey
Jsem rád, že pan Jiří Strach zkouší do diváků dostat tyhle konspirační thrillery. Sám je mám moc rád. Ale u nich je hrozně těžké divákovi představit příběh tak, aby ho pochopil a necítil se u něj jako debil. Taková Ďáblova lest byla o dost lepší. Nejenom ve vypravování příběhu, i když u něj jsem se také ztrácel, ale především v samotných hercích. Krajina a kulisy vypadají nádherně a konečně také někdo využil přednosti České republiky, ale ti herci, ti se v tom filmu kroutí tak netypicky, že nebyl snad jedinej, kterej by se mi v tomhle filmu líbil. Každopádně, co mě udivilo úplně nejvíc, tak to byla chvíle, kdy jsem se ke konci filmu jen tak ze zajímavosti podíval na profil filmu tady na čsfd a lidé ho vesele už před koncem okomentovali jednou hvězdou, popřípadě odpady. Nechápu, proč tohle mají za potřebí a zřejmě to nikdy nepochopim.(9.12.2011)
-
Enšpígl
Jirka Strach na působí sympatickým dojmem, takže toto hodnocení mě není až tak příjemný, ale co se dá dělat. Pro mě osobně se jednalo o nesrozumitelný nudný blábol, který po filmařský stránce byl sice kvalitně natočen, ale ani jeden okamžik jsem necítil nápětí a větší tohou přijít záhladě na kloub mám i v prodejně Albert, kde se snažím rozluštit datum spotřeby u jogurtů. A ta holka s těma šípama, byla asi dcera Viléma Tella, protože sundat svatýho páprdu přes pootevřený dveře bůh ví odkud předčí i proslulou srandu se švýcarským jabkem na hlavě.(5.12.2011)
-
Marigold
Ne, Strach nezvolil zrovna ten pravý klíč, hlavně k filmu, který pojednává o svátosti mlčení. Ne že by Santiniho stavby nesnímala kamera pohledně, ale je to estetika reklamních spotů Unesca, nikoli Urbanův svět, v němž se modernita slívá s anachronismem, mýtus se skutečností a fabulace s pravdou. Něco takového je do televizního filmu nepřenosné a pokud něco Santiniho jazyk zachraňuje, pak že patří k těm dějovějším autorovým prózám. Tudíž alespoň něco z napětí se do filmu přelévá, byť tu chybí klíčová dimenze literárního stylu, bez nějž se Urbanova díla mění v sérii podivných šestákových historek s popletenými motivacemi postav. Pokud však tenhle solidně sehraný, nasnímaný a ozvučený film dostane do staveb jednoho z největších architektonických géniů alespoň pár zvědavců, pak měl jistě smysl. Sice úplně jiný než kniha, ale i tak... Sedmikostelí se však namouduši začínám bát, Strachova snaživá televiznost se k urbanovskému světu vůbec nehodí.(4.12.2011)
-
Radek99
Režisér Jiří Strach nikdy neskrýval fakt, že je praktikující katolík, takže námět filmu asi poučeného diváka nepřekvapí, každopádně takhle vyhraněný ujetě barokně-katolický film jsem nečekal...a posléze ani nerozdýchal. Televizní adaptaci stejnojmenného románu Miloše Urbana bych ale nejraději překřtil na ,,Skladovače mrtvol" (...i když Urbanova záliba v bizarních vraždách spojených se sakrálními památkami je obecně známá, tohle fakt bylo moc...). A i když mám tohoto režiséra celkem v oblibě, začínám se trochu bát jeho filmového Sedmikostelí...(4.12.2011)
-
igi B.
Svatá vylízanosti! Šifra mistra Srandiniho... Strachu vole! Toť ale zase blábol! Jen se mi chce nakonec křičet do děje - zloděj křičí chyťte zloděje! . . . Santini je možná znám svou univerzálností, Strach tak leda svou televizáckostí... Škoda, že oni tihle novostrůjci dopizdí sebelepší možný námět, to už asi (...ne, opravdu! - vždyť se podívejte do análů, kdo je co, a oni snad ani nemůžou věřit, že jde ještě vůbec o nějaký >kumšt< , že...) holt lepší být nemůže... Mladí trendaři přehrávají a drmolí své repl/i/ky, starci přehrávají a snaží se ty mladé ještě nějak předrmolit, brzy jazyk ozývat se ve vší té šmíře - a celé to smrdí ni kadidlem ale kadičem, tváří se to tajemně a moderně ale v principu je to ve vší té nevyrovnané podbízivosti zoufale neoriginální, obsahem pokrytecky otravné a formou zas místy i telenovelově nechtěně komické. A že někdo umí pracovat s kamerou a všelijakými objektivy, filtry a vychytávkami (počítačové dodělávky nevyjímaje) - tak jo, i za tu machu je tedy ta jedna hvězdička. Chrámy samotné pak za nic nemůžou... . . . Škoda už jsem říkal, svrbí mě jazyk... Blablablablabla... Amen. - - - P.S. Urbanovu knížku jsem nečetl, ani mě to nebolí... - - - P.P.S. A Jirko, tak pozdravuj všechny ty svý Kňoury a příště něco (k)akčně z Kroměříže, mají tam taky jeden mysteriozní chrám, hotovej palác mysli - blázinec! Hudbu by pak k tomu mohl složit Landa... %-[.. - - - - - (Poprvé viděno 4.12.2011 na >šaškiniho sprostoru< , hodnocení 66., komentář zde s vyplazenýn jazykem nešťastně přeživšího jako šťastně třináctý - 4.12.2011)(4.12.2011)
-
Gilmour93
Studio Neda Flanderse uvádí: Šifra mistra Santiniho aneb formou nadprůměrné televizní hrátky se světlem, hudbou, sakrální pravdou a světskou fabulací. Až se panu režisérovi dostane do rukou opravdu kvalitní scénář pro velké plátno, nebudu mít o něj Strach. A ta kouzelná formule, pánové Kňourové, tu zná nejlépe Dave Gahan v královském hermelínu, sedíc na skládací židli uprostřed velehor..(5.12.2011)
-
paascha
Monstrózní kokotina, která nemá ani hlavu, ani patu, ani koule a dokonce ani prdel, do které by to celé šlo nakopat. Ve splácanině všeho možného už chyběla jen Gappa a sedm trpajzlíků, aby byla škála žánrů úplná. Jako pokus o sdělení nějakých hlubokých idejí to selhalo úplně, protože na konci se dozvíme jen to, že se vraždilo jen kvůli tomu, že Santini měl ségru, což se stejně řeklo hned na začátku (zřejmě nějaký mystický kruh:-)), a ta bílá hrůza měla debilní dvojče, což se ukázalo hned.(5.12.2011)
-
Rover
odpad!Můj potenciální zážitek z filmu možná zkazilo přílišné očekávání. Knihy Miloše Urbana mám hodně rád a byl jsem zvědavý, jak se podaří převést jednu z nich na obrazovku. Nepodařilo se. Nebudu se ani pokoušet obě média srovnávat, ale film prostě selhává v těch aspektech, které dělají film filmem. Všechno zkrátka působí spíše směšně, atmosféra veškerá žádná (práce se světlem? Lol, to myslíte ty kužely záře linoucí se z oken? Samotné Santiniho stavby působí světelně daleko lépe samy o sobě, nemusí se jim "pomáhat"). Nejzoufalejší na filmu je bohužel výběr herců a hereček - jediná trefa do černého byl pouze Preiss v roli starožitníka Unterwassera. Motivace postav je nelogická a neopodstatněná, všude potkávaj mrtvoly, normálka ne? Sestup do podzemí ve Křtinách bohužel nabídne podzemí kláštera v Louce (románské, kde Santini určitě žádnou klenbu dělat nemohl, což je docela fail). HUDBA: velká bída. Hudba hraje mimořádně podřadnou roli, je jednotvárná, nekoresponduje s dějem a je špatná. PS: a jak tak koukám na ty komentáře, je to sranda, jak to "pochopili jen ti, co dokáží přemýšlet"(12.12.2011)
