• Marthos
    ****

    Malá něžná rukavička zbloudilá, vůní svojí na Vás mi tu vzpomíná, stín Váš je tu se mnou, v tmu se dívám, Vám ruku jemnou v duchu líbám. Variace na filmový kýč, kterým se původní Řezáčova literární předloha opravdu pyšnila, byla naštěstí včas proměněna ve velký příběh dvou lidí, hledajících lásku a štěstí, ve filmový román s nebanálním osudem. Řezáč, který se tehdy potýkal s řadou existenčních nejistot, nalezl po dlouholetém působení v úřednických funkcích definitivní útočiště v pražských Lidových novinách, kam počátkem čtyřicátých let nastoupil jako redaktor. Mezitím, aby se uživil, přispíval do společenských rubrik prestižních ženských časopisů povídkami, v nichž sledoval kromě jiného také důsledky neobvyklých milostných vzplanutí. V Rukavičce jde především o zásadní dramatický konflikt v rodině despotického bankéře Berky, v jehož středu stojí plachá a introvertní Mařenka v podání Nataši Gollové. Ta si zde s úspěchem zopakovala svou proměnu v moderní dívku, jiskřící temperamentem, jakou již předtím absolvovala coby Kristianova Mařenka ve Fričově stejnojmenném filmu. U Otomara Korbeláře zase vítězí jeho uhrančivý, charismatický vzhled i odhodlání, s nímž chce dosáhnout vlastní nezávislosti, navzdory všemu a všem. Šmrnc této melodramatické hříčce dodávají i ostatní zúčastnění; Fabianová jako okouzlující i spalující femme fatale, Šlemrová v roli chápající bábinky, Kreuzmann v obvyklé šarži prohnaného intrikána i mnozí v epizodních figurkách, za všechny snad stačí připomenout Ference Futuristu, komika se stále překvapující originalitou. A samozřejmě, královna pražské módy Hanna Podolská, která se tu, jako už ostatně mnohokrát předtím, propůjčila k nenápadné propagaci svých nejnovějších dámských modelů a doplňků. Rukavička je v každém ohledu moderní, civilní film, který si i přes drobná scénáristická klopýtnutí drží vkusnou úroveň a společně s hlavními protagonisty míří i do hříchem zavánějícího světa kankánových tanečnic a svůdných pohledů. A je také ohromující vzpourou proti konvencím a lidské ješitnosti.(3.10.2008)

  • Tommassi3
    ***

    "Milostivou paní by to nezajímalo ??" - "Děkuji, rub věci přináší zklamání, spokojím se s lícem !!" ;)(9.3.2014)

  • blackrain
    ***

    Jedna ztracená rukavička a kolik toho natropila. I když ono by se to stalo i bez ní. Pořád jsem si myslela, že si Otomar Korbelář chtěl jenom s Natašou Gollovou pohrát a pak ji jen tak odkopnout, přece jenom se kolem něj motala ta šantánová vyhaslá hvězda znuděná životem, která nevěděla jak se sebou naložit. Růžena Šlemrová zahrála svůj standard. Opět hrála dámu. Tedy roli, která ji sedí nejvíce. Otomar Korbelář v roli milovníka působil trošku frajerský a tak nějak nedůveryhodně. Mám ho mnohem raději v jiných rolích.(29.12.2011)

  • Zloděj kol
    ***

    Rukavička je pro mě velmi těžko dešifrovatelným filmem. Buď se jedná o velmi kvalitní červenou knihovnu, která ovšem paradoxně obsahuje scény, které jakoby vypadly z Pytlákovy schovanky, popřípadě má ambice na společenský filmový epos se sentimentálním zabarvením. Film si zvolil za cíl rozehrát charakter čtyř hlavních postav, jejichž osudy podle scénáristů ovlivňuje rukavička zakoupená jak jinak v salonu Hany Podolské. Filmu by neškodilo procházet se pouze v linii Mařenka-Arne a vedlejší motiv- láska Jeníka k tanečnice Pavlíně (podobně jako jiné scény zbytečně rozsáhlého filmu) by bylo lépe vypustit. Mařenka Berková v sobě nikdy nemohla mít ztřeštěnost Evy Norové, kouzlo Poldy Krušinové, půvab Zuzanky Nedbalové stejně jako čistou krásu Helenky z Pohádky máje. Nabízí se srovnání s Mařenkou Novákovou, ale také zde chybí ony variace přirozené komiky a osobního šarmu. Ale Nataša Gollová je stále Natašou Gollovou a své příznivce, mezi něž se počítám, rozhodně nezarmoutí. Rozhodně lepší než další spolupráce s režisérem Holmanem - Velká přehrada, Bláhový sen. Navíc je zde velmi dobrá charakterní role Františka Kreuzmanna, který už pokolikáté dokazuje, jakým výjimečným a zároveň málo využívaným hercem byl. Proti Rukavičce v zásadě nic nemám. Velmi příjemně a nostalgicky se na ni dívá, zvláště za zimních večerů v houpacím křesle s tabulkou hořké čokolády v jedné a šálkem černého čaje v druhé ruce. Zároveň je ovšem filmem, který mohl nabídnout víc.(23.12.2003)

  • raroh
    ****

    Slušně zvládlé melodrama.(27.12.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace