Zabil jsem svou matku
-
J’ai tué ma mère
-
Zabil som svoju matku
(festivalový název) -
I Killed My Mother
Drama / Životopisný
Kanada, 2009, 96 min
Režie:
Xavier DolanObsah
-
Částečně autobiografický příběh o sedmnáctiletém homosexuálovi Dolanovi, který začne být
posedlý svou matkou díky jejich bouřlivým vztahům v době, kdy objevuje tajemství dospělosti a
potýká se s prvními vážnými nástrahami života.
Hubert Minel nemá rád svou matku. Sedmnáctiletý mladík jí domýšlivě opovrhuje a vidí jen nevkusné svetry, kýčovité dekorace a drobky uvízlé v koutku jejích úst, když žvýká. Kromě těchto iritujících přízemních maličkostí se však na jejich vztahu podepsala také výchova plná manipulace a zneužívání pocitu viny. Hubert, zmatený a rozervaný milujícím a zároveň nenávistným vztahem, který ho každý den víc a víc užírá, se prodírá mystériem dospívání obyčejně a typicky. Objevuje krásy umění, zkouší zakázané, otevírá se přátelům, sexu a společenskému vyloučení. (oficiální text distributora) -
Tínedžer s anjelským výrazom v tvári Hubert vrcholne neznáša svoju matku. Krik a nadávky sú medzi nimi na dennom poriadku a úplne vytlačili nežné slová. Ide medzi nimi o akúsi sadistickú lásku, hlboký vzťah vymykajúci sa všetkým pravidlám. Napätá atmosféra medzi matkou a synom, ich neustále slovné súboje a silné slová sa odohrávajú v pritesnom dome preplnenom matkinými gýčovými čačkami. Nečudo teda, že syn pachtí po slobode a tú trochu vzduchu, ktorý mu chýba, hľadá v písaní či v náruči svojho milenca Antoina. V týchto únikoch však objavuje len ďalšie podoby materskej lásky. Formálne trúfalé a citlivé dielo dokazuje prepracovanú dramaturgiu sľubného debutu mladého režiséra Xaviera Dolana, ktorý exceluje i v titulnej úlohe dospievajúceho chlapca. (clementinka)
Komentáře uživatelů k filmu (62)
-
Malarkey
Musel jsem se nad tímto filmem zamyslet. Opravdu to všechno zní tak, jak to ve skutečnosti vypadá? Každý z nás občas měl ten pocit, poslat svojí matku do řitě. Xavier Dolan to vyjádřil ve filmu, ve kterém se snaží vyjádřit svoje vybouřené názory a musím říct, že mě to vcelku zaujalo. Xavier se jeví jako velice schopný herec, scénárista a režisér. Tento film nejenom, že má zajímavý nápad, zpracovaný tak, jak to Xavier cítí, ale hlavně má celou řadu silných scén, podkreslené výbornou hudbou a perfektním závěrem. Největším problémem jsou pak postavy, na které se člověk musí zvyknout. Xavier Dolan totiž není jeden z těch, co by se snažil zalíbit všem, a tak různé názory na něj jdou až s dobou filmu. Ze začátku jsem ho měl plný zuby, ale ke konci už to všechno dávalo smysl. Nutno dodat, že Xavier vše sepsal a natočil ve svých 19ti letech.(15.3.2012)
-
Radek99
Vyzrálý celovečerní debut frankofonního Kanaďana Xaviera Dolana přivedl do políček filmového pásu onu palčivou nejistotu jinakosti dospívání, kterou posléze tak nešikovně zpovrchnil v (pro jisté kruhy až kultovních) Imaginárních láskách. Kontroverze a mladická snaha odlišit se i pobouřit tu mají podobu místy skutečně velmi drásavého příběhu matky a dospívajícího syna, kteří přes krvavé bělmo averze hledají jeden druhého, a ač si nejsou schopni navzájem naslouchat, pokoušejí se jeden druhému vykřičet svou lásku i nenávist. Bolavý vztah, v němž se těžko dá dohledat viny, který ovšem nutně musí oba brát takový, jaký je...jiné cesty životem není. Otevřenost výpovědi debutujícího režiséra (v jedné osobě i herce), originalita obsahu i formy, nádherná hudba a velmi zajímavé herecké výkony. A navíc neopakovatelná možnost poznat cosi podstatného o queer komunitě...(21.12.2011)
