Reklama

Reklama

VOD (1)

Píše se rok 1973 a svět je ve studené válce. Britská vláda ale tuší, že má problém. Právě byl při jedné z akcí zpravodajské služby v Budapešti zabit britský agent. Zdá se, že tajná služba má ve svém středu zrádce, tajného nepřátelského špióna, takzvaného „krtka“. Bývalého člena tajné služby, George Smileyho, vyhledá člen vlády a pověří ho pátráním po krtkovi. Smiley si k sobě vyžádá dva pomocníky, Petera Guillama a bývalého spolupracovníka Mendela. Smiley vychází z úvah, které měl ohledně „krtka“ bývalý velitel tajné služby, jemuž neřekl nikdo jinak než „řídící“. Řídící uvažoval, že krtek se musí nacházet mezi nejvyšším velením. George Smiley tedy zúží okruh podezřelých na čtyři hlavní postavy. Těmi jsou současný „řídící“ Percy Alleline s krycím jménem „Švec“, jeho zástupce, Bill Haydon/Krejčí, Roy Bland/Voják a poskok a bezskrupulózní oportunista, Toby Esterhase. George se vrací hluboko do minulosti a vzpomíná, jak právě Percy přišel s celou řadou zajímavých informací, jejichž zdroj ale nechtěl odhalit. Tehdy to přímo před řídícím na poradě vyvolalo velkou hádku. Nicméně tajemný zdroj informací byl označen jako součást operace „Magie“. George má za to, že krtka řídí ruský diplomat Polyakov, kterému v tajné službě přezdívali „Karla“. S Polyakovem se George už v minulosti potkal a moc dobře ví, že Polyakov je nerovný soupeř, protože je fanatik. George začíná mapovat změny, které nastaly po odvolání původního řídícího. To, že postupuje správně, mu potvrdí návštěva bývalé agenturní analytičky, Connie Sachsové. Právě ona si všimla důležitosti Polyakova v hierarchii sovětské londýnské ambasády. Obratem byla z tajné služby vyhozena Tobym Esterhasem a Allelinem. George také záhy najde oficiálně mrtvého britského agenta, Jima Prideauxe, který měl být zabit v Budapešti. Jim je nedobrovolně uklizen na venkov, kde učí v jedné malé škole. George má rovněž nečekanou návštěvu přímo ve svém domě. Najde tam na druhou kolej odsunutého agenta Rickiho Tarra. Ten mu vypráví, jak se na misi v Istanbulu sblížil se sovětskou agentkou Irinou, která byla ochotná přeběhnout k Britům výměnou za informace o „krtkovi“. Tarr tehdy o Irinině nabídce vedení informoval, to však nereagovalo. Kdo však o sobě dal vědět, byli Rusové. Irinin manžel byl zavražděn a sama Irina zmizela. Tarr, který se do ní zamiloval, by jí rád pomohl do bezpečí Británie. George začíná hledat důkazy přímo v tajné službě. Ty mu tajně opatřuje Peter, který je z úřadovny vynáší... (TV Prima)

(více)

Videa (33)

Trailer 7

Recenze (874)

viperblade 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nečetl, ale film (na který jsem se po tolika chvalozpěvech docela těšil) mi přišel poměrně odtažitý. Možná to tak mělo být, ale přiznám se, nějak mi to nesedlo. Oceňuju atmosféru, herce (Gary a Colin) a fakt, že i dnes někdo umí natočit špiónský film bez automobilových honiček či neustálých přestřelek. Těsně po skončení filmu jsem si myslel, že 70 % tomuto snímku dám, ale pár dnů po zhlédnutí zjišťuju, že mi v hlavě utkvěly sotva dvě scény. Nevím, možná jsem na film neměl náladu, možná jsem to vše nepobral, každopádně film si za nějakou dobu pustím znovu a pak budu moudřejší. Zatím 60 %. ()

