Strýček Búnmí
-
Loong Boonmee raleuk chat
-
Oncle Boonmee (qui se souvient de ses vies antérieures)
(Francie) -
Strýko Búnmí
-
Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives
Drama / Fantasy
Thajsko / Velká Británie / Francie / Německo, 2010, 114 min
Režie:
Apichatpong WeerasethakulPlakáty
Obsah
-
Představte si, že se vám jednoho dne zjeví duch vaší životní lásky a ztracený syn se vrátí v podobě podivné lesní bytosti… vítejte ve světě strýčka Búnmího. Ve světě, kde přítomnost není jedinou realitou a minulé životy se znovu hlásí o slovo. Tento filmový skvost plný fantazie, vtipu i hlubokých emocí čerpá z úchvatné přírodní scenérie i thajské hororové produkce sedmdesátých let a komiksů. (oficiální text distributora) -
Strýček Búnmí je prvním Weerasethakulovým celovečerním hraným filmem, který neobsahuje rozdvojenou strukturu. Děj je víceméně lineární, v jedné části je pouze na několik dlouhých minut narušen zdánlivě nesouvisejícím vloženým příběhem. Film je, stejně jako všechny ostatní, inspirován režisérovými vzpomínkami a paměť se v něm objevuje nejen jako inspirace pro téma, prostředí a postavy filmu, ale také jako princip výstavby fikčního světa. I proto se ve Strýčkovi Búnmím setkáváme s pomlkami, repeticemi, vloženými příběhy a také s nadpřirozenými jevy. Základní kompoziční prvek díla tvoří rozdělení do šesti kapitol, které odpovídají 6 kotoučům 35mm filmu, z nichž je snímek promítán.
Strýček Búnmí je součástí rozsáhlého uměleckého projektu s názvem Primitive (dále ještě např. výstava Primitive, instalace Fantomy vesnice Nabua, krátký film Dopis strýčkovi Búnmímu, autorská kniha CUJO), který mapuje současnost a paměť thajské provincie Isan, v níž režisér vyrůstal. Jedná se o velmi osobní film, zaplněný motivy a postavami z vlastních vzpomínek, z nichž dominantní roli hraje umírající strýček Búnmí (jeho předobrazem je režisérům otec, který také zemřel na selhání ledvin a umíral v podobně vybaveném pokoji). Strýčkovy zničené ledviny jsou plně v intencích autorova „oblíbeného" motivu nemoci. Nutnost jejich neustálého proplachování lze vnímat jako tělesný předobraz symbolického očišťování karmy a následné reinkarnace.
Snímek vypráví o umírání strýčka Búnmího, kterého v jeho posledních dnech navštěvují dávno mrtví příbuzní a ulehčují mu odchod do říše smrti. Ve filmu se vedle sebe naprosto přirozeně objevují „živé" i „mrtvé" postavy, komunikují spolu, sdělují si novinky z obou břehů a navzájem si pomáhají. Toto naprosto automatické přijímání prvků mimo reálný svět souzní s buddhistickým náboženstvím, jehož klíčovým tématem je čas a s ním spojená transformace věcí, zvířat i lidí. Přesto není film pro evropské diváky nečitelný (což dokazuje ocenění Zlatou palmou na festivalu v Cannes) - jeho mytická rovina je pouze nastavena poněkud odlišně od kánonů evropské kultury. - Jan Jílek (Letní filmová škola) -
Představte si, že se vám jednoho dne zjeví duch vaší životní lásky a ztracený syn se vrátí v podobě podivné lesní bytosti… vítejte ve světě strýčka Búnmího. Ve světě, kde přítomnost není jedinou realitou a minulé životy se znovu hlásí o slovo. Tento filmový skvost plný fantazie, vtipu i hlubokých emocí čerpá z úchvatné přírodní scenérie i thajské hororové produkce sedmdesátých let a komiksů.
Film získal Zlatou palmu na loňském festivalu v Cannes. (Cinema Mundi)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Externí recenze (4)
-
Filmpress.sk (Emília Kincelová)
"Napriek tomu, že som si svoj názor na túto nevšednú poetickú snímku poopravila, myslím si, že bez dobrých znalosti budhistických tradícii, zvykov, povier, mýtov a politických reálií európskemu divákovi veľa z povedaného a načrtnutého unikne, mnoho narážok jednoducho nepochopí. Aj tak je to však…" (více)
-
Houser.cz (Tomáš Stejskal)

"Dějově vyprázdněný snímek se nese v poklidném tempu a všechny stylistické i tematické vlivy se prostupují nenápadným, pozvolným způsobem do thajské džungle, kde strýček Búnmí tráví své poslední dny, vstupují duchové Búnmího zemřelých či zmizelých příbuzných i ozvěny jeho minulých životů. Do běžného…" (více)
-
MovieScreen.cz (Adam Fiala)

"Je vlastně hrozně krásným filmem apelujícím na duševní stránku člověka, ve své kompozici ale v mnoha ohledech pokulhává tak, že jako divák ztrácím souvislost s hlavním dějem. Nabourává se tím čistý a oduševnělý vzhled a působí jako nedomyšlenost, neúcta k původnímu materiálu a na jeho úkor…" (více)
-
25fps.cz (Matěj Nytra)

"Vizuální styl filmu poutá citem pro objevování dynamických spojení: působivé jsou zvláště chvíle, kdy postavy navštíví jeskyni a baterkou ohledávají terén. Ostré tvary různorodě člení kompozici záběru a krystalky na stěnách se třpytí jako hvězdná obloha." (více)