poster

Adrienna Pálová

  • Maďarsko

    Pál Adrienn

  • anglický

    Adrienn Pál

Drama

Maďarsko / Nizozemsko / Francie / Rakousko, 2010, 136 min

Režie:

Ágnes Kocsis

Kostýmy:

Julia Patkos
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • wata
    *****

    6. Zurich Film Festival. Výborný film, ktorý aj z formálneho, aj z obsahového hľadiska zachytáva pomalosť, osamelosť a nudu, ktoré niekedy ovládnu život človeka v dnešnej spoločnosti. Ospalosť takéhoto života sa niekedy prejaví aj v publiku, jedna tetuška na sedadle vedľa mňa v kine sem-tam zachrapkala :) Mne zaspanie teda rozhodne nehrozilo. Výborná kamera a skvelý herecký výkon hlavnej hrdinky ma tie 2 hodiny donútili premýšľať a snažiť sa pochopiť.(26.9.2010)

  • Rajca
    ****

    Absolutne skvela kamera a netradičny pribeh o hľadaní vlastného ja. Piroska cez návrat do minulosti prelamuje bludný kruh a nachádza samu seba. Aj keď sa cely film nesie v dosť depresívnom móde, som si istá, že keby mal pokračovanie bol by to happy end s ďalšími zaujímavými zvratmi :-)(8.8.2015)

  • dr.Orlok
    *****

    Hlavní hrdinka, sestřička na LDNce, jednoho dne přijme pacientku jménem Adrienna Pálová. Stejně tak se jmenovala její nejlepší kamarádka z dětství, která se tehdy náhle po čtvrté třídě odstěhovala. Rozhodne se ji tedy vypátrat.Nádherně natočený film s velmi jemným humorem.(28.3.2011)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Cannes 2010 - uvedené v sekcii 'Un certain regard'(19.9.2014)

  • holga
    *****

    Hlavní postava Piroska vede naprosto neutěšivý život. Je sice mladá a vnímavá, ale diváci ji zastihnou v době, kdy už několik let pracuje v nemocnici na oddělení dlouhodobě nemocných, kteří jeden po druhém umírají. Piroska se o tyto pacienty stará, přebaluje je, krmí a pak odváží do márnice. Tato práce ji zcela pohltila, semlela a jistě byla i jednou z příčin konce jejího partnerského vztahu. Piroscinou jedinou radostí se stalo jídlo, které konzumuje v ohromném kvantu ve dne v noci. Z tohoto podivného letargického bezčasí jejího života ji vytrhne rozhodnutí najít nejlepší kamarádku z dětství. Snímek měl pomalé tempo, sama režisérka se vyjádřila, že se snažila o co nejméně střihu (což mi připadalo jasně tarrovské). Stopáž byla dlouhá i díky záběrům zdánlivě zbytečným (sledujeme hrdinku zády, kterak v noci sama něco pojídá v setmělé kuchyni nebo jak si na lavičce dává zmrzlinu, beze slova). Ale tyto záběry se mi velmi líbily, protože byly typické pro styl a tempo života hlavní hrdinky. Snímek navozoval depresivní náladu, diváci byli konfrontováni se spoustou jídla, smrti a bezútěšnosti, což sice může znít spíše odrazujícím dojmem, ale jedná se o velmi povedený snímek, který hloubavé diváky určit osloví.(26.2.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace