Tři mušketýři

"ASI ČEKÁTE, ŽE SE TEĎ ZAKLONÍM, ZASMĚJU SE A ZAČNU VÁM VYSVĚTLOVAT NĚJAKÝ SVůJ ĎÁBELSKÝ PLÁN, ALE JÁ ŽÁDNÝ NEMÁM." PIRÁTI Z KARIBIKU, kde lodě létají a kouzelně přehrávající Orlando je za záporáka. Anderson se po předchozím sračkovém RESIDENT EVILU (a před sračkovými POMPEJEMI) nečekaně zvetil a servíruje jeden z nejzábavnějších blockbusterů posledních let. Těšil jsem se na akci, na kterou lákaly trajlery, ale nakonec jsem se mnohem víc bavil humorem filmu - hláškami, sladěným přehráváním vesměs kvalitních herců a vychutnanou umocněnou brakovostí prýštící z každého druhého záběru. Král je pvelmi sympatická komická figurka (Planchet naopak), MacFadyen jako Athos má melancholického charizmatu na rozdávání a pro mě to byl hlavní hrdina, nýmand Lerman je správně frackovitý D´Artagnan a po věčně zachmuřené Alici z RESIDENT EVILů si člověk vychutná každý úsměv a smích uvolněné Milly coby vnadné Mylady. (23.10.2011)

Každá generace by měla mít svou filmovou verzi Tří mušketýrů a současnost si - alespoň tedy dle páně Andersona - žádá hlavně akci, akci, akci. Děj je upozaděný, charaktery víceméně jen zběžně načrtnuté, čímž nejvíc trpí titulní trojlístek (ze zlomeného Athose je jen Athos smutně koukající, z tápajícího Aramise jen Aramis po každém souboji modlící se a Porthosova bodrost se omezuje jen na pár hlášek), i když, pravda, za plamenomety a jinými serepetičkami hodnými Jamese Bonda se povahové rysy moc vybarvovat nedají. Kéž by dostali víc prostoru. To Milady se krade na plátno častěji, želbohu té mrše z knihy nesahá ani po nejspodnější obruč sukně. Ale né, nechci remcat. Díky traileru jsem přesně věděla, do čeho jdu, a očekávané jsem také dostala: pořádnou porci zábavy! Takže úvodním slovům navzdory: Muškteýři roku 2011 se mi velmi líbili. Sedmnáctému století ušitému nitěmi těch nejmodernějších technologií to ohromně sluší: kordy cinkají, kulky sviští, plameny šlehají a díky 3D je v sálech skoro horko. Herci roztomile přehrávají (body pro Blooma a Foxe), některé scény jsou roztomile přešvihnuté (Milady se umí otočit o 360-možná-víc stupňů!;-)), D'Artagnan a Constance jsou roztomile přeslazení, Planchet coby comic relief roztomile mimo... a mé hodnocení tedy - nemůžu si pomoct - roztomile přepálené;-) Doufám v pokračování. (22.10.2011)

Ó bože... Má to Stevensona, Jovovich, Mikkelsena, Waltze, Schweigera, Blooma... Jenže nikdo z nich nemá co hrát, nemá k dispozici víc, jak 15 minut a víc, jak 4 souvisle. A i když je technická stránka brilantní, akce zajímavá a humor funguje, po většinu stopáže se mi chtělo především nahlas řvát, tahat si u toho střeva ven análním otvorem pomocí pohrabáče, mlátit hlavou o nejbližší sedačku a provádět si vlastnoruční lobotomii pletací jehlicí prostrčenou skrz oční otvory... V některých momentech film skutečně dosahuje naprostého vrcholu toho, co si člověk představí, když se řekne WHAT THE FUCK???? P.S.: Nicméně na podruhé zvedám hodnocení. Je to prdel! Neskutečná prdel! (30.10.2011)

Tihle Tři mušketýři jsou naprosto něco jiného, než byste čekali. A ono je to vlastně docela dobře. Vždyť k čemu by mi bylo koukat na tentýž příběh znovu a zase s jinými herci. Příběh, který je vždycky brán z nejen historického hlediska velice vážně a chvílemi dost romanticky. Anderson původní podstatu příběhu znásilnil, vojel jí ze všech stran, nafackoval jí, zneužil jí a pak z něj vypadlo tohle. Ve výsledku je to naprosto brutální šílenost, která je nesmyslná v každém bodě, ale baví. To je asi to nejdůležitější. Musíte se naladit na vlnu zábavy a ne historického příběhu. Pak to funguje. A i docela dobře. Herci to totiž taky pochopili a musím říct, že i s nimi to bylo nakonec moc fajn. Nasmál jsem se a jako bonus jsem tam měl mušketýry. (03.12.2012)

Na motivy stejnojmenného románu Alexandra Dumase staršího. Cítili jste to tam taky? Ta středověká atmoška, Milada Jovovich, střelnej prach, vzducholodě, Orlando, Leonardno, Tříska.. pecka. __ Do půlky jsem se bavil ,,něcím akčně hustym, svižně dobrodružným a drze dětinskym,'' pak jsem ale chvilkama začal vnímat dialogy... __ Mělo se to jmenovat třeba Šermíř zvoní dvakrát nebo Diamanty a kordy, Anderson měl zůstat u nobrain jízdy a já bych mu tu parodii sežral. On se ale prokecl snahou propašovat do filmu nějakou tu pseudohloubku nebo jak tomu mám rozumět. Suma sumárum mám já nakonec nepříjemnou vyrážku a on nakakáno na hlavě. (Miluji Gabriellu Wilde) (20.10.2011)