Reklama

Reklama

Když vám hoří půda pod nohama, není nad rodinný výlet. Libor (Igor Chmela), bývalý učitel dějepisu, který dosáhl vysokého manažerského postu ve významném finančním ústavu, si řadu let spokojeně žije společně se svou rodinou v luxusní vile na okraji Prahy. Bezstarostný život ale netrvá věčně a na povrch začnou vyplouvat machinace s penězi klientů týkající se celého vedení banky. Libor se následně ocitá pod dohledem policejních vyšetřovatelů, kteří mu začnou tvrdě šlapat na paty. Snaží se uniknout před hrozícím vězením a oddálit osvětlení celé situace své nic netušící manželce (Eva Vrbková). Rozhodne se tak pro netradiční útěk, kdy pod záminkou společné dovolené odveze celou rodinu na jižní Moravu. Prchání před spravedlností se stane cestou plnou hledání ztracených vztahů nejen mezi „uprchlíky“, ale také s jejich spolužáky z vysoké školy (Jiří Vyorálek, Simona Babčáková), které náhodou potkávají a kteří žijí své „obyčejné“ životy v okresním městě. Po krátké době ale policie odhaluje další souvislosti včetně místa, kde se rodina nachází, což odstartuje skutečné rodinné drama a stále se zrychlující cestu – útěku před spravedlností i pod povrch vztahů v rodině. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (375)

POMO 

všechny recenze uživatele

Dobrý televízny film s emóciami a dotykom úprimnosti, ktorý nie je najmenší dôvod vidieť na veľkom plátne. A nezabudnite, že poctivci bývajú v malých panelákových bytoch, zatiaľ čo tí s Mercedesom a moderným domom patria do rúk zákona. ()

Houdini

všechny recenze uživatele

Český Lev 6 nominací: Nejlepší film, Režie, Scénář, Herečka HR - Eva Vrbková, Herečka VR - Simona Babčáková, Zvuk ()

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

Doposud nejtrefnější pojmenování české současnosti v českém filmu. Všechna nasranost a znechucenost světem podaná s velkou grácií a vtipem (čili anti-Vorel a jeho odpudivý Miliardář). Pasáž, kdy se otcové rodin osaměle opíjejí, je jako Intimní osvětlení po 45 letech. Jinak mám moc velkou radost, že se Robert Sedláček nezakopal v poloprofesionalismu a poloamatérismu, na němž postavil Největšího z Čechů. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„U nás ve školství je krize furt, takže svět nás konečně dohnal.“ To, díky čemu vyčnívaly předchozí Sedláčkovy filmy – herci sžití se svými postavami, psychologická věrohodnost, odvaha ukázat kazy naší společnosti, zbytečně nevypulírované, věci přesně pojmenovávající dialogy – zarámované komplexním příběhem o době, ve které žijeme (nyní) a skutečnostech, pro které žijeme (vůbec). Přes mikro se film dostává k makru, intimní je zarámováno obecným. Postavy jednoduše nežijí ve společenském vzduchoprázdnu, neřeší (výhradně) osobní pseudoproblémy a vina na jejich mizérii není připisována pouze vnějším okolnostem. Ať se nečekaně draze vypadající scény svou náplní blíží více thrilleru, satiře na téma „státní aparát“, existenciálnímu dramatu nebo dobrodružnému filmu o návratu od malicherných všednodenních problémů ke kořenům, spojuje je silně nahořklý tón ve smyslu „máme, co jsme si posrali“ (nezapomenutelná scéna se slivovicí v kanystru, zavařovačkami a kozou). Nakonec nám zůstane jenom rodina, i když lépe nepátrat, díky čemu drží pohromadě. Fakticky vzato, v tomto případě má k hlavě rodiny, oproti jiným českým filmům, v nichž není zpochybňování patriarchátu přípustné, blíže žena. Manželka, která sice neskáče, ale taky nemlčí, ozývá se a musí převzít starost o praktické věci od muže, dočasně zaměstnaného přeskupováním vlastního hodnotového žebříčku. Pár scén by zasloužilo zkrácení, pár (těch jednostranně komediálních) úplné vypuštění, přesto jde o úkaz a v hlavě jej budu chtít udržet co nejdéle, ne na něj, jako v případě jiných současných českých filmů, co nejrychleji zapomenout. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, Big Bear, JohnnyBoy, Thorgerda, Jozka7 ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

