poster

Strýček Búnmí

  • Thajsko

    Loong Boonmee raleuk chat

  • Francie

    Oncle Boonmee (qui se souvient de ses vies antérieures)

    (Francie)
  • SK název

    Strýko Búnmí

  • EN název

    Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives

Drama / Fantasy

Thajsko / Velká Británie / Francie / Německo, 2010, 114 min

Komentáře uživatelů k filmu (39)

  • Houdini

    Zlatá Palma(20.6.2011)

  • gouryella
    *

    Tak tohle jsem fakt nepobral a i na me to bylo moc(7.11.2011)

  • Morien
    ***

    Provizorně. Protože nevím, jak si hvězdičkově poradit. Tenhle film ve mně vzbudil tak velkou ambivalenci, že se to jen těžko popisuje. Zajímala mě každá jeho vteřina, ale stejně jsem při promítání usnula. Po kině jsem se měla jít bavit s kamarády, ale místo toho jsem šla domů, pořezala se nožem na ruce a usnula. Prostě divný film. Musím nad tím ještě přemýšlet. Ono je taky možné, že to nemělo s filmem co dělat a jsem prostě blázen. Ještě nevím.(30.11.2010)

  • TeeAge

    || Scenár: Apichatpong, Weerasethakul | Hudba: ? | Produkcia: Simon FIeld, Keith Grifith, Charles de Meaux, Apichatpong, Weerasethakul | Distribúcia: Kick the Machine | Štúdio: Kick the Machine | Rozpočet: ? miliónov $ | Tržba: 183,605 $ ||(2.9.2011)

  • Kordus
    *

    V té hromadě místních nadšených hodnocení budu asi za ignoranta, ale raději bych dvě hodiny pozoroval kachnu, jak plave na řece, než tohle...(5.3.2011)

  • Rover
    **

    Nevím, co si o tom mám myslet. Možná to je jeden z filmů, který ve mně musí nějak dozrát, abych ho náležitě docenil. Což se možná děje... On má Strýček totiž docela dost zvláštní snovou atmosféru, která je v určitých momentech hodně jímavá (třeba sekvence s princeznou, i když jinak netuším, proč byla součástí filmu). Fajn je i celé ladění snímku do jakéhosi magického realismu, který vychází z tradic a náboženství Thajska - kloubí se tu budhismus a hinduismus (asi). Co se mi nelíbilo byli příliš okatě hrající protagonisté, a to, že velká část filmu byla jedna velká uspávací nuda. Hudba: ve filmu se vyskytují spíš všelijaký ruchy a dunění, což je v určitých momentech až rušivé a znepokojivé.(5.3.2011)

  • FlyBoy
    ****

    "Nebo je preceňované, nič tam nie je..." Výslovne mediatívny a náročný koncept, ktorého hlavnou devízou je samobytný pokus o personifikovanie gréckeho slovíčka "meta" (čiže o uberanie sa až za bežné chápanie empírie) čo by stavu zaoberajúceho sa nielen tvrdým pragmatizmom, ale aj oslobodzujúcou transcendenciou. Jemné prepojenie vyprázdnenej narácie s magickým realizmom dáva dostatočný priestor na uchopenie úlomkovitých a-dalo by sa navrhnúť aj-združených vzpomienok/predstáv strýka Búnmiho, ktoré tvoria rapsodický prúd pohnútok kontemplujúcich nad minulosťou-budúcnosťou, smrťou-životom a láskou-zatratením-reinkarnáciou. "Loong Boonmee raleuk chat" umne čerpá z thajskej mytológie, archaických hororových prvkov a vďaka vlastnému presvedčeniu reprodukuje pokojnú púť plnú semiotických "puzzle" s ľahko ironickými prímesami.(5.10.2011)

  • Brygmi
    ****

    Příjemná oddychovka, která končí přesně v ten správný moment.(22.7.2011)

  • HenryS.
    ****

    Strýčka Búnmího prostě jen svrbí v prdeli a svědomí, protože v mládí pozabíjel moc komunistů.(5.1.2011)

