PIKO

Zklamání, bohužel, čekal jsem více. Jediným plusem za mě osobně je získání přehledu o této problematice a slušný výkon Rostislava Nováka, díky němuž se tu a tam ve filmu objevila i silnější scéna. Koncepce snímku (dokument + hraný film) mi neseděla, vadila mi kamera a špatná výprava - neměl jsem pocit, že se nacházím v 70.-80. letech. Herecký výkon policajta, Miloslava Königa, je zde na úrovni filmového projektu základní školy. Dále mě iritovala spousta nesmyslů - drum'n'bass v 70. letech, nestárnoucí matka a stárnoucí matka (v polovině snímku je stejná jako na začátku, zatímco syn zestárl o 15 let, v poslední třetině už naopak zestárla a syn je stejný jako v 70. letech). Nedostavilo se zhnusení jako v případě Katky, My děti ze stanice ZOO atd. V neposlední řadě mi chybělo vykreslení člověka pod vlivem (když nepočítám krátký moment ke konci) - co látka vlastně způsobuje - jako tomu bylo např. v LSD made in ČSSR. Škoda... /45%/ (16.01.2016)

Na tomto filmu nehodnotím ani tak jeho uměleckou hodnotu, jako spíše coby nositele dost závažného poselství. Requiem za sen to opravdu není, ale myslím, že by to měli pouštět dnešním dětem ve škole. Někdy kolem 7. - 8. třídy, hm? Jak jsem řekl, herecky nic moc, ale hlavní cíl to není. Milé tam zahlídnout Evičku Josefíkovou. Nechci nic kritizovat, chce to koule, něco podobného natočit. Jsem rád, že jsem to viděl, už to nikdy vidět nechci, ale až moje (jestli) děti budou mít 15 let, tohle jim musí přijít na oči... Díky za toto dílo. (12.04.2014)

Rovnou se přiznám, že jsem čekal mnohem drsnější snímek, který se mi zaryje do srdce a ponoří mě do pořádné deprese. Nic takového se nekonalo a já jsem jenom obdivoval to, jak o sobě někteří lidé dokážou otevřeně mluvit, jak pronáší i to, za co by se někdo jiný styděl a nechtěl by veřejně přiznat. Je to dobře, ale nemyslím si, že zvolená forma to umocňuje. (03.12.2014)

Prapodivná syntéza dokumentárního přístupu a hraného filmu. Nesympatický casting, přítomnost klasických klišé z filmů o drogách, místy šokující záběry. Rádoby temnou sekvenci s partičkou feťáků ve vítkovském tunelu považuji za nejstupidnější část celého filmu, a stálo by za námahu zjistit, v kolika českých filmech si již ten nebohý tunel zahrál tu samou, do blba opakovanou roli. Piko je soukromé divácké peklo, na kterém jsem za nejzajímavější shledal stručný nástin dějin pervitinu, o kterém jsem až dosud v podstatě netušil vůbec nic. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se z Řehořka mohl stát můj nový oblíbenec mezi českými tvůrci. (18.03.2012)

,,ŠTĚSTÍ SE DÁ VYVOLAT ZNOVU A ZNOVU“..... /// Životní příběh Pavla Gregora, machra, kterej krom toho, že byl závislej – zapříčinil smrt stovkám tisícům lidí. Příběh D. Horyny, machra, kterej krom toho, že byl závislej – mezi prvními vyzkoušel pervitin nitrožilně. Vyprávění P.Zavázala, kterej nebyl závislej, ale postupně se vypracoval na machra v boji proti drogám. Počátky drog v Čechách, 70tý, 80tý a kus 90tých let očima 3 chlápků (z nichž 2 se dostali téměř až na okraj existence), až po JEJICH současnost. Připravte se na jinej dokument, než je třeba Katka. Jasně, i tady nahlédneme do feťáckýho soukromý, ale furt je to spíš o situaci ,,tehdy v ČSSR“, osobních životech a práci policajta. Víc film ,,O NÁS“, než výstražný memento. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když se řekne ,,čikuli“, nevidím vzorec (C2HCl3), ale démony. 2.) Vždycky jsem tvrdil, že socialistickej člověk nepotřebuje brát drogy. 3.) Chci vidět další film, kde je řeč o skupině Vitacit. 4.) Moje záchranná stanice má jméno Bohnice. 5.) Beru bezpečně. A jenom jednou. /// PŘÍBĚH **** (01.07.2011)