Obsahy(1)
Ač z roku 1970, neztratil Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna v Semaforu nic ze svého osobitého humoru. Originál nesestříhaného pořadu byl objeven v archivu České televize. Dramaturgyně Alena Berková ho v produkci Otakara Svobody z tvůrčí skupiny Kratochvíl-Vaněk připravila se střihači Marií Maršálkovou a ing. Mirko Veselým a se zvukařem Janem Štěpánkem do vysílání v roce 1998, kdy měl tak premiéru po dvaceti devíti letech. Diváci se mohou těšit např. na povídku Jak jsem choval ušlechtilé zvíře v podání Jiřího Grosmanna a na známou scénku Š + G George, miláček žen. Dále zde opět N. Urbánková, M. Voborníková, P. Bobek, J. Helekal a orchestr F. R. Čecha. Režii měl J. Roháč, kameru J. Lebeda. (otík)
(více)Recenze (11)
POZOR, existují dvě verze Návštěvního dne Š+G (obě bez pořadového čísla, čili jakoby s číslem 1). Zatímco tahle verze mi víc než příjemně utekla, ta druhá se vůbec neměla k odchodu. Znám od Š+G několik skvělých povídek a skečů, a tak vím, že dovedou být sakra hodně vtipní. Samozřejmě to ale není případ všech jejich výstupů, podobně jako třeba u geniálních Monty Pythonů. Zdejším uživatelům ale velké kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými Dny asi nevadí, všechny díly se pohybují mezi 88 a 92 %. Snad jim (uživatelům) včas dojde, že tím odkazu slavného dua jen škodí a budou hodnotit, jak si zaslouží (Š+G). ()
Malounko k historii českého žertéřství.¬ Miloslav Šimek, Jiří Grossmann a František Ringo Čech jsou pro mne druhořadí komici; to neznamená, že jsou špatní — to bych je označil za komiky třetiřadé (mezi které řadím na příklad Luďka Sobotu či Jiřího Krampola). Nejsou pouze tak dobří, aby jejich humor byl něčím více než pouhou snůškou více či méně bláznivých a původních nápadů občas s přesahem do politiky či obecného lidství.¬ Jiří Suchý, do dnes ředitel divadla Semafor — ve kterém v 70. rocích min. stor. hostovali zmínění Šimek, Grossman, Čech, Sobota i Krampol — měl spolu s Jiřím Šlitrem komornější, intelektuálnější humor, který ke konci 60. roků min. stor. oceňovali jak pražští vysokoškoláci, tak i jiní intelektuálové zvláště mladších ročníků. Jejich snahy neoceňuji výše, nad humor Šimka a spol., neboť shledávám v oněch pouze jiný způsob uchopení satiry a žertu.¬ Mezi opravdové velikány divadelního humoru řadím pouze trojici Jiří Voskovec, Jan Werich, Miroslav Horníček; můj rozhled je ovšem velice omezený, obeznámen jsouc pouze s nejznámějšími jmény divadelní scaeny humorové. Přes to, nechť mi tři v posled uvedená jména jsou příkladem kombinačního humoru s přesahem do sfaery aktuální politiky i lidství obecně, zároveň s hříčkami a rozpustilostmi, té nejvyšší kvality. ()
Onehdy jsem po ránu hledal intelektuální téma, přičemž jsem spadl společně se Sokratem, miláčkem Georgem a motostřeleckou divizí majora Ticháčka do kanálu. Bylo tam trochu těsno, té zábavy nebylo nijak zvlášť moc, písničky mne taky za srdce příliš nevzaly, ale skládání šlágru a chování užitečného zvířete jsou natolik legendární záležitosti, že si nedovolím jít pod čtyři hvězdy. ()
Hodnotit jednotlivé Návštěvní dny je hodně těžké především z důvodu zmatenosti určení pořadí jednotlivých dílů. Každopádně jeden z dílů z roku 1970 má jen 31 minut a není nalezen v archivu až později, ale byl asi vysílán už daleko dříve. Zde vedle tradičních účinkujících Bobka (O Rubby, nechtěj mi lásku brát), Voborníkové (Digidigilá a digidigilou), Helekala (Hodiny běží a já jdu spát) a Urbánkové (Máš prý madon pár) zazněla povídka "MÉ PŘÍHODY Z DĚTSTVÍ" a Jiří Grossmann se snažil předvést své umění v břichomluvení, bohužel mu tato dovednost nebyla dopřána. Pak se také dozvíme, co je Perpetum mobile a co je věčně žíznivý kanár. A pak následuje test inteligence. Díl povedený, ale krátký a ne přímo geniální. PS: díl plný pokusů režiséra Roháče a kameramana Lebedy o různé technické provedení písniček se změnami bílé a černé barvy. ()
4* Scénky a povídky Šimka a Grossmanna znám dlouhou dobu z audio nahrávek a tak jsem neváhal se podívat i na Návštěvní dny. Určitě stálo za to je vidět, ale žádnou přidanou hodnotu mi to nepřineslo - jelikož se jedná o sestříhané verze určené pro televizi, což živé vystoupení nikdy nenahradí a závidím těm, kterým se to poštěstilo. Nevím, zda jejich humor bude bavit i generace, které se narodily mnohem později. Ale v té době byl velmi aktuální a co hodně působilo, tak byly jemné skryté narážky proti tehdejšímu politickému systému. A i když bylo zajímavé vidět tehdejší výkvět populární muziky - Urbánková, Voborníková, Bobek, Ringo Čech ..., tak diváky táhli hlavně oba hlavní protagonisti a hudební čísla byla pro mě jen vatou navíc. Bohužel Grossmann brzo odešel a tak duo dlouho nefungovalo a další partneři Slávka Šimka už se s Jirkou nemohli srovnávat. Pro mě byla tahle dvojice v nápaditosti téměř skoro na úrovní Voskovce a Wericha. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Reklama