  • Maemi
    **

    (Viděno na LFM 2011 ve Vsetíně) Je docela škoda, že projekce začínala až o půlnoci, kdy lidé už byli unavení, protože Strýček Búnmí tu únavu ještě umocňoval. Zkusilo to asi 25 lidí a do konce to vydrželo kolem 10, včetně těch spících. Už od první scény, kterou tvoří pětiminutový záběr na vola, je zřejmé, jak bude vypadat celý film. Má sestra se rozhodla počítat počet střihů a i přestože to vzdala (asi hlavně proto, že usínala), k vysokému číslu by se nedobrala. Pokud by scénu, která by mohla zabrat dvě minuty, nenatahovali na minut dvacet, mohl to být docela únosný krátkometrážní film. Zpracování tedy šíleně nudné, což je škoda, protože námět byl zajímavý svým tématem, založeným na fantasy a thajské mytologii. Místy to však bylo i vtipné, oblíbila jsem si neskutečnou scénu, kdy se tam poprvé objeví opičí duch :).(12.6.2011)

  • sta
    ****

    tohle je něco velmi jiného a klasickým estetickým měřítkům se to dost úspěšně vzpouzí.. něco na tom je..(24.9.2010)

  • amirgal
    *****

    Je mi zcela jasné, že tento film musel řadu diváků obohatit zmatkem, nechutí, či dokonce zlobou. Strýček Búnmí je krásným příkladem toho, co si už kdekdo bere do úst, i když vůbec netuší o čem je řeč, a sice magického realismu. Kromě magického realismu (ke kterému se ještě vrátím), si tvůrce pohrál i s druhým konceptem a to je tzv. magická realita a oba koncepty propojil do jemné škály, která přechází z bdělého střízlivého vyprázdněného stavu až po snové pasáže, které se postupně plní magií obrazů až po archetypální pohádkové pasáže. Film byl inspirován knihou "Muž, který si pamatoval předešlé životy" a rovněž psychologové už dnes varují před "autenticitou vzpomínek" a paměť jako taková, už je považována spíše za vypravěče poněkud poťouchlého, leckdy roztržitého a jindy zase bryskně fabulujícího to, co se skutečností má pramálo společného. Utržkovitost a nestejnorodost filmu mi připomíná agonii umírajícího, který se potácí z barevného sna zpět do sna ještě barvitějšího přes pustinu pomalu opouštěné reality, hnán touhou po smrti, po lásce, po minulosti, po budoucnosti, po rozhřešení. Palimpsest jeho vzpomínek propojuje nespojitelné, vrhá na světlo vše důležité, bez souladu, bez návazností zato však v souvislosti životy a pamětí jiných, propadaje se do minulosti (i budoucnosti ?) něčeho, co by se snad dalo nazvat kolektivní pamětí. Koncepty známé z latinskoamerické literatury tady pak nacházejí plnohodnotně své místo, a stávají se, jak se v duchu strukturalistických tradic zjednodušeně říká, funkčními (nejsou tedy neopodstatněnými příkrasami beze smyslu, autorovou vyprázdněnou exhibicí), a tak se můžeme v jednom filmu podívat na zobrazení magické reality (to když vás bude kupříkladu fascinovat stěží uvěřitelná barva měsíce) a magického realismu (to když si s vámi přijde popovídat mrtvý synovec). Zajímavé je pak zvláště jejich propojení s vyprázděnou narací. Myslím, že právě na tento druh filmového umění čekaly knihy literárního boomu a snad se takového filmového zpracování ještě dočkají.(17.6.2011)

  • kikuka
    ****

    Fascinujúco neitelektuálne metafyzické..(13.11.2010)

  • MarJel
    ****

    Hodnoceno jakožto žánr KOMEDIE.(30.11.2010)

  • keddy79

    Ne ne, na to nemám. Nevím, jestli absolutně, ale po celodenním maratonu opravdu ne. Ale ze sálu jsem neodešla. Byla jsem jeden z těch spících lidí :-))(12.6.2011)

