Císařovna Sissi

Historické filmy sú ťažký oriešok. Jednak sú neskutočne nákladné. (kostýmy, natáčanie na lokáciach, dekorácie, zvieratá, davové scény...) a jednak je ťažko vyhovieť divákovi. Ak sa adaptuje dielo, diváci hromžia, že nie je dostatočne verné knihe (neberie sa do úvahy iná vízia tvorcov filmu, že vniká nové umenie), ak sa točí autobiografia, je ťažké vylíčiť istú verziu života človeka bez toho, aby si nepohnevali zastáncov iného názoru na daného človeka. ___ V tomto prípade sa zhľukla ohromná koprodukcia krajín, čo mali čo do činenia s cisárovnou a vytvorili televízny seriál. Idea vábna. Sissi vzbudzuje vzruch, je dostatočne kontroverzná, populárna, krásna, s tragédiami a nepochopením sprevádzajúcimi jej život. Takže silné lákadlo a divácky potenciál. To vidíme nielen na obľúbenosti trilógie z 50-tych rokov, ktorá je na programe každý rok, no napr. aj v knihách, ktoré rozoberajú - jej postavu a chudnutie, vzhľad, vzťahy s deťmi, s manželom, možné milostné avantúry, jej nepokojnú dušu a cestovanie. V mnohých mestách, v ktorých sa liečila, či kde pobývala sú jej busty, sochy, výstavy... ___ Z vyššie povedaného mi je jasné, že seriál o Sissi je výzva, ktorá ak vyjde bude nesmierne úspešný počin. Nuž sa do toho pustili. A čo sme mali možnosť vidieť. Televízia je médium pre masy. Nepohneváme si ho tým, že by sme nezaradili scény, ktoré cieľová skupina (ženy 12-54) vyslovene vyžaduje. Vďaka, nabudúce neprosím. Po druhé, producentská hra vyžaduje, aby sa opakovali úspešné prvky natočených filmoch vo filmoch plánovaných. Juj akoby som miestami cez kopirák videla Sissi s Romy Schneider.___ (dokončenie možno neskôr) Sisi je pre moju ľútosť, silná romantika na štýl dnešných sladkých televíznych filmíkov, ktoré len opakujú, čo divák chce bez invencie, s náznakom historických udalostí a v drahých prevlekoch, bez sily a duše dvora. (18.02.2012)

Romantické a klasické pojetí jako s Romy Schneider to není. Místo toho je to realističtější vyprávění, které ale opět končí v polovině života Alžběty. Nevím proč filmaři nechtějí dotáhnout tragický osud anorektické císařovny až dokonce. Mile mě ale překvapilo, že ve filmu aspoň naznačili sportovní zvyklosti císařovny, jako byly dlouhé a rychlé pochody za jakéhokoliv počasí nebo cvičení na bradlech. Škoda ještě, že nedotáhli to ztravování (místo jídla, pití hovězí krve) a chorobné česání dlouhých vlasů. Jinak i zde opět tvůrcům ujela ruka a vybrali mnohem hezčí představitele než ve skutečnosti Franz Josef a Alžběta byli. (01.09.2012)

Moc jsem nečekala a doufala, že budu příjemně překvapena. Bohužel se tak nestalo. Očekávala jsem historický film s historickými kulisami, kostými i chováním. To poslední ale scénárista nezvládl, protože především Sisi se během filmu/série dopustí spousty přehmatů. Např. při prvním setkání s Franzem na něj zírá, načež se otočí a odejde, čímž by urazila jak císaře tak jeho matku (rodina nerodina) nebo po svatebním obřadu z vlastní iniciativy na veřejnosti manžela políbí a podobně, o svatební noci v zahradě ani nemluvě. Proti předchozímu zfilmování je kladen větší důraz na politiku místo na romantiku, do skutečnosti o životě Sisi to má ale daleko. Raději se vrátím k z historického hlediska reálnější, i když příliš romantické, variantě ze 60 let. (11.01.2011)

Císařovna Sissi je bezesporu osobnost, kterou nelze v našich dějinách pominout. Oproti romantickému pojetí v humorném a lidovém stylu z padesátých let je tato televizní verze pojatá mnohem realističtěji, což je určitě ku prospěchu. Dobrým tahem bylo dosazení Cristiana Capotondi, která je mnohem, víc podobná Romy Schneider než císařovně Alžbětě. Díky oblibě Marischkovi trilogie by pokus dosadit na trůn skutečnou Sissi dle historickcýh pramenů nedopadl příliš dobře. Vznikla moderní podoba příběhu, která může být přijatelná i pro staromilce. Na televizní film velmi zdařilý počin. Ubralo se na líbeznosti, (ale zase ne moc), jsou zastoupena základní historická fakta a zárověň je respektován i scénář oblíbené filmové trilogie. Osobně bych uvítala zpracování celého života císařského páru, ovšem včetně pikantních avantýr Franze Josefa. (19.11.2016)

Jakákoli adaptace životního příběhu Sisi a Františka Josefa se nevyhne srovnání s veleúspěšnou trilogií, kterou v letech 1955 až 1957 natočil Ernst Marischka s Romy Schneider v titulní roli. Snad i proto se filmaři tomuto příběhu trochu vyhýbají, protože tuší, že těžko někdo předčí tuto téměř 60 let starou historickou romanci. Je velká škoda, že se to nepovedlo ani Xaveru Schwarzenbergerovi. Jednoduše proto, že Sisi pojal opět oním romantizujícím způsobem, který už mistrně zvládl zmíněný Marischka. Přitom život Sisi příliš romantický nebyl. Mohlo by to být drsné realistické drama 15 leté dívky, která je z bezstarostného Possenhofenu doslova vhozena do přísného vídeňského Hoffburgu, kde tvrdou rukou vládne její tchyně Žofie, které se Franz Josef málokdy postaví. Především by nebylo špatné konečně ve filmu ukázat, jak se Franz Josef Alžbětě postupně zcela odcizil a jak s ním začala dokonce opovrhovat. Zatímco on ji o to víc díky její nedostupnosti miloval. V tom příběhu je tolik potenciálu, ale jak jsem již řekl, většina filmařů se zúží jen na onu vysněnou romanci. (26.08.2012)