Muži v naději

S těmi vlivy je to ošidné, vážně. Za ta léta metodického sledování filmů už znám svoje oblíbené publicisty, se kterými se většinou shodnu, tak radši před návštěvou kina nic moc nečtu a snažím se udělat si neposkvrněný, pouze svůj názor (i když v dnešní době informací je to v podstatě nemožné.) Takže tohle bude hodnocení mezi Kamilem Filou a Ondřejem Vosmíkem: je sice pravda, že diváci chodí na filmy, kde hrdinové konají věci, se kterými se diváci nemusí ztotožnit, horší je, pokud osobnost samotného režiséra tématem snímku prostupuje víc, než je zdrávo. Pak se dostáváme na tenký led toho, jak takové umělecké dílo působí. Jo, kdyby aspoň drželo pohromadě! Jenže po úvodu do děje a postav následuje SMRT. Už dlouho se v české kinematografii opakuje zápletka, kdy tvůrci nechají někoho umřít, buď proto, že pak by už vyprávění bylo o ničem, anebo proto, že zkrátka onu "člověčinku se srdíčkem" (kdo tuto někdy přisuzoval Hřebejkovi, měl by se nechat vyšetřit) učité okruhy diváků vyžadují bez ohledu na cokoli. Jiří "Nomen Omen" Vejdělek natočil svou erotickou fantazii (telefon v posteli a kalhotky ve vlasech), v níž také muži podvádějí (ne, že by takoví nebyli) a ženám stačí drahé kabelky (ne, že by takové nebyly) a na šedesátníka letí Jitky Čvančarové, protože ho hraje Bolek Polívka. Ani realita, ani romantika, mezi smrtí pár vyvedených vtipných situací, které ale jen dokreslují prázdnotu toho všeho. A proč se vlastně z různých důvodů vůči tvůrcům i jiným divákům nevymezit? Dělá to Tetsuo, dělá to každý, to, že je někdo razantnější a má argumenty, není jeho problém. Takže, abych to uzavřel nějakým osobnějším přístupem k látce, kdybych měl doma Petru Hřebíčkovou, na nějakou Évu Vicu bych se mohl víte co :-D --- 30%. (27.09.2011)

Bavila jsem se, ackoli to bylo umele a predvidatelne, protoze to bylo vtipne. Nastaly jen dva momenty, ktere jsem necekala - jeden prijemny, jeden velmi velmi neprijemny. Nejvic me samozrejme bavila Stasova, ta nezklame nikdy, Machacek s kulatou pleskou na hlave taky potesil. Vnadna deva v podani Evy Kerekes se sve role zhostila rovnez dobre, jen silhajici Petra Hrebickova coby manzelka hlavniho hrdiny Ondreje mi pila krev. Motto filmu komentovat radsi nebudu, jen doufam, ze si z nej nikdo nevezme priklad :). (30.01.2012)

Pan Vejdělek se rozhodl kout železo dokud je žhavé a přišel s "mužským" pohledem na věc (?). Je to sice znovu pohodová komedie, ale tentokrát jsem se tolik nebavil. Vše relativně dobře probíhalo až do cca 45. minuty (stejně jako u Žen v pokušení), kdy se tvůrci rozhodli pro naprosto nesmyslný dějový zvrat, který se podle mě do filmu vůbec nehodil a díky němu se většina té příjemné a nezávazné atmosféry vytratila. Nástup postavy z minulosti, dění v restauraci, natvrdlost Ondřejovy ženy + fraška v podniku Max (nebo jak se jmenoval) už šly tak nějak mimo mě a tentokrát to na 4* nebude. Svým způsobem nejspíš pravdivé moudro: "Nakonec...není důležitý za kterou ženskou chlap běhá, ale ke který se vrací." sice pobaví, ale stejně jako celý film tak nějak více či méně obhajuje nevěru, nebo ji alespoň nepovažuje za nic vážného a spíše ji zlehčuje, což mi z morálního hlediska, i když je to jen nenáročná komedie, příliš nesedí. (28.01.2012)

Muži v naději jsou tak o půl třídy horší než Ženy v pokušení. Nejdřív člověk nevěří vlastním očím, potom se celkem slušně baví, a nakonec kroutí hlavou nad tím, kam to všechno směřovalo. Na českou komediální tvorbu je to ale únosný průměr, ve kterém všichni jedou na neutrál, a vy byste měli taky. Potom budete zklamaní jen z toho, že se Jiří Vejdělek raději nerozhodl svůj předchozí film majestátně trumfnout. (6/10) (28.08.2011)

"Má mezi nohama kompas, který mu ukazuje směr. Nemůže za to." Nevěra "pod kontrolou" je výtečná adrenalinová zábava, kterou doporučují čtyři z pěti spokojených manželů. My totiž nedokážeme odolat svádění ženy, disponující vydařenými proporcemi a přirozenou schopností kdykoli beze studu zneužít situace v nadržencův neprospěch. Jenže já to alespoň teoreticky zvládám, takže jsem si mohl s nadhledem užít tento snímek, v němž jen pár dramatických momentů zbytečně ruší komediální pohodu. (21.06.2012)