Jedná se o tureckou verzi Přání smrti, po pravdě to připomíná spíše Přání smrti II., které vzniklo v 80. letech, z čehož jasně vyplývá, že Michael Winner při natáčení dvojky vykradl turecký Cellat, takže Amíci kromě francouzských komedií remakovaly i turecké akčňáky. Většina fajnových scén je až na konci, takže klidně můžete hoďku přeskočit a pustit si až závěrečných 15 minut (třeba od scény mlácení hlavou o podlahu). A pokud vám i čtvrthodinová oběť tomuto filmu připadá velká, tak si stačí pustit trailer trvající 2 a půl minutky. Tam sice chybí ona krásná podlahová scéna, ale zase vám během něj za těch 155 vteřin zopakují 16krát název filmu CELLAT.(13.6.2011)