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Jeden musí z kola ven je brilantním chirurgickým řezem spletitou sítí tajných služeb na začátku sedmdesátých let. Cokoliv, co by odvádělo pozornost jinam, třeba vnitřní prožitky nebo akční pasáže, Alfredson účelově ignoruje a naopak nitku po nitce odkrývá tehdejší fungování tajných služeb. Špióni tak již nejsou zapálenými vlastenci, ale brilantními hodináři svých vlastních lží, a v tomto bodě film selhává. Tvůrci se nechali příliš pohltit svou vlastní zápletkou a vyignorovali mnohem závažnější otázky té doby, ať už je to paranoia dvojitých agentů, tak jak to dokázal Spielbergův Mnichov, či širší kontext samotné rozvědky. Oproti tomu tím vším, čím chce film být, je dokonalý po všech strankách. Mně to však nestačí. ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Film s pointou, která ve chvíli, kdy nad ním užuž lámete hůl, zlomí vaz západnímu dvacátému století s jeho špiony a studenými válkami, uštvaností a ničením osobních životů "ve jménu služby", a také s jeho špionážními filmy. Tenhle film je už nový, účtující se starými pořádky. Tenhle film popravuje špionáž a s ní celou západní společnost založenou na lživíře ve službu ("service") nadřazenou vlastním životům. **** Záměrně útržkovitý, nepřehledný a zahlcující způsob, jímž před vás snímek pokládá informace, logicky vyústí v moment, kdy si řeknete, že se v tom snažíte vyznat marně, že už je toho moc - a v tu chvíli se vám změní optika - dojde vám, jak oni sami, všichni ti špioni, jsou v tom ztracení - a najednou se vám přesně poskládá, co tak velikého sleduje a říká tenhle film. **** V tu chvíli se mimochodem také sama zápletka sesbírá a urovná, ale to už je vedlejší, protože vy už sledujete jiné sdělení, to skutečné. **** Čerpáte z uplynulých čtyř pětin snímku a vytanou vám všechny ty porůznu nenápadně utroušené osobní postesky jednotlivých hrdinů a - v tak dokonale esteticky nasnímaném sledu záběrů - se vám vyjeví jejich vlastní šedivost, ztrhanost, únava, osamocenost, nechuť. A v tu chvíli se také v poslední pětině začne vyjevovat, že mezi všemi postavami existovaly potlačované osobní vztahy, lásky, náklonnosti, nerozvíjené, zpětně křičící promarněným potenciálem. Neprožité osobní životy. A tehdy si to začnou uvědomovat i samy postavy. **** Nakonec se ukáže, že celá pětice nejvyššího ústředí vlastně podvědomě věděla, kdo to mezi nimi byl "krysou, krtkem, shnilým jablkem" - dvojitým agentem, který si vybral, že bude hrát pro Rusko, zrazovat Británii, a potažmo Ameriku - a že ho celé roky mezi sebou nechali konat. Protože podvědomě jeho volbu schvalovali: "Nebyla to jen morální, ale také estetická volba. Nevidíte, jak je Západ ošklivý?" Čímž Bill Haydon myslí: nešťastný. **** Podvědomě nechtěli žít tak, jak žili, a sloužit tak neestetickému, šedivému, únavnému, nešťastnému systému. Toužili, aby tomu byla učiněna přítrž, aby se Západ zhroutil, aby skončila společnost, která lidi nutí nežít krásně, nežít zalíbeně, nežít doopravdy, vzájemně se mučit a zabíjet, přeneseně i doslova. Každý z nich cítil touhy, které nenaplňoval, a které se během filmu postupně vyjeví. (Ricki a jeho fantom-andělské zjevení: Irina, jeho touha "mít rodinu, nebýt jako oni", jako ta stará generace špionů. Vzájemná skrytá náklonnost mezi Jimem a Billem. Smiley a jeho Ann, ale také Smiley a Karla -- Karla, ruský šéf tajné služby, který Smileymu sebere zapalovač, dárek od Ann, jako symbol, že Smiley osobní vztahy přezírá, byť o nich právě tu noc jejich jediného setkání ve jménu systému tolik žvaní - Karla, Smileyho podvědomý pravý hrdina. Toby a jeho "oddanost", bytostná potřeba věrnosti. Mateřská Connie. Etc.) **** Pro generaci těch, které sledujeme, je už pozdě, aby svůj život prožili krásně, vyplnili své touhy. Ale přestože ho obětovali v systému, nakonec se ukáže, že jsou to právě jejich navenek potlačené touhy, které motivovaly ty nejdůležitější činy - a že pracovali uvnitř systému, v jeho čele, k jeho zániku: nechávali mezi sebou celou dobu špiona, aby jejich činnost úspěšně mařil. **** A jejich osobní touhy, nyní už uvědomované, určují dění o to rozhodněji i dál: Ani poté, co jsou sami před sebou nuceni špiona odhalit, přiznat si ho, ho nepředají ruským Inkvizitorům a jejich mučení - Jim Prideaux ho raději zastřelí - motivován roky potlačovanou vzájemnou náklonností, láskou, kterou v tomhle systému, v západním světě beze smyslu pro krásu, nemohli prožít. Zastřelí člověka, kterého nemohl naplno milovat, a zastřelit ho musí vlastