This Must Be the Place
This Must Be the Place
This Must Be the Place
Tu to musí byť
This Must Be the Place
This Must Be the Place
This Must Be the Place
This Must Be the Place
This Must Be the Place
Režie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Will OldhamHrají:
Sean Penn, Frances McDormand, Judd Hirsch, Eve Hewson, Shea Whigham, Heinz Lieven, Harry Dean Stanton, Kerry Condon, Gordon Michaels, Joyce Van Patten (více)Obsahy(2)
Cheyenne je bývalá rocková hvězda. Ve svých padesáti letech se stále obléká ve stylu gothic a žije v Dublinu ze svých autorských honorářů. Smrt jeho otce, se kterým dlouhých 30 let nekomunikoval, ho zavede zpět do New Yorku. Cheyenne zjišťuje, že jeho otec byl celý život posedlý jednou věcí: vyhledat postu za pokoření, které utrpěl v koncentračním táboře v Polsku. Cheyenne se rozhodne pokračovat tam, kde jeho otec skončil a vydává se na cestu napříč Amerikou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (382)
Velký film o tom, že když se vám náhodou podaří stát se nebo zůstat dítětem, není nejlepší nápad si to kazit tím, že někoho zastřelíte. ()
Něco tam nebylo v pořádku. Nevim přesně co, ale nebylo.Takže za 4. ()
Některý filmy jsou natolik nevlezlý až z nich ve mně nezůstane vůbec nic. Chci se víc než jenom dívat. ()
Uhrančivě odvyprávěná a nepředvídatelná road-movie, která sice občas zabředává do příliš meta vyjadřování a "nadherectcí" Seana Penna, ale každým záběrem současně prokazuje, že Paolo Sorrentino je jedním z nejzajímavějších filmařů tohoto století. Hlavní postava, plahočící se skrze dogmatizovaného ducha amerického prostředí za morálním porozuměním, nám nakonec přiroste k srdci, což by se nikdy nemohlo stát nebýt precizních proměn nálad a tempa v závislosti na pocitech hrdiny a také vyvážené dávky absurdity. Místy se sice zasekává a ztrácí poutavost, ale celkově film zanechá velmi silný dojem... A opět mě potěšil také skvělý Shea Whigham ve vtipné vedlejší úloze. 80% ()
Gotická Amelie z Montmartru. Sean Penn síce vyzerá fenomenálne, ale doteraz som sa nerozhodol, či jeho herecký výkon bol skvelý alebo otrasný. Cheyenne je vizuálne jednoznačne inšpirovaný Robertom Smithom no jeho čudné pohyby a reč sú niekde medzi Michaelom Jacksonom a sfetovaným Stevom Strangeom. Napriek tomu, že ide o originálnu (a vzhľadom na nazi tému) relatívne zábavnú road movie, oveľa zaujímavejšia je prvá časť v Anglicku, ktorá je o Cheyennovi, kým zvyšok je o jeho konflikte so svetom. A zďaleka najlepšou scénou je dialóg s Davidom Byrneom. ()
Divnej film s divně hrajícím Pennem. Obojí mi lezlo na nervy už od začátku. ()
Soundtrack a způsob nasnímání mi fakt učarovali. Prvních dvacet minut jsem absolutně neměla ponětí, co že to vlastně sleduju, ale děsně mě to bavilo, atmosféra prostě totálně na výbornou. Pak už jsem se ale o děj zajímat začala, protože já jsem tvor, kterej prostě potřebuje, aby se kolem něj něco konkrétního dělo, jinak jde pozornost do kopru. No a to je kámen úrazu, páč to hlavní, kvůli čemu koukám na filmy - příběh, je tu rozmázlý jak psí lejno o chodník, vidíte ho, ale spíš vás to láká ho překročit než do něj šlápnout. Prostě neuhranulo a pořádně ani nebavilo. Dokonce jsem se někde ke konci přistihla, jak už film ani nevnímám a jeho v jednom kuse znějící soundtrack využívám jako podklad pro moje vlastní myšlenky. Režisér Sorrentino mi prostě opět potvrzuje, že je to děsněj lyrik, kterej mi sice padl do oka, ale nemám si s ním co říct, takže kámoši nebudem. ()
Především úžasná herecká kreace Sean Penna, kterou nepokazil ani scénář ani režisér, další herci, ani ostatní filmové profese. Umně spletená témata nostalgie nad plynutím času, vztahu otce a syna, holocaustu, pomíjivosti světské slávy, přátelství... až by se mohlo zdát, že je toho příliš, ale když se to umí a všechno plyne zvolna, harmonicky, tu s humorem, tu s trochou nostalgie, je to paráda. ()
Střihoruký Edvard po třiceti letech v tom našem krásném systémově řízeném světě. A jinak samozřejmě krásně tesknivá roadmovie o hledání ... ()
Skvělý film, který se v mém okolí těší velké popularitě, skoro až kultovnímu statusu - samozřejmě asi hlavně zásluhou hereckého výkonu Seana Penna, který je zde skutečně nezapomenutelný. Další silnou stránkou filmu je jeho decentní, možná i lehce "divný" humor, který mi osobně velmi sednul. Motiv s holocaustem mi zde naopak přišel poněkud otravný a klidně bych ho ve filmu oželel (to je ale čistě problém mojí averze na filmy s touto tematikou, nikoli objektivní výtka k filmu jako takovému). Jinak bych mohl k tomuto filmu napsat v podstatě to samé, co jsem už loni psal k filmu MLÁDÍ - osobně mám raději Sorrentinovy italské snímky VELKÁ NÁDHERA a NÁSLEDKY LÁSKY, a to nejenom kvůli tomu, že mi je italština bližší než angličtina, ale i proto, že Sean Penn v mých očích ve vší úctě nemá na herecký výraz Toniho Servilla, mého velkého oblíbence. Ještě bych rád zmínil, že jsem z tohoto filmu měl velmi podobný pocit rozporuplnosti jako u ostatní Sorrentinovy filmografie - některé repliky mi zde přišly neobyčejně duchaplné, jiné naopak neuvěřitelně banální, a totéž v případě obrazové stránky filmu - některé záběry a scény jsou výtečné, jiné mi ve filmu přišly naprosto redundantní (skoro jako vyprázdněný art vystavěný jen na efekt - ve Velké nádheře je to třeba ta žirafa, tady je to pro změnu ta obří pistácie či reklamní billboard ve tvaru obří lahve). Osobně mi proto přijde Sorrentino trochu jako přeceňovaný režisér, ale přesto mám jeho filmy rád a baví mě, byť ne bezvýhradně. Tenhle za vidění určitě stojí. ()
Něco na té bizarnosti nebylo v pořádku. ()
Nemôžem si pomôcť, ale pred natáčaním tohto snímku musel niekto nečakane Sean Pennovi zo zadu pritankovať, pretože tak rozprávať a jednať spomalene sa asi nedá nacvičiť. No, vidím to takto: Robert Smith z The Cure behá po Štátoch a hľadá jedného nácka. Nuda. Nedám tomu viac, ako dve len preto, že Sean Penn dostal zaucho, z ktorého sa už neprebral! ()
Film je velice zjednodušeně road movie o dospívání hlavního hrdiny a vyrovnávání s otcem. Cheyenne se v příběhu vyrovná sám se sebou a může k podobnému efektu pomoci i divákovi. Je jen velká škoda, že ačkoli dokazuje, že první pohled může být často mylný, právě u filmu se mýlit nemůžete. Vidíte šílený zjev Seana Penna, sledujete první minuty snímku a už je vám jasné, jak všechno skončí. ()
Sorrentino je génius ()
Některé snímky jsou „o psaní recenzí“, jiné o soukromém (vnitřním) p(r)ožitku. This must be the place (alespoň co se mě týče) patří do té druhé (menšinové) skupiny. Kdybych totiž napsal...., že je to snímek o býv. rockerovi resp. „vyžilém“, (neboť něco jako bývalý rocker podle mě neexistuje), který si nese těžké životní břímě, má manželku, přítele, jehož „kouzlo“ (klíč) k úspěchu u žen spočívá v prostém faktu, že je „zvědavej a má čas“ :-), navíc mu právě zemřel otec (s nímž se přes 30let neviděl) a tak se rozhodne (ve světle nových informací) najít jeho nacistictického trýznitele z Osvětimi,... měl bych sice pravdu, ale stejně by vám to o skutečné podstatě snímku samotného (téměř) nic vevypovědělo. Takže toho raději (protentokrát) ihned zanechám a pouze podotknu, že min za trefně minimalistickou kreaci S. Penna coby Cheyenna, se snímek oplatí shlédnout. P.s. a ač to na první (možná i druhý) pohled tak nevypadá, je to (stejně jako (i) samotná ústřední postava) vtipný snímek. Nenápadně s osobitým humorem (viz SPOILER příklad za všechny: „můj instinkt mi říká, že puntičkářství je základ. charakteristika pro chytání nacistů“. Pokud bych měl však snímek přecejenom shrnout „jednou větou“, napsal bych, že This must be the place je netradiční (existenciální) volně plynoucí road-movie, navíc s volně plynoucími dialogy „o něčem, než o ničem“, (zato s kadencí samopalu AK-47), což v kontextu dnešní uspěchané doby působí uklidňujícím dojmem. Jednoduše „vyzrálý snímek, vyzrálého režiséra pro vyzrálé publikum“. S osobním dovětkem na úplný závěr. Byť nekuřák (občasný doutník nepočítám), zde jsem to „dospělácké cigárko“ S. Pennovi, resp. Cheyennovi, ze srdce přál. ()
komu inému sa podarí od začiatku do konca urobiť vizuálne orgie z tak hlbokého a ľudského príbehu, kto iný dokáže na príbehu starnúcej rockovej megahviezdy rozvinúť príbeh zmierenia a zároveň priepastí generácií, putovanie za pochopením seba samého, road trip o pomste, jemne surealistickú komédiu o dospievaní, veľmi citlivo natočenú etudu o kolieskach a vskutku vkusnú rozpravu o umení, ak nie sorrentino? a kto to všetko dokáže zahrať lepšie, ak nie sean penn, ktorý neimituje ani ozzyho osbournea, ani alicea coopera, ani andyho warhola, ani mozarta, ale vytvára z precízne odpozeraných fragmentov plnokrvnú novú osobnosť a ukazuje, čo znamená "herecká práca" pri vytváraní charakteru. ()
Jedna divná výrazná postava na plnohodnotný film nestačí. Režisér a scenárista mali skvelo vymyslenú postavu bez príbehu. Niečo nakoniec vymysleli, aby konečne túto postavu mohli vidieť inak, ako na papieri. Mali byť trochu trpezlivejší a vymyslieť jej lepší, prepracovanejší príbeh, alebo natočiť s ňou zopár absurdných komediálnych dielov pre televíziu. To ešte stále môžu, ak by sa do toho chcelo aj Pennovi. Cheyenne síce po čase urobí vo svojom znudenom živote niečo zmysluplné, od nezávislého filmu ale očakávam trochu viac posolstiev. ()
Totální nuda a šeď. Kdyby to nebylo smutné, tak je to nijaké a to že je v žánru komedie? Tak to vážně nechápu proč. Navíc pohled na starého, seschlého a nahého dědu mě fakt znechutil. Jediné co bylo dobré byla doprovodná hudba, jinak totálně nic. Jednoduše ztráta času. ()
To byla teda jízda! Seana už jsem viděl ve spoustě filmů, ale tahle jeho nová role mě celkem vyrazila dech a asi tak 40 minut jsem si na něho musel zvykat, ale jinak jako již tradičně skvělý výkon. Co mě možná mrzelo, že Frances nedostala trošku více hereckého prostoru, v roli jeho filmové manželky. Jinak je This Must Be the Place hodně silná čtyřka, se skvělou kamerou, záběry americké přírody a je ani ne tak o hledání nacistického zločince, ale spíše o nalezení sama sebe a uspořádání si vlastního života. ()
Související novinky
Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz
Stejně jako v loňském roce, i letos vám přinášíme přehled nejlepších filmů uplynulého roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Nejoblíbenějším… (více)
