Reklama

Reklama

Ulička, kde není radosti

  • Německá říše Die freudlose Gasse (více)

Obsahy(1)

Viedeň v najväčšom úpadku po 1. svetovej vojne. V slume je zavraždená Lia Leid (Tamara Geva), manželka právnika Leida (Alexander Murski). Zatknutý je Egon Stirner (Henry Stuart), sekretár jedného z Leidových klientov. Egon sa pred vraždou stretol s Liou a mal jej náhrdelník, pretože potreboval peniaze na špekulácie na burze. Rovnakou špekuláciou prišiel na mizinu bývalý vládny úradník Hofrat Rumfort (Jaro Fürth) a jeho dcéra Greta (Greta Garbo), ktorá tiež prišla o prácu, sa snaží získať nejaké peniaze na jedlo. V byte, v ktorom býva so svojim otcom a mladšou sestrou Rosou (Loni Nest), prenajme jednu izbu úradníkovi U.S. červeného kríža. Ten zaplatí prvý nájom 60 USD, no peniaze si vezme jeden z Rumfortových veriteľov. Grete "pomôže" suseda, majiteľka obchodu pani Greiferová (Valeska Gert), keďže spolu s pani Merkelovou (Edna Markstein) majú nočný klub s nevestincom... (matriosa)

(více)

Recenze (9)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Díky tomu, že Uličku, kde není radosti historie ráda pokládá za můstek mezi švédským a hollywoodským obdobím Grety Garbo, ztratilo se v této optice mnoho dalšího. A stejně tak mnoho přibylo. Jedním takovým příběhem navíc bylo přání společného filmu Garbo a Marlene Dietrich. Nepřehledná situace s distribucí filmu, nekonečná cenzurní opatření a podivné skazky o praktikách filmování během bouřlivých 20. letech tomu vyloženě přály. Dlouhá léta byl k dispozici jen krátký fragment z filmu, který má v současnosti ideální délku dvou a půl hodin. A v tomto fragmentu nezůstalo o mnoho víc, než jen základní linie příběhu s Garbo alias Gretou Rumfort, zmizela prakticky celá linie s Astou Nielsen alias Marií Lechner a tím pádem i s její souputnicí v podání Herthy von Walther. A právě střípky z postavy von Walther inspirovaly k tomu, že by to mohla být ve skutečnosti Marlene. Diana McLellan věnovala tomu "objevu" celou kapitolu ve své knize The Girls: Sappho Goes to Hollywood. Na její obhajobu musím dodat, že v tom byla celkem nevině, mýtus kolem soupeřících hvězd MGM a Paramountu elektrizoval ve své době celou jednu dekádu, takže nějakým způsobem přežít musel i do dnešních dnů. Co je ale nakonec s tím, co Ulička ve skutečnosti nabízí? Vynikající kammerspielový film o poválečné krizi ve Vídni. Prohloubily se rozdíly mezi vrstvami hladovějících a nemajetných a těmi, kteří se stále mají za co bavit. Garbo hraje mladou dívku z fronty na maso, která pečuje o mladší sestru a svého otce. Během beznadějné noci se v oné frontě její příběh protíná s příběhem postavy Asty Nielsenové, která vidí šťastnou budoucnost ve vztahu s přítelem. Rodiče ji trýzní, ale když sezná, že její přítel jejich vztah nebere nijak vážně, je nucena kývnout na nabídku vydržování... Asta tak dostává další výraznou roli své kariéry a přehrává Garbo bez mrknutí oka. Zejména 4. akt nabízí fascinují hereckou kreaci zoufalstvím zničené ženy. Leč Garbo teprve čekala výrazná budoucnost, Asta v této době už věčnou byla. Hlad a zmar protíná osudy Vídeňanů v roce 1921 - a pro tuto bilanci skutečně stačilo mít jen minimální odstup 4 let, aby byla tato krize definována. Režisér Pabst se také díky tomuto úspěchu vyšvihl a mohl tak díky pozdější intenzivní spolupráci s Henny Porten, Brigitte Helm a Louise Brooks natočit své nejlepší filmy. Nezalekl se ani dále pokračovat v protiválečných tématech a dalších specifických žánrech. Jeho filmografií je zkrátka radost se zabývat. ()