  • JayZak
    ****

    Při tomhle neobvyklém kousku je třeba se hluboko ponořit do meditativní nálady a nechat sebou proplouvat poklidný rytmus snímku. Většina z nás je totiž až příliš nasáklá západní kulturou aby mohla tento typ filmu plně vnímat automaticky bez nějakých problémů (např. pocitu nudy). Když se vám toto naladění a odprostění se od všeho (na západě) zažitého podaří, není problém si Búnmího užít. Mně se to alespoň podařilo.(1.4.2011)

  • Crawler-D
    ****

    Strýček Búnmí je vlastně hrozně krásný film apelující na duševní stránku člověka, ale ve své kompozici v mnoha ohledech pokulhává tak, že jako divák ztrácím souvislost s hlavním dějem. Působí to jako nedomyšlenost, neúcta k původnímu materiálu a prosazování vlastních témat na jeho úkor. Mluvím hlavně o oněch "minulých životech", které jsou původně výsledkem meditací nějakého mnicha, ale zde není žádný mnich, nejsou nijak interpretovány jako "přivolávání minulých životů", nikdo na ně nereaguje a Búnmí je jednoduše nijak nepřivolává. Mnohdy spíš působí jako výjevy z nějakých tradičních thajských mýtů. Další dva problémy se obejvují ke konci, kdy je do filmu vtěsnána fotokoláž z přípravy nějakého vedlejšího projektu souvisejícího s Búnmím, ale nikoliv s filmem, čímž se narušuje celistvost filmu jako jednoho samostatného díla. Divák je vytržen z diegeze filmu, Konec divákovi zamotá hlavu, protože v rámci Weerasethakulových témat střetu tradičního a moderního života vyznívá jako kritika bezduchosti dnešní doby neschopné komunikace - na první pohled tak vyznívá, ale v rozhovorech hovoří o převtělování duší či co.(25.9.2010)

  • GrooveJump
    *****

    Pominu tu velkou intelektuální a uměleckou bublinu, která se zdá, nebo i je, nudná (paralela s Šarunasem Bartasem). Ale filmy Weerasethakula mají obrovsky etnografickou hodnotu. Kór, když sem měl tu čest a vyposlechl jsem si u režiséra jednotlivé dataily o kterých středoevropan nemůže mít ani ponětí. To už je potom jedno, zda je to celovečerák s jasným dějem, dokument, polodokumnet, či experiment....(2.8.2011)

  • MissJ
    *

    Čiré utrpení toto sledovat. Dvě hodiny uplynuly bez jakéhokoli smysluplného výsledku (korunu tomu nasadily ty fotky, to už jsem jen kroutila hlavou). Dlouhé záběry ano, jenže tohle je vědomé mučení ze strany režiséra. Přiznávám se, že pro mě je to film bez jakékoli hodnoty, nepochopila jsem ho a ani nemám v plánu se o to pokoušet, jen ať už z něj nemusím vidět ani vteřinu. Nepůsobilo to na mě surreálně, strašidelně ani vtipně, co to vlastně mělo být za žánr? Jedna hvězdička je pro mě, že jsem vydržela až do konce. I s několikaměsíčním odstupem mám z filmu jediný neměnný dojem - lítost, že jsem s ním ztratila dvě hodiny. Souhlas s komentářem uživatele Kordus.(8.2.2012)

  • Lexion69
    odpad!

    Tak tohle bylo těch nejdelších 114 minut v mým životě! Myslím že se půjdu odreagovat na na nějaký blockbuster toho meinstreemáka Lynche, neboť po tomhle mi bude i Muholland Drive připadat jak další přímočarý porno z HBO produkce. Žádnej příběh, kamera že i Blair witch je proti tomu opulentní, vizuální orgie a.... kurva... proč prvních deset minut čumim na buvola, všude tma jak v prdeli a první střih je na vopici se svítícíma očima co se s ní ten Sandokan zpářil a proč se ten sumec zpářil s tou starou rachejtlí a jakej posranej důvod tam má pětiminutová scéna, kdy jenom čumim na zavádění ledvinovýho katetru? A co má, do satanovi prdele, jako znamenat ta poslední půl hodina? Proč tam každej zírá jako by byl na heráku? A kdo, pro kristapána, tuhle mrdku financoval...?(29.1.2012)

<< předchozí 1 2