90% ... Tak jsem se dočkal. Robert Sedláček, v současném českém filmu zjevení, dostal i mě a jak tady píšou ostatní, ani já jsem nečekal, že někdo natočí film z naší současnosti, který bude tak přesný. A přemýšlivý navrch. Gratuluju! PS přesně padnoucí píseň u závěrečných titulků, můj nejoblíbenější kus od Karla Kryla jen dokazuje, že tenhle bard rozhodně zapomenutý není a jeho dílo je i dlouho po smrti živé, byť se nás o opaku pokoušejí přesvědčit lidé z opačného spektra, jako například špatně vyrobený nácek Landa. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Filmařský styl PR pracovníka Miloše Zemana, Roberta Sedláčka mně prostě nesedí. Minimalistický dialogy působí absolutně nepřirozeně, umělé jsou i jednotlivé situace (útěk autem, skanzen, atd. ). Režie není úplně marná, během filmu se určité pocity dostavily, především díky snaze o určité sdělení o stavu společnosti a českýmu myšlení ( kompletní setkání s přáteli na Jižní Moravě ) a díky dobře napsaným i zahraným vedlejším postávám. Na projevu hlavních postav se bohužel až příliš podepsaly režisérovy vize. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Robert Sedláček je fakt skvělej. Odprostím se od toho co tu na čsfd prováděl nebo od jeho všemožného prosazování samotnými kritiky. Já jsem chtěl vidět jeho nejnovější film a opět musím říct, že se mu maximálně povedl. Příběh s velice vážným tématem, které je ještě k tomu v současné době v naší zemi neuvěřitelně aktuální se prolíná s typickým čecháčkovstvím a sem tam velice fajnovým průběhem plným vtipů a narážek na společnost a nebo prostě jen tak...do větru. Nevím, kdo jinej lépe vykresluje současnou společnost a jsem rád, že se k tomu někdo opět postavil, protože takové filmy jsou tu potřeba jako sůl. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Bezesporu nejzralejší a nejzásadnější Sedláčkovo dílo, byť (opět) není bez chyb a lehkých rozpaků. Předně nutno vyzdvihnout, že se konečně jedná o režisérův film se světovým ksichtem. Kamera je vynikající, práce s předkamerovým prostorem komplexní, přirozená a zneklidňující (v kontextu českého film působí scény s umírajícím psem či ohňostrojovou lodí na řece Moravě jako zjevení z jiné galaxie), zvuková stopa není upajdaným doprovodem, ale místy diktuje náladu záběrů. Stále zůstávají platné následující věci: a) Robert Sedláček je zřejmě jediný český filmař schopný natočit film o současnosti jako kritickou satiru, která není trapná, křečovitá či žlučovitá. b) Robert Sedláček je jeden z mála českých filmařů, kteří dokáží propojit autentické vystupování s jistou formou teatrality, takže v jeho filmu koexistuje civilní komedie a psychologické drama. c) To, co Robert Sedláček o současnosti říká, je přesné, uvážené a precizně formulované. Jeho poslední film je nejkomplexnějším pokusem uchopit mezilidské vztahy v krizí zmítané společnosti. To, že sleduje vše z perspektivy rodiny, dodává jeho výpovědi na naléhavosti, přitom však nijak nenutí divákovi hotový názor (a to včetně osoby hlavního protagonisty, který je otazníkem až do konce). V Sedláčkově nazření české liberálně-kapitalistické společnosti je něco skličujícího, přitom do očí nebijícího, něco, co vyplývá z děje přirozeně a nemusí se tomu pomáhat kladivem (pomněme Vorlova miliardářského amoku). Některé scény jsou navíc brilantně postavené a napsané. Jiné trochu vyčnívají a celkový koncept filmu je volnější a bodřejší než zdrávo, což trochu podkopává nohy celistvějšímu ladění. Ale na to sere pes. Po análních sondách do tlustého střeva českého maloměšťáka je tu konečně řez. Takřka sagitální. P.S. Navíc film, v němž provařené ksichty českého filmu hrají jen druhé housle a muziku tvrdí výrazně kvalitnější "divadelní" garda v čele s mrazivě přesným Chmelou a ledabyle perfektním Fingerem. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Konečně silný autorský film vypovídající něco podstatného o současné době, o marasmu kolem a uvnitř nás. Narozdíl od všech těch tendenčních Hranařů a přehnaně manýristických ,,ulovených miliardářů" se Sedláček dovede držet podstatných vodítek a jeho motivací není jen tupá nabroušenost (jako v případě Hranařů) nebo intelektuální opovržení či sarkastický škleb (jako v případě Ulovit miliardáře), takže jeho zpráva o stavu republiky přináší popis kolektivně tušeného, přesto však umělecky zatím jen zřídka (a dosud spíše neúspěšně) pojmenovávaného. Sedláček vyniká absolutním pozorovacím talentem ,,U nás ve školství je krize furt, takže svět nás konečně dohnal." a umí si pomoci silnou paralelou či rovnou zaštítěním se mravní autoritou minulosti (Masarykův výrok v titulu, inscenování scény vědomě či nevědomě odkazující k Passerovu Intimnímu osvětlení či použití sakra nadčasové Ukolébavky Karla Kryla...), dovede se vyjadřovat působivě a pojmenovávat precizně a především, již z charakteru a podstaty jeho předešlé tvorby, nebojí se a chce se angažovat. Narozdíl od mnoha jiných českých tvůrců. Trochu problém je jen vizuální podoba celého snímku, nemohl jsem se totiž celou dobu zbavit dojmu, že se dívám na televizní film, což je nejspíš způsobeno malým rozpočtem. Osobně bych také vypustil scénu s bizarní plastikou, s kozou a se synem v kimonu, přijde mi to jako přespříliš levná metafora. Vyváží to ovšem silné symbolické scény (loď s ohňostrojem plující po setmělé řece, umírající pes v lese...). Přes tyto výhrady totiž cítím, že Sedláčkův film je skutečně silnou autorskou reflexí dnešního status quo Česka, navíc, narozdíl od výše zmiňovaných tématicky spřízněných filmů, Sedláček nikdy explicitně nevyřkne soud a nechává diváka, aby si svůj postoj k hrdinům (především tedy k tomu hlavnímu a jeho vině/nevině) udělal sám, což je fakt velmi chvályhodný, byť jistý ironický podtón pana režiséra pozorný divák cítit musí, už jen třeba v té masarykovské paralele v názvu filmu... ()