PetraMishka 

všechny recenze uživatele

Pabstův film s patrně největším počtem ženských hrdinek v němém filmu. Máme tu naivní a čestnou Gretu Garbo, která neustál sklouzává k práci prostitutky, Astu Nielsen, která bez mrknutí oka tuto roli přijímá, Herthu von Walther, která pro záchranu dítěte udělá cokoliv a Valesku Gert jako bordelmamá. A pak je tu pár mužských postav, mezi nimiž tyto ženy proplouvají, díky nim trpí, jsou zneužívány a bojují za svou existenci. A ačkoliv jejich příběhy nemohou mít šťastný konec, tak je tu pořád cítit naděje, že by to přece jen mohlo vyjít. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Pozrel som si film zo zvedavosti ( 150 min verziu ) a ostal som v nemom úžase. Nemé obdobie skutočne vyprodukovalo väčšinu z najkvalitnejších a najlepších dramatických filmov v dejinách. A toto je jeden z nich. Expresionisticky nasnímaný a dokonalo zahraný. A nepochybujem, že film pohne aj so súčasným divákom. A ešte jedna vec, ktorá s vami určite vo filme pohne. Prenádherná Greta Garbo. Nevedel som sa na ňu vynadívať. Skutočne magická žena. ()

IvonaK 

všechny recenze uživatele

Když jsem viděla jak ten film trvá dlouho, tak jsem se lekla. Ale zkusila jsem ho shlédnout a je to snad nejdramatičtější drama co jsem kdy viděla a nedala jsem od toho oči pryč. Nešlo to. Žádné pohlazení po tváři, ale v uličce se dějí jen samé katastrofy. Ještě že zde byla Greta Garbo jejíž pohledy a charisma vždycky trochu rozveselí. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Významný film z tzv. filmů ulice. Jejich bezvýchodnost byla často kritizována, protože se nic nevyřeší. Buď tyto filmy skončí špatně, nebo si hrdina ulici prohlédne a vrátí se zpět do svého teplého bytu. Obě hrdinky musí potlačit své morální přesvědčení a jedna se stane prostitutkou, druhá má milence. Je zde tísnivá atmosféra ulice, ponuré uličky, kde na vás každou chvíli může něco vyskočit. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (4)

  • Dlouhá léta se tradovala historka o tom, že v tomto filmu hrála také Marlene Dietrich a později byla její role nebo některé scény vystřiženy. Měla se objevit v lince s řezníkem, ale zaměňovanou herečkou byla Hertha von Walther. Dietrich v té době pečovala o svou čerstvě narozenou dceru Marii Rivu. Celá kauza je postavená na klasické situaci "přání otce myšlenky," protože pro bulvár by bylo přece skvělé, aby dvě hollywoodské rivalky 30. let měly společnou evropskou minulost ve 20. letech spojenou s lesbickým poměrem. Fámám napomohl také fakt, že studio MGM nechtělo film Die freudlose Gasse uvádět v USA, aby Greta Garbo nemusela být konfrontována s filmem, který se tolik lišil od stylu její americké práce. Různé teorie dodnes vycházejí tiskem, na český trh se dostala mmj. kniha Diany McLellan Sapfo v hollywoodu (The Girls: Sappho Goes to Hollywood). (NinadeL)
  • Jedná se o poslední „evropský film“ Grety Garbo. (Pavlínka9)
  • Marlene Dietrich vždy trvala na tom, že ve filmu nehrála. Několik let před smrtí účast ve snímku potvrdila Davidu Bretovi, anglickému životopisci a znalci filmového prostředí Berlína 20. let 20. století. Podrobně mu popsala scénu, kdy zavraždí řezníka sekyrou. Tato pasáž však byla z filmu cenzurou vystřižena jako příliš brutální. (kenny.h)

Reklama

Reklama