-
Rudovous
Predloha Milosa Urbana nepatri od nej k tomu nejlepsimu, ale ma stejne jako tento film par dobrych momentu.(4.12.2011)
-
D.Moore
Nízké hodnocení, které Santiniho jazyku dávám, mě mrzí. Opravdu. Ale ono se fakt nedá svítít, když je ten film stejně špatný jako Ďáblova lest. Možná ještě horší. Sice obstojně natočené, ale tak hloupé dílko... Pardon, ale příběh je nehorázně naivní - co má být mystické, je směšné, co má být napínavé, je směšné taky... Neustále jsem měl pocit, že si tvůrci jen na něco hrají, že něco napodobují, ale nevytváří vlastní věc. Bída. Dokonce i herecky - Viktor Preiss si příliš nezahrál, Martin Stropnický nesrozumitelně huhňal, David Švehlík je sice sympaťák, ale slova, která mu do úst vkládal pitomý scénář, v jeho podání zněla velice lacině... Jediné, co bych kromě hezkých obrázků pochválil, je Jiráskova hudba. Režie Jiřího Stracha mě tentokrát docela nudila - tak například příchod do každého kostela vypadal úplně stejně - kamera se točí, zabírá všemožné klenby, do toho zní sborový zpěv... A nic se neděje.(4.12.2011)
-
Chlupis
Anti-televizácký film o nestabilnosti lidského bytí v jedné určité (reklamní) životní rovině a faktu, že je štěstím z ní moci uniknout do jakéhokoliv duchovního rozpoložení. A mlčet. Že předchozí shrnutí zní jako nesmyslný výrok jakéhosi pseudointelektuála není směrodatné, jako takový se totiž může nepřipravenému divákovi jevit klidně i Santiniho jazyk. Tohle už není ten typ filmu, kde Strach mistrně bilancuje mezi zájmem běžných a náročnějších diváků. Santini je pod povrchem plný hlubokých myšlenek a již klasicky mírné ironie a je pouze na vkusu a přístupu každého, jak se s tím vším ve výsledku popere.(24.11.2010)
-
Deimos
TV/// Obsazení 6/10 Děj 4/10 Hudba 4/10 Prostředí 6/10/// +David Švehlík, jisté tajemno je lákavé -upřímně docela nudné, 90 minut se zdá dlouhých, kdo má rád reálné české filmy bude otráven/// Santiniho jazyk je typický český mysteriózní film, tak jak je Češi (ne)umějí. Výhodou je naše české prostředí, které žádný americký nebo jiný film nenahradí a také fakt, že v tomto žánru moc filmů nemáme. Nevýhodou pak samotný děj, který jen tak tak udržel moji pozornost. Nicméně bylo celkem potěšující vidět Marka Taclíka v záporné roli a několik známých tváři v rolích vedlejších. Jen nechápu jak mohl Jiří Strach natočit takový průměrný film./// Celkem 47%///(4.1.2012)
-
Slarque
Takhle divnou komedii jsem už dlouho neviděl... Nebo je možné, že to tvůrci mysleli vážně? Nic nedává smysl, nikdo se nechová rozumně a za největšího blba naštěstí není divák, ale postava jménem Kňour, ztvárněná Markem Taclíkem. Mimochodem jediná postava ve filmu, která má české jméno. Asi nějaký kód. Co jím asi chtěl autor říci? Většina filmů Jiřího Stracha se mi zatím velice líbila, ale k šifře mistra Jana Blažeje jsem klíč nenašel.(12.12.2011)
-
triatlet
Filmové zpracování si uchovalo dostatek tajemna, ale taky přineslo řadu nelogičností - především v rovině zasazené do současnosti. Obdivování architektonických krás a luštění záhad bylo sice zajímavé, ale neustálé přejezdy nejrůznějšími vozy mi vadily. Výborný komentář: PavelZava(5.12.2011)
-
Mariin
