poster

Ulička, kde není radosti

  • Německo

    Freudlose Gasse, Die

  • EN název

    Street of Sorrow, The

Drama

Německo, 1925, 125 min (Director's cut: 150 min)

Komentáře uživatelů k filmu (6)

  • Bluntman
    ****

    (75) P.S. thnx to Eodeon.(26.5.2009)

  • NinadeL
    *****

    Díky tomu, že Uličku, kde není radosti historie ráda pokládá za můstek mezi švédským a hollywoodským obdobím Grety Garbo, ztratilo se v této optice mnoho dalšího. A stejně tak mnoho přibylo. Jedním takovým příběhem navíc bylo přání společného filmu Garbo a Marlene Dietrich. Nepřehledná situace s distribucí filmu, nekonečná cenzurní opatření a podivné skazky o praktikách filmování během bouřlivých 20. letech tomu vyloženě přály. Dlouhá léta byl k dispozici jen krátký fragment z filmu, který má v současnosti ideální délku dvou a půl hodin. A v tomto fragmentu nezůstalo o mnoho víc, než jen základní linie příběhu s Garbo alias Gretou Rumfort, zmizela prakticky celá linie s Astou Nielsen alias Marií Lechner a tím pádem i s její souputnicí v podání Herthy von Walther. A právě střípky z postavy von Walther inspirovaly k tomu, že by to mohla být ve skutečnosti Marlene. Diana McLellan věnovala tomu "objevu" celou kapitolu ve své knize The Girls: Sappho Goes to Hollywood. Na její obhajobu musím dodat, že v tom byla celkem nevině, mýtus kolem soupeřících hvězd MGM a Paramountu elektrizoval ve své době celou jednu dekádu, takže nějakým způsobem přežít musel i do dnešních dnů. Co je ale nakonec tím, co Ulička ve skutečnosti nabízí? Vynikající kammerspielový film o poválečné krizi ve Vídni. Prohloubily se rozdíly mezi vrstvami hladovějících a nemajetných a těmi, kteří se stále mají za co bavit. Garbo hraje mladou dívku z fronty na maso, která pečuje o mladší sestru a svého otce. Během beznadějné noci se v oné frontě její příběh protíná s příběhem postavy Asty Nielsenové, která vidí šťastnou budoucnost ve vztahu s přítelem. Rodiče ji trýzní, ale když sezná, že její přítel jejich vztah nebere nijak vážně, je nucena kývnout na nabídku vydržování... Asta tak dostává další výraznou roli své kariéry a přehrává Garbo bez mrknutí oka. Zejména 4. akt nabízí fascinují hereckou kreaci zoufalstvím zničené ženy. Leč Garbo teprve čekala výrazná budoucnost, Asta v této době už věčnou byla. Hlad a zmar protíná osudy Vídeňanů v roce 1921 - a pro tuto bilanci skutečně stačilo mít jen minimální odstup 4 let, aby byla tato krize definována. Režisér Pabst se také díky tomuto úspěchu vyšvihl a mohl tak díky pozdější intenzivní spolupráci s Henny Porten, Brigitte Helm a Louise Brooks natočit své nejlepší filmy. Nezalekl se ani dále pokračovat v protiválečných tématech a dalších specifických žánrech. Jeho filmografií je zkrátka radost se zabývat.(17.5.2012)

  • Wiliem
    ****

    Na svou dobu zřejmě dost odvážné dílo, které se snaží zachytit bezvýchodnost a bídu se všemi jejími důsledky, proti tomu na druhé straně bezohlednost a bezúhonost těch pánů nahoře kteří jsou dostatečně majetní. Krásná Garbo a zajímavý děj, minimálně toto lze doporučit. 80%.(17.4.2010)

  • corpsy
    *****

    Pozrel som si film zo zvedavosti ( 150 min verziu ) a ostal som v nemom úžase. Nemé obdobie skutočne vyprodukovalo väčšinu z najkvalitnejších a najlepších dramatických filmov v dejinách. A toto je jeden z nich. Expresionisticky nasnímaný a dokonalo zahraný. A nepochybujem, že film pohne aj so súčasným divákom. A ešte jedna vec, ktorá s vami určite vo filme pohne. Prenádherná Greta Garbo. Nevedel som sa na ňu vynadívať. Skutočne magická žena.(27.10.2010)

  • vitekpe
    ****

    Nemy film. A Greta Garbo, zena s nejkrasnejsima ocima...(29.7.2008)

  • everlong

    video můžete zhlédnout zde: http://www.youtube.com/watch?v=yyXzVY05qYw(23.8.2010)