Fr 

všechny recenze uživatele

...ALE TAKOVEJ JE ŽIVOT..... /// Jeden by snad uvěřil, že NA KAŽDÝHO JEDNOU DOJDE. Některejm milionářům se věšej kozy, jinejm zase zavíraj banky a společníky. Třeba takovej Libor by měl doma včíl vysvětlit, že je zřejmě budou čekat těžký časy. Místo dramatickejch vět všechny naloží do auťáku a vyrážej na vejlet, kde může myslet na to, co je pro něj podstatný – na ženu a na děti. Návštěva skanzenu, kempink v lese se zvuky v povzdálí chcípajícího psa, debaty o svěšenejch kozách při cucání domácí slivovice, úvahy o výdrži nešukat (třeba až 5 let).... moc nechápu to ohromný množství energie vložený do takovýhle – soráč...kraviny ze života tuneláře. Rodina má smysl pro každýho kriminálníka (schválně se při exkurzi v lapáku zeptejte) - to zas takový moudro není. Tak vo co de? O jiný hodnoty? Jsem divnej? Nemám rád rodinu? Jsem malej tunelář? Zavřou mě? Komu bych film doporučil?... jo aha, takže film bych doporučil všem, kteří choděj ,,na Sedláčka“, protože vytvořil DOBREJ produkt o ekonomicko – společenský realitě, kterej ve mě - přes všechny podivnosti - zůstane chvilku ležet. Jen zatím furt nevím proč! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem hloubavej typ a zrovna teď přemejšlím o místě, kde budou mít prioritu rodinný hodnoty. 2.) Vždycky jsem se chtěl poblejt v přímým přenosu. 3.) Chodím ,,na Sedláčka“ (předpokládám, že víš, že je to rejža a ne žádná úchylka) . /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Robert Sedláček jednou určitě natočí naprosto špičkový film, o tom už skoro nepochybuju. Rodina je základ státu to není, hlavně kvůli občasnému šustění papírem a nepřesvědčivosti, ale má k tomu sakra blízko. ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Demytizace tuneláře, která toho možná až moc poví, místo aby ukazovala, ale v emotivním závěru odhalí, že ve skutečnosti pod těmi doslovnými nářky nad těžkou dobou skrývá především silné rodinné drama. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

PANEBOŽE! A teď nějakou méně iracionální metodou vyjádřit, proč mě tento film po nějaké době relativního klidu duše zase pořádně rozčílil. Tak předně - po nějaké době uvažování jsem si uvědomila, že není úplně terminologicky v pořádku vyčítat Sedláčkovi amatérismus, protože on se jej zřejmě dopouští cíleně v rámci svého osobního stylu. Druhá věc, že mě to na filmu (a nejenom Rodině, ale i předchozích režisérových výtvorech) velmi rozčiluje a díky tomu bych asi film nestrávila, i kdyby mě nerozčilovalo několik dalších věcí. Například neuvěřitelné postavy, podivně televizní vzhled a pro můj osobní smysl pro humor nerozšifrovatelný pokus o satiru/komedii/humor obecně. Scénář mi taky přijde problematický - dialogy neskutečně šustí papírem, já tyhlety pravdy snesu ve velmi omezeném množství, a tady se jiné než pravdistické monology nebo rozhovory nevyskytují. Co se týče děje a obsahu a poslání, tam mám taky problém. Jeden známý poukázal, že problém filmu je, že nenese žádné morální dilema - protože se odehrává v době, kdy už kostky byly vrženy a žádnému skutečnému velkému rozhodování svědky nejsme. Jen takovému tomu plácání ryby na suchu, než ji někdo zapíchne, a to ještě ne příliš zajímavým způsobem, alespoň pro mě. Zajímavé scény jsou ve filmu dvě, možná tři, a to umírající pes, dítě v kimonu s Kinterovou sochou a možná ještě loď s ohňostrojem. Naopak všechny prvky, které mají film posouvat do žánru, ať už do zmíněné satiry-či-co nebo thrilleru s drsnou dvojkou detektivů (to štěrchání s krabičkou bonbonů je na zabití!) ve mně vyvolávají silnou agresi. Jako psychologické drama to nefunguje už vůbec kvůli příšerné plochosti a neživotnosti postav. Tak co to má být. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Když se to vezme kolem a kolem, vlastně nejde o nic světoborného. Tahle sympatická moralitka, která se hodí mnohem spíš na televizní obrazovku než na filmové pláno, těží z toho, že se v ní neobjevují běžné slabiny českých filmů, jako nevěrohodný scénář, stupidní dialogy a nerealistické nebo ploché postavy. Tomu nešťastníkovi, který výměnou za manažerský post sem tam něco velkoryse přehlédl, až najednou, světe, div se, čelil obvinění z tunelování firmy, jeho pocity od bezradnosti po sebelítost věříte a stejně tak věříte reakcím jeho okolí. Rodina je základ státu je svérázná road movie o pozdním prozření a útěku před zodpovědností. Slušně napsaná, zahraná i zrežírovaná. Co můžeme po zkušenostech s českým filmem vlastně chtít víc? Celkový dojem: 70 %. ()