-
Jossie
Já nikoho takového neznám, oba mi lezli na nervy (matka trochu víc) a vážně si myslím, že by jim prospělo trochu (hodně) si od sebe odpočinout.(11.7.2011)
-
Bebacek
Kdo někdy nenáviděl svou matku? Tolik pravdivé a ze života.(28.8.2010)
-
Mahalik
Přihlížím apokalypse, a pak náhle oněmím. Zamkl jsem se, opil, spolkl žiletku a koukal na hvězdy. Xavier svádí k pláči, ale pak neočekávaně vytáhne drastický verše o nenávisti nebo pomyslném smíru a rozpoutá kostelní klid. V tu chvíli vzplanu! Naprostá bomba!(21.2.2011)
-
Jeremy.jk
Ve dvaceti letech takhle povedená prvotina ? Smekám. Jestli nám Dolan chtěl tímto dramatem něco připomenout, bude to následující.. Můžete nenávidět svou matku, ale nikdy nepřestanete milovat člověka, který Vás přivedl na svět - 70%.(10.7.2011)
-
freddy
Své rodiče si nevybíráme, stejně tak jako si hlavní hrdina tohoto filmu nemohl vybrat svou matku. Na jednu stranu chápu jeho vztek a zlobu pramenící z občas nepochopitelného chování jeho matky, na druhou stranu se mi ale chce říct, že mohl dopadnout mnohem hůř. Toto je zajímavé a pozoruhodné konverzační drama, které je napsáno a do filmu převedeno naprosto dokonale, takže já jako divák jsem neměl sbemenší příležitost k tomu, abych se začal nudit. Téma homosexuality mám ve filmu velmi rád, obzvláště týká-li se to teenagerů, a když se k tomu ještě přidá problém s rodiči a pubertální revolta, tak si u filmu úplně rochním blahem, protože to jsou témata, která mě zatím ještě nikdy nezklamala a jsem rád, že se tak nestalo ani v tomto případě. Jednoduše se dá říci, že jsem z tohoto filmu nadšen a velice překvapen, protože jsem absolutně netušil, že mě dokáže tolik zaujmout a že z něj budu tolik nadšený. Jak málo někdy stačí k úžasnému filmovému zážitku, v tomto případě jednoduchý příběh o komplikovaném dospívání. Tady nemám nad čím váhat, uděluji plný počet, je to za pět hvězd.(11.7.2011)
-
gilmore_girl
Prvni pocin Xaviera Dolana... videla jsem ho az po Imaginarnich laskach a tem se proste nevyrovna, je jeste prilis nevyzraly, ale na prvotinu tak mladeho kluka je to uzasne. Ja proste miluju jeho rukopis... ta hudba, ta kamera, ty barvy, kompozice (ackoli se tam najde i par lacinych a nicnerikajicich kousku), kanadska francouzstina, hmmm. Ale na muj vkus se tam az moc krici, nejdriv syn na matku, pak matka na syna a porad dokola. Kdyby malinko ubral a ukazal trochu vic mimiky nez slov, udelal by lip. A taky nazev filmu by stal za upravu. Ted uz vim, ze se v Imaginarnich laskach z nekterych svych chyb poucil a doufam, ze se neprestane zlepsovat...(1.8.2011)
-
Aky
Vkusná kamera, a střih. Název je trošku nefér, člověk za ním nečeká mírné drama o dospívajícím klukovi a rochu hysterické matce. I tak se zpočátku na film dívá docela příjemně, ovšem posléze se motivy už jen opakují, až jsem ke konci začínal mít dojem, že režisér trošku nevěděl, co s tím dál, a začal se utíkat k samoúčelným hrám se snovými obrázky, které už neposouvaly nikam nic. Nicméně vzhledm k jeho věku je člověk tolerantnější.(15.7.2011)
-
Pilda17
