Pohwa sogeuro

71 jihokorejských mladíků proti několikanásobné a lépe vyzbrojené přesile severokorejské armády, která krátce po vypuknutí korejské války projížděla Jižní Koreou doslova jako nůž máslem. Jeden z filmů, jenž měl červnovým uvedením v korejských kinech a časovým obdobím, v němž se odehrává, připomenout výročí 60 let od začátku války. Řemeslně špičková, ve vyobrazení válečné vřavy letos bezkonkurenční podívaná, která funguje jak v dramatické, tak víceméně i v emocionální (chlapské) rovině, a má strhující finále podbarvené hudbou nápadně podobné hudebnímu motivu z Pout války. 8-9/10 (31.08.2010)

Režisér Jae-han Lee je prostě učedník Johna Woo, už od úvodních minut víte odkud vítr fouká, ale to není vůbec na škodu. Ten film je sice jednoduchý lineární příběh o partičce studentů co se brání v korejské válce přesile KLDR, jenže všechno tady šlape a funguje jak švýcarské hodinky. TOP mi konečně ukázal, že dokáže být herec, doteď jsem ho vnímal jen jako celebritu těžící ze svého vzhledu a popularity v hudební kariéře. V roli severokorejského lídra neskutečně charismatický Seung-won Cha, v miniroličce zdravotnice se tady mihne Jin-hee Park. Film vrší klišé na klišé, jenže ty postavy byly životné, bavily mě, věřil jsem hercům jejich role, perfektní kamera, hudba, akce, ale hlavně z toho fakt tekly emoce. Režisér prostě umí dostat diváka kam chce, dojme Vás heroickým krveprolitím a příběhem dvou hlavních hrdinů, tleskám, fakt povedené. (09.05.2017)

Možná to bude znít divně, ale je příjemné vidět válečný film, kde se to nehemží Amíky, Němci a Sověty a kde Asiati nejsou jen ti zlí a špatní. Navíc, Asiati - a zde Korejci konkrétně, kteří mají pro dramata cit - dokáží ty emoce nahustit. Prostě jsem pustil slzu, no... Tohle je vlastně úplně první korejský válečný film, a vlastně první film o korejském konfliktu vůbec, co jsem kdy viděl. A odkojen M.A.S.H.em je velmi příjemné vidět v této pohnuté době korejské vojáky a civilisty i jinak, než jen jako směšné, humorné a v podstatě zkarikované postavy. (01.08.2014)

Vizuálne, ako to je u Kórejčanov zvykom, to bolo skvelé. No tej melodrámy tam je na môj vkus až príliš. Množstvo spomalených záberov, "dojemné" dopisy matke, konflikt hlavných predstaviteľov, z ktorých sa neskôr stanú najlepší priatelia... A ten záver to už bola čistá soap opera. Neskutočné hrdinstvo a sebaobetovanie všetkých juhokórejských študentov, nechýba scéna na rambovský spôsob... Všetko na efekt, reálnejšie pôsobia aj marvellovky. (14.08.2019)

Hned úvodní válečná scéna bere dech a dost člověka navnadí. Stejně tak příběh samotný o skupince študáků hrdinně bránících školu proti velké přesile slibuje mnohé. Jenže nějak se k mému překvapení v prostřední části nepodařilo nahodit i ty správné emoční grády. Vlastně se člověk nedozvěděl nic bližšího o hlavních hrdinech, proč ten byl takový a ten onaký a to je teda dost nemilé překvápko. Tohle přece Korejci zvládaj dokonale, ne však v tomhle filmu. Poslední osudový válečný střet je zase naprostá bomba a i ty emoce se nějaké objeví, ale není to prostě ono. V tom emočním náboji a propojení mezi osudy zúčastněných očekávám od Korejců přece jen mnohem víc. (23.06.2016)