Jeden den

,,DNEŠEK NESNÁŠÍM. 15. ČERVENCE. DEN SVATÉHO SWITHINA. JE TO TĚŽKÝ DEN. NIKDY JSEM SI TO NEUVĚDOMIL, ALE VŽDY TO TAM NĚKDE BYLO, ČEKALO. ČÍHALO“....... /// Jeden den. To je 15. červenec. Od roku 1988 až do... vlastně dodnes. Není to vlezlá romantika – což je fajn. I ten jeden den tomu dává punc ,,neočumělosti“. O kamarádství, který může překazit jen láska. O lásce, kterou může ukončit jen smrt. Hledači svýho štěstí, mezi kterejma to fakt funguje a kteří mě (a koho ne?) dojali. ONA z něj udělala slušnýho člověka, ON ji udělal šťastnou a já nečekal, že mě bude po takovým pohodovým příběhu někdo na konci takhle citově vydírat. Styďte se! (A za to 1* do pryč!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal David Nicholls číst nebudu. 2.) Chcu pomočit kapesník. (Vočima prasáku!)3.) O své první noci s chlapcem (s chlapci) skládám básničky. 4.) Thx za titule ,,Hogwarts“ a ,,Stuďo“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (02.12.2011)

Krásný a smutný zároveň. Při jedný scéně mně vysloveně píchlo u srdce. Anne s Jimem to spolu hrozně slušelo. Málokdy nějakýmu filmovýmu páru tu lásku skutečně věřím, ale těmhle dvěma jsem jejich vzájemné city opravdu uvěřil. Během filmu jsem se několikrát přistihnul, jak i já vzpomínám na některý srdečný záležitosti z dřívějších fází mého života. (10.08.2014)

Nevím, proč jsem se dala zase nachytat. Ano, paní režisérce se dva filmy hodně povedly. Italština pro zčátečníky byla zábavná a originální, je to jeden z mála tzv. "romantických filmů", které považuji za dobré. Doma je doma byla sonda do vztahů na malém městě a přpadá mi ještě lepší než známější Italština. Oba filmy nesly stejný rukopis a pro mne velice přijatelnou a sympatickou dánskou mentalitu. Wilbur se chce zabít už byl filmem britským ale byl stále ještě vkusný i když už zabíhal mírně do kýče. Ovšem Jeden den pro mne postrádá jakoukliv originalitu a humor, je to tisíckrát přežvýkané téma a najvíc je povrchně zpracované. Jako když se hladový člověk přejí sladkostí a je mu z toho špatně. Velmi smutné. (27.11.2014)

S potěšením konstatuju: duch knihy zachován! Uživ. Galadriel píše: útržkovitě vybrané a doslova opsané pasáže, v nichž bych se (bez znalosti knižní předlohy) ztrácela. Nesouhlasím. Pravdou zůstává, že film není (a nikdy nebude) kniha, ale jedním dechem dodávám: zde se škrtalo s citem a to nejdůležitější bylo ponecháno. Dokonce si troufám tvrdit, že to proškrtání snímku v drtivém počtu případů prospělo. Kniha byla v pár pasážích zbytečně rozvláčná (čti doslovná). Pokud bych měl něčím (předlohou neposkvrněného) diváka nalákat, tak vyjma originálně pojmutému konceptu mapujícího tentýž den po dobu 20-ti let (tj. od 15. července r. 1988 – do 15.července r.2008) bylo by to bezpochyby příjemně bezprostředně civilní herecké duo A. Hathaway-J. Sturgess. Oba bezezbytku naplňují moje (knižní) představy dotyčných hrdinů. Tj. bezstarostného volnomyšlenkářského frajírka Dextera, řešícího tak max, na který večírek (za)jít, kterou holku přefiknout pro dnešní večer, tak i mladá zapálená studentka Emma plná ideálů, dychtící měnit (zachraňovat) svět, včetně jejich „vystřízlivění“ životem , kdy se jejich osudy (vy)mění a Emma je ta, která se dočkává úspěchu (v podobě uznávané dětské spisovatelky), byť (osud tomu chce) ze svého štěstí se nemají radovat dlouho. Klišovité, patetické, přeslazené, s citovým vydíráním a happyendem na konci.... Mně se derou z úst spíše slova jako snímek ze života s dovětkem, že pokud by tohle měl být „přeslazený“ KONEC (směr), kterým se budou od této chvíle ubírat současné snímky, stal by se ze mě „na stará kolena“ snad i fanda žánru. SPOILER! Hovno přeslazený konec. Stejně jako v případě knihy, žádná sladkobolná srdceryvná donekonečna protahovaná scéna. Jednoduše stroze úderné: autobus – prásk a konec resp. začátek něčeho nového, protože ač to v dané chvíli tak nevypadá (a hrozně to bolí) život jde dál, žít se musí a platí tolik otřepané, ale nesmírně pravdivé „čas je lék na všechny rány“. Nic pro puberťáky, nicméně Ti, kteří mají již nějaký ten (ne)úspěšný vztah za sebou, párkrát jim život nafackoval...., si „kus toho svého“ zcela jistě najdou. P.s. když vidím, čemu všemu se tady bez váhání přišpendlují 3-4* a tomuto snímku se dostává * 2, ty 4* (si pro sebe) hravě obhájím. (04.01.2012)

Dvaja ľudia, čo už dávno vedia, čo k sebe cítia. Ale aby to zas nebolo také jednoduché, musí prejsť pár rokov, aby si to priznali pred samým sebou, pred tým druhým a svoju lásku oficiálne spečatili. Nebola to typická romantická otrepaná lovestory, ale predsa, takýchto filmov tu už bolo tiež dosť. Na mňa príliš zdĺhavé, nesúrodé a na to, aby som sa v poslednej tretine filmu opäť prebrala, musela zomrieť chúďa Anne. (21.01.2014)