Rozhodně zajímavé drama o reálném životě mladého kluka. Kdo z nás si neprošel obdobím, kdy se s matkou nemohl ani vidět (například puberta). Tento případ je docela krutý, ale na jednu stranu jsou i daleko horší případy, kde to dopadá ještě hůř. Tady je vyobrazení spíše reálným způsobem, který se stává (zhruba v určitých mezích) každé druhé matce. Jako drama není J’ai tué ma mère špatný, ale bohužel to není můj šálek kávy a proto pocity nejsou takové jaké jsem si osobně představoval. Zpracování není skvělé a hlavně se divák nic důležitého nedozví a vše se točí v tom samém proudu. Pocity jsou smíšené, tak že naprosto průměrné drama. Ale i přesto snímek doporučuji, protože kde koho může právě hodně zaujmout... 5/10 = 50%(23.4.2011)
-
Toj
Tak tohle jsem viděl až po shlédnutí druhého počinu od Dolana... Je působivé, že prakticky můj vrstevník je schopný něčeho takového.. Byl byl opatrný s přívlastky jako "estetika nové vlny" atd. Rozhodně je pravda, že Dolan si s formou hraje, Otázka jestli to chvílemi již není klišé a manýra (zpomalené záběry, super 8 (či co?) flashbacky, digitální zpovědi).. A nejzajímavější na filmu se stává zpověď mladého homosexuála, generační výpověď a docela slušný psychologický vhled do problematiky... Trochu jsem si vzpomněl na Vincenta Galla, který také hraje a točí a také se předkamerou dostává do brutálních hysterických poloh.... A přestože výtek by možná bylo i víc, tak neuznání tohoto talentu by byla ode mne asi jen závist... :)(28.11.2010)
-
Marthos
Ve všech ohledech pozoruhodný a formou zpracování zcela osobitý Dolanův celovečerní debut si zachovává svou výjimečnost především přístupem k zvolenému tématu, které bezpochyby svádí k tisícům dalších a veskrze fádních interpretací, jimž se ovšem tehdy ani ne dvacetiletý začátečník úspěšně vyhnul. Nahlédnutí do nelehké fáze dospívání pubertálního mladíka, hledajícího cestu ke své matce i přes permanentní vyhrocené averzní chování vůči její osobě, nabízí celou škálu definovatelných metafor, narážek a skrytých významů, výborně postihujících soužití dvou zdánlivě neslučitelných jedinců, z nichž ani jeden v zájmu vlastní pravdy nedokáže vyslechnout a pochopit toho druhého. Přecházení od komicky vypadajících žabomyších hádek k psychologicky vypjatým momentům umocňuje cílovou motivaci celého příběhu, uzavřeného jakoby prostým, ale o to více nečekaným setkáním beze slov. Náročný a v rámci dané role maximálně zvládnutý herecký výkon režírujícího Dolana byl byl poloviční bez božské Anne Dorval, doslova koncertující v postavě neurotismem stižené matky, sobecké a milující zároveň, velkoryse odpouštějící i umanutě trvající na vlastních požadavcích, jimiž ubíjí hrdinovo ego. Aniž bychom si to možná zcela uvědomovali, máme před sebou mimořádně vyspělé filmové umění; lyricky dryáčnickou sondu, zamýšlející se daleko více než nad homosexualitou citovým poutem mezi matkou a synem, které může být nenávistné i milující, ale v každém případě neoddělitelné a přetrvávající všechny bouře života. Bez diskuse zůstává fakt, že J'ai tué ma mère náleží k tomu nejlepšímu, co letošní queer filmový festival Mezipatra svým divákům mohl nabídnout.(16.11.2010)
-
asLoeReed
Už nějaký čas se mnou nic tak nepohnulo; odvaha, rozvaha, drzá originalita tohoto mladíka jsou imponující.(4.6.2010)
-
xxmartinxx
Pěkné, na debut určitě, ale nevím - nedostalo mě to. Možná toho Dolan chtěl říct moc a zároveň toho řekl moc málo... Převést na plátno pár hádek, které známe všichni, a obalit je homosexualitou nestačí.(23.12.2010)