[IFF 2011, Bratislava] Obavy z neistejšieho prechodu medzi európskym a americkým teritóriom ostali našťastie nenaplnené. Macher Sorrentino neprepadol do priepasti povrchných istôt západného kontinentu a zobral si z neho len to najlepšie. Touto cestou chcem preto opätovne zvýrazniť/vychváliť signifikantné prvky jeho fantastickej tvorby a takisto oznámiť, že slovo UDALOSŤ tu má reálne odôvodnenie. Poďme si teda objasniť z čoho som od náhleho nadšenia na riť usadol a v tvári do červena zrudol._______1. HEREC podivín v roli extrovnej. Ak si prednedávnom Sean Penn do nemenovaného plátku sťažoval a hlásal nepochopenie ohľadom svojho nevyužitia/zanedbania pri príprave "Stromu" pod vedením T. M., tak v "This must be the place" si vzniknuté resty dostačne vynahradil a kvôli dômyselnosti P.S. veru spôsobom jemu nevídaným. Dámi a páni S.P. ako vyslúžilý rocker na odpočinku s vizážou ala "Cure" nemá najmenšiu chybičku. Predvádza síce až prismelý, no nevšedne suverénny výkon v ktorom sa vkladá jak do vážnych tak komediálnych polôh, pričom každý výraz má svoju váhu. Niekomu bude liezť na nervy, niekomu bude hviezdou._______2. PRÍBEH pokúšajúci toleranciu diváka. Duálne etudy S.P. sú však logickým vyústením odvážneho kroku realizačného týmu ktorým je vkusné prekríženie dvoch lákavých, no na nenásilné zlúčenie požadovačných žánrov-a to existenciálnej drámy s "road-movie". Tento drzý "cross-over" sa sprvu môže javiť ako drsný šmirgeľ (zmaľovaný exot s tenkým hláskom sa naprieč U.S.A. vydáva hľadať/potrestať perzekútora-dôstojníka SS Aloisa Langa-svojho zosnulého otca, ktorý počas 2. sv. vojny v koncentračnom tábore trpel práve pod jeho drezúrov), ale akonáhle sa človek ponorí do kuriózneho diania, do pružných dialógov, do postupného odhaľovania skrytých tromfov rozprávania, tak nepocíti žiadne škrabanie, ale naopak pohladenie ako po zjemňujúcom balzáme. Všetko vďaka jemnému prelnutiu partov bizardných (Hitler, Batman), rozpachtených (lovec Židov, pumpa, atď.), hrejivých (bazén, gitara, indián), satirizujúcich (maklér, predajca zbraní, akcie Tesca:), vykupujúcich (…) a vďaka pedantnej súhre s podpornými prostriedkami, ktorým patria následujúce dva body._______3. ZVUK vyladený na tu správnu nôtu. Nesie v sebe akýsi "wes andersonovský" nádych v ktorom taktiež prevažujú skladby plné zronených aj dúfanlivých textov/rytmov. Tentokrát má OST na starosti David Byrne z Talking Heads, ktorý svojím pregnantným výberom robí dostatočne dobrý dojem ("Lord I'm comin' od Gavin Friday, "Passenger" by Iggy Pop, atď.) a pripája sa tak k ďalším kvalitným, Paolom v minulosti angažovaným skladateľom-k Tehovi Teardovi+Pasqualovi Catalanovi._______4. OBRAZ čo by záruka pôžitkárskeho rozptýlenia-zimomriavok po celom tele. Technika akou sa tu záberuje je fakt jedinečná (Luca Bigazzi je expert), os hlavný kameraman-režisér-postprodukcia odvádza kus poctivej práce v podobe opojných jázd/švenkov, kompozičných frajeriniek a decentných digi úprav. Povýšenie na úplne iný-vyšší level zachytenia mizanscény, je trochu utopický, je dosť zvodný-je naprosto fungujúci._______Takže to zhrniem, nech sa tu nenaparujem.:) Koprodukčná misia úspešne splnená a vypiplaný model nakrúcania obhájený. Napriek tomu si myslím, že P.S. je jednotka samostatná-tiger taliansky a hovoriť anglicky (resp. spolupracovať s Amíkmi) sa v jeho dielach bude len zriedkavo, pretože to, čo z neho robí kaliber v zahraničí je práve škola domáca, jej nech sa drží, ju nech rozvíja. Každopádne výlet za veľkú mláku mu vychádza na výbornú, zas to senzačné skĺbenie obsahu a formy, zas ten zanietený prístup k médiu a po dvoch nestárnucich pokladoch ("Il Divo", "Le Conseguenze dell'amore") ZAS iné-prvotriedne predstavenie ktoré si milerád doprajem znovu a znovu. () (méně) (více)