Na něco tak stupidního se katolík ani odborník snad ani nemůže dodívat. Strach využívá církevního materiálu a interpretuje jej neskrývaně podbízivým způsobem, aby vyhověl pokleslému vkusu diváka, formovanému thrillery a mysteriózními kriminálkami. Ovšem jen těmi přiblblými, jako Šifra Mistra Leonarda. Modernista Strach je poslední dobou posedlý jakousi kabalistickou mánií šifer a symbolů. Namísto Trojana tu vydává "moudra" tentokrát Stropnický... Je fakt, že v českém prostředí, v minulosti doslova saturovaném katolickou kulturou, bohužel zatím žádný filmový tvůrce nedokázal tuto pochopit a uchopit; jinými slovy opravdových katolických českých filmů je minimum. Strachovy filmy (tak jak o nich rád sám mluví) do nich však určitě nepatří.(4.12.2011)
-
Petfruf
Santiniho jazyk je opět krásným příkladem toho, jak z Urbanova námětu a za relativně málo peněz lze natočit zajímavý a napínavý thriller. Doslova ohromená jsem byla z toho, jak je ve filmu využité světlo (geniální Martin Šec) spolu s působivou hudbou Jana Jiráska. Santiniho jazyk není film pro všechny, není pro diváka, který je líný trochu popřemýšlet nad hloubkou sdělených informací (a těmi informacemi rozhodně nemyslím překombinovanou zápletku okolo hledání šifer nebo náboženskou tématiku - jestli je tohle jediné, na co se divák dokáže zaměřit, tak se nedivím tomu, že před uvedením v TV tu měl film 74% a nyní se ocitl takřka na 50%), které se ukrývají v naprosto jednoduchých věcech. Přála bych si, aby se filmy Jiřího Stacha, dostaly na plátna kin, kde by ještě víc mohla vyniknout jejich kvalita. Film bych normálně ohodnotila 3*, ale po tom, co tu na mě vykouklo to odpadové hodnocení, nehodlám být objektivní. A už se moc těším se na Sedmikostelí!(4.12.2011)
-
Magyar
Proč tři hvězdy? To je tajemství.. :) ____ Z toho věčnýho záklonu už mě bolí za krkem a světlo mi vysušuje slzy. Znechutí mě představa, že se ze mě stane taková vyschlá mumie, jako je támhleta, se setrvačně sevřenými rty, skleněným příklopem umlčená na druhou. Uvolním svaly a nahrbím se. Pohledem vymetám prach ve spárách mezi dlaždicema v podlaze kostela, cítím uspokojení z toho šibalskýho výsmyku zornýho pole do světa úlevnýho pinožení. Hlína a prach z tisíců procházejících. Svinstvo, dotek života, připomínka studený zmrzlý hlíny a hibernujících stromů venku za zdmi. Ale ani tady se nedá zůstat dlouho. Proč se tak bojím prohlídnout, být tím, čím jsem? .. Přešla jsem několik dlaždic a dotkla se dlaněmi veřejí těžkých, světlo pohlcujících dveří. Vím, že se to nesmí, protože jsou to živý bytosti, ač mají těla zmrzačený tvůrcem vtisknutou podobou a jejich tichá hrdost se zdá být spíš zástěrkou jejich pokoření. Můj dotyk je však neuráží. Síla mých paží zázračně proměňuje jejich neprostupnou lhostejnost na slavobránu.. Jsme jedno tělo, oči mám zaslepený, jen těžko si přivykají. A přesto, nebo spíš proto?, věřím, že tudy vede moje cesta k tobě. ____ Autor by měl méně hledět do nebes a hledět se radši trochu ušpinit, aby jeho dílo nepůsobilo stále tak sterilně..(5.12.2011)
-
honajz
Dokonalé čistotou filmového jazyka, scénáře a kombinací všech prvků architektonických. Moc se mi to líbilo. Problém je, že film se tváří být něčím, čím není, protože jde jen o vábničku na diváky (skutečně není Šifrou mistra Leonarda), a je ve skutečnosti něčím zcela jiným - řekněme duchovní cestou. - EDIT: Takhle zpětně se zdá, že Santiniho jazyk bude jakýmsi lakmusovým papírkem inteligence českého národa, resp. uživatelů ČSFD, a jejich schopnosti rozpoznávat symboly a věci naznačené, ale nevyřčené. Nebo jestli musejí dostat polopatická a doslovná vysvětlení.(4.12.2011)