-
Makky
Xavier Dolan je síce obrovský talent, môže byť na svoju robotu hrdý a som dosť zvedavý na jeho ďalšie kúsky, no zároveň je pekný hajzel! Nech ide do riti s tým, že toto sú problémy. Je ale evidentné, že absencia autority dokáže urobiť s emocionálnym vývojom dieťaťa divy. Neskôr ale mal chalanisko už len jeden problém, bola to jeho drbnutá hlava, s ktorou zabudol, respektíve nenaučil sa, racionálne premýšľať. Každý mal problémy so svojou matkou, väčšie alebo menšie, no film s takýmto názvom by mal do rúk mladíka vsadiť aj vážny motív. Koniec len podčiarkuje môj názor, že s ním len pekne šlahala puberta a potreboval by len poriadnu bitku. Btw neuveriteľne precenené. A ten názov? Prosím vás...(28.7.2011)
-
swed
Šokantní a nesmírně laciný název, který měl zřejmě přitáhnout diváky, je v rozporu s poměrně krotkým vyprávěním o problémech pubertálního chlapce s jeho matkou. Jako prvotina 20letého(!) mladíka to není špatné, i když o nějakém zázraku tu nemůže být řeč. Doufám, že se Dolan ve svém dalším počinu vyvaruje samoúčelných záběrů, jejichž zdejší zařazení postrádá jakýkoliv smysl (efektní obrázky dokáže natočit každý, tím podstatným by měl být přínos pro samotný film). 6/10(5.3.2011)
-
Stanislaus
Tento film byl stylisticky i obsahově v mnohém podobný o rok mladším Imaginárním láskám, ve kterých se Xavier Dolan věnoval rovněž vzájemné lidské lásce, snažil se ji definovat a nějak ohraničit. Slovní hádky mezi synem a matkou byly někdy možná až moc spontánní a neodůvodněné, ale za to na druhé straně velmi realisticky podané. Svoji matku můžeme nenávidět až do nebeských výšin, ale rozhodně ji nikdy nepřestaneme milovat, což platí i v opačném směru. Nejkrásnější a obrazově nejelegantnější sekvencí byla scéna, ve které honil Hubert svou matku na louce a v lese. A závěr byl moc dobře udělaný. Zkrátka opět velmi krásný a hluboký zážitek, přičemž je pro mě stále neuvěřitelnou skutečností nízký věk režiséra/scenáristy.(29.5.2012)
-
vanadium
Dobře zpracované téma třecích ploch mezi dospívajícím synem a jeho matkou a dobře podchycené Hubertovy činy na základě jeho vnitřní pocitové rozervanosti.(1.11.2010)
-
Disk
Ještě se z toho vzpamatovávám. Na dnešních Mezipatrech jsem viděl absolutní skvost - tenhle film. Natočil ho teprve tehdy 19letý režisér Xavier Dolan jako svůj debut, ale úplně mě až šokovalo, jak je ten snímek naprosto vyzrálý. Neuvěřitelně silnej scénář a perfektní dialogy způsobily, že všechno ostatní, co jsem na Mezipatrech viděl, je zadupáno do země. Ten vztah mezi synem (hrál ho právě Dolan) a jeho filmvou matkou je něco geniálního. Tohle prostě musel napsat sám život. tohle si jen tak někdo vymyslet nemohl. Jestli budou takové i jeho Imaginární lásky, tak tenhle člověk poputuje do mé topky. Zabil jem svou matku - to musí vidět každý z vás.(16.11.2010)
-
RasputincZ
Debut mladého režiséra Xaviera Dolana s kontroverzním názvem Zabil jsem svoji matku o 16-letém homosexuálovi, který už delší dobu nedokáže vlidně komunikovat se svojí matkou. Je obdivuhodné, s jakým objektivním nadhledem servíruje režisér jednotlivé slovní potyčky hlavních protagonistů. Dolan nestaví do práva ani chlapce ani matku, celý film je v podstatě o hledání cesty, jak spolu jednat, komunikovat a najít v sobě ztracenou lásku. Velmi, velmi pravdivé.(19.4.2011)