choze 

všechny recenze uživatele

"KURVA, MOKRO JE TU... A URČITĚ TU BUDOU I KLÍŠŤATA..." Aktuální téma, neokoukaní zajímaví herci (Chmela mě přímo fascinuje, Finger je taky zvláštní typan), dobré dialogy, solidní realizace. Nějak úplně nepobírám, co se ten film snaží říct, ale rozhodně mě zaujal a bavil. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Sedláčkova jasná zpráva o dalším konci světa dokonale odzbrojí svojí upřímností a civilností. Předčasná Babia hora budiž polévání dna u strážnických přátel, kdy se u kanystru relativizují hodnoty a definuje štěstí. S cukajícími koutky a hořkou chutí na patru nelze přehlédnout, že v téhle ironické reflexi soudobé společnosti dřímá potenciál stát se za čas kultem jako třeba Ecce homo Homolka.. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Televizní kamera, televizní zápletka, televizní spění (prvoplánové epizodické pointy), televizní interiéry i exteriéry (ten od klacků vyčištěnej kousek lesa, to natáčení všech záběrů v jednom autentickém domě, v druhém autentickém domě, v jednom poděkovaném hotelu, penzionu, městě... och och, jak se skví ta česká rajská autentická zem), televizní herectví (Pošta pro tebe nebo třeba taková ta slovenská dramata ze soudní síně – Eva Vrbková a Igor Chmela by mohli tamním ochotníkům zdatně sekundovat – a ovšem, co do „výkonu herců“ je to tu s jednou čestnou výjimkou, Jiří Vyorálek totiž umí hrát, a sice hraje ostošest, s vtipně sebeironizujícími přesahy v řeči i mimice, koncert, jako za starých dobrých Sta roků kobry, ale co s tím, když kolem něj neudělali film? já se taky umím kupříkladu noblesně koupat, ale to nejde prosím pěkně dělat všude na požádání, poctivě, když kolem vás neudělají žádnou vodu – ono je fakt vidět, že umí hrát, z toho plátna to úplně tluče do očí, poněvadž jak ono na něm není jinak vidět žádný film, tak to jeho herectví, to jeho hraní, jak je tam na tom televizním pozadí samo, to vám tam jako dost vynikne), k tomu rádiová folková hudba (Lekna Zdusilová, a ještě jednou surově zneužitej Kryl, jako by toho od národa nezasloužil už dost) – no a strhující akční finále co do meladramatikomičnosti směle konkurující rozšířené sekci televizních zpráv a okolostojičných podřadů. ** V televizi by tahle plochá zdrchanost přece jen současnou produkci pozvedla, jak jsem na nedávné rodinné návštěvě opět v regionálním obýváku pochopila posunutý stav věcí – kdyby ničím jiným, tak by přece určitě prospělo, že by se díky filmu na domácích kinech dvakrát s jednojednoznačnou narážkou objevil nejen Munchův Výkřik, ale dokonce i Nemocná dívka (vskutku inteligentní a zároveň movitější divák by na své veliké obrazovce jistě nepřehlédl ani norskou vlajku na rameni Chmelovy bundy a určitě by si z toho dohromady něco společensky rafinovaně vypovídajícího a pro tak jedinečný příběh důsažného vyvodil). ** Kdepak, málo platné (zaplacené asi relativně dost), tohle natáčel skutečně kulturní štáb, tam jsou prosím dohledatelné záruky, grantovatelné, kolonkovatelné, to je do veřejnoprávní televize zkrátka jako ulité, nalít to mezi mořský svět a vaření, takovéhle kumštýřské vyfikundace. ** Úplně to halasí: Když už nám dali na ten vrtulník, tak se tam - -vafix ty záběry musej někde objevit, my musíme dokázat, rozumíte, že sme ty prachy na to použili (člověk úplně vycejtí, jak kápli na tu zápletku), no třeba tu řeku tam dejte, no, jako shora, no to nevadí, že voni jedou jenom v autě, tomu se dá řikat transpozice, extrapolace, haha, a vono to ty lidi taky fakt povznese, dyť kdo z nich kdy takovou českou řeku viděl z vrtulníku, no každej na to nemá, aby se takhle prolít, že jo, to je putna, že to nedává smysl, dyť to je jak z Pána prstenů, lidi se budou cejtit líp. ** Jo, a ta holčička byla na epileptika zatraceně trvanlivá, se mnou by zamával už ten čokl, o nárazu autem do stromu a četě policajtů v černejch kuklách se samopalama nemluvě. Nehledě k tomu, že epilepsii a křehkost jí navěsili jenom dialogicky, bělmo jsme ani nezahlídli, ani žádný cukání víčkama atp., to už mohli stejně dojemně tvrdit, že má nedomykavou chlopeň nebo dvě. Nu, ono natočit s dítětem náběhy epileptického záchvatu nebo opatrné, skleněnkové pohyby, to už je holt kus práce, dřiny, přípravy, a přitom pro televizní diváky spartakiádní výkony maminek s dětma není třeba nijak šroubovat, aby se chytli, tak televiznímu rejžovi to ke cti stačí několikrát okecat. ** Televizní to je, tam by to bylo --vafix prospěšné. ** () (méně) (více)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

„Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina“ Jako zachycení stavu české společnosti vcelku dobré, scénáristicky nijak komplikované a režijně dobře zvládnuté (jen by mě zjímalo, co si pan Sedláček tolik oblíbil na kamerových jeřábech, a proč je tu tolik „stoupajícíců záběrů) dílo, které ovšem má několik ale. Nevím, možná je to tím, že nejsem žena, natož abych byl manželka tuneláře, ale chování drahé polovičky našeho (ne)hrdiny jsem opravdu nepochopil. Že by jí nic nedošlo? Že by opravdu neprohlédla tak jednoduchou záminku s výletem? Že by ji nenapadlo, že její muž, kterému peníze očividně nikdy nescházely, může mít taky něco na triku, když v poslední době tolik jeho nadřízených skončilo ve vazbě? Byl bych schopný uvěřit tomu, že ji „něco“ zaslepilo… Ale to by mě o tom děj musel jakkoliv přesvědčit. Druhou nadmíru podezřelou věcí bylo pátrání po titulní rodině, především pk závěrečný nablblý policejní manévr a – obzvlášť – nepoužití vrtulníku ve chvíli, kdy by byl sakra zapotřebí. Takové přehmaty z „Rodiny“ dělají jen lepší průměr. ()

Reklama

Reklama