Chonmage purin
Komedie
Japonsko, 2010, 108 min
Režie:
Yoshihiro NakamuraHrají:
Ryo Nishikido, Rie Tomosaka, Hitomi SatôObsah
-
Yasube Kijima je samurajem v období Edo, který se záhadným způsobem dostane časem o 180 let do budoucnosti, tedy do současného Tokia. Zde se seznámí se svobodnou matkou Hiroko a jejím synem Tomoyou a poté, co Tomoyu zachrání před sražením autem, se vztahy mezi těmito třemi postavami prohloubí. Yasube začne s touto neúplnou rodinou žít a zatím co Hiroko vydělává peníze, Yasube vykonává domácí práce a také najde zálibu v pečení dortů. Matka se synem talentovaného kuchaře přihlásí do soutěže přípravy zákusků a ani je nenapadne, že by tímto způsobem mohli o Yasubeho přijít... (Sesshoumaru) -
Hiroko je svobodná matka starající se o svého syna Tomoju. Tito dva jednoho dne potkají zmateného muže oblečeného v kimonu a za pasem samurajský meč s wakizaši. Vezmou ho k sobě do bytu, kde zjistí, že muž se jmenuje Kidžima Jasube a pochází z doby Eda. Jasube nakonec začne s rodinkou žít. Vykonává i domácí práce. Při tom se zamiluje do pečení dortů a tak jej přihlásí do soutěže, aby dokázal, jak je talentovaný. Jenomže díky soutěži skončí ta pohoda, ve které se Široko, Tomoja a Jasube nacházeli. (Zíza)
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,763,791║(7.2.2011)
-
Zíza
Bylo to sladké jako všechny ty dorty, co jsem viděla, a bohužel u sebe neměla ani kousku ničeho takhle dobrého. Nataschino upozornění jsem nedbala a jak to dopadlo; se slinou u pusy :-D Ale naštěstí nejde tam jen o dorty (pokud ano, musela bych to před koncem stopnout, nasednout na bus a jet do nějaké cukrárny, ve které taky dělají takovou krásu), ale i o vztah mezi tokijskou rodinou a edským samurajem, který byl podán pěkně, nenuceně, jasně. Pro mě rodinná rabukomedi, kde nejsou násilné zvraty a tupě nastrkaná nedorozumění. Typický japonský konec mě však moc nenadchl, spíš ve mně zachal trochu prázdno, ačkoliv netuším proč. Vlastně bych to mohla nazvat pěknou pohádkou, na kterou mi stačí podívat se jednou a zapomenout. Chcete něco nenáročného, s pohodovou atmosférou, milými hereckými výkony? Třeba něco dobrého po obědě? Sáhněte po tomhle filmečku.(16.3.2011)
-
Natascha
Samuraj z Eda se záhadně přemístí do současného Tokya a začne uklízet a péct dorty?? Zní to bizarně, ale vychází z toho více než sympatická romantická komedie, která se nenáročně věnuje problematice mužské a ženské role v japonské společnosti. Myslím, že ženských, které by chtěly pracovat, zatímco se jim doma fešný samuraj stará o špinavé fusekle a večeři pro děcko, by se našlo docela dost:-) Trochu lépe mohl být zpracován kulturní šok, který zažívá samuraj v moderním Tokyu, přece jen se naučil pracovat s vysavačem a troubou poněkud rychle a nevypadal, že by ho vymoženosti a vztahy dnešní doby až tak šokovaly. Romantická linie je sympaticky jen lehce naťuknutá, ale zato povedeně vygradovaná. Škoda toho až moc doslovného konce. Upozornění: nedívat se, pokud nemáte po ruce nějaký zákusek!(14.2.2011)
-
Maemi
Jeden z nejkrásnějších filmových zážitků poslední doby. Filmy o cestování v čase mám ráda a tento film s klidem mohu nazvat jedním z nejlepších svého žánru. Jeden neodolatelný samuraj z období Edo se dostane do nynějšího Tokia, sblíží se se svobodnou matkou a jejím šestiletým synem a objeví novou vášeň – vytváření cukrářských výrobků. Jeho Tokugawské zvyky, smysl pro čest a povinnosti a nekončící zdvořilost působí jako kontrast k dnešnímu westernizovanému Japonsku. Na druhou stranu se poprvé setkává s tím, že žena je vnímána jako svobodná bytost a je jí tedy umožněno docházet do zaměstnání. Je to nenáročný film, který se věnuje i společenským otázkám a vede k zamyšlení, hlavní účel je ale pobavení a mě pobavil dokonale. Některé scény jsou vážně vtipné a roztomilé, a to zejména v podání malého Fuku Suzukiho. Souhlasím s Natashou, že samuraj se až překvapivě snadno sžil s moderním světem, chápu, že jako samuraj musí udržovat klid, ale nevím, kolik by se našlo samurajů, kteří v klidu jezdí výtahem a nakupují v supermarketu. Film má velmi příjemnou atmosféru, ani na chviličku nenudí a zvedl mi náladu tak, že ještě teď se musím usmívat :).(17.2.2011)
-
Tsuki
Tokugawský samuraj přicestuje do současnosti a stane se "sengjó šufu"? Tak to promiňte, ale "HI HI HI!" :D Jak už napsala Natascha, je to trochu bizarní a určitě působí divně, jak rychle si na to všechno zvykne, začne uklízet, péct dortíky a používat mobil. Ale co - jeho zažité chování se nezmění, a tak dochází k úsměvným i poučným momentům, kde můžeme vidět kontrast předmoderního a současného Japonska. Jedná se o neskutečně milý a úsměvný snímek, během kterého jsem se sem tam nemohla ubránit chichotání a na konci jsem se už tak usmívala, že mi z toho "veselí" začaly téct slzy (ne, vážně nepřeháním). A to je opravdu úžasné, vzhledem k tomu, že jsem před zhlédnutím měla náladu pod psa. S hodnocením neváhám. PS: Banzai japonskému purinu! Je mnohem lepší než náš český pudink. PPS: Nishikido Ryō je sympaťák. ~(4,7★)~(16.11.2011)
-
JamieSmith
Ryo-tan jako samuraj vytirajici podlahu, perouci špinavé prádlo a pečící dorty? To se prostě musí líbit! Navíc je to velmi výchovné, zvlášť scéna v McDonaldu, či co to bylo :D(26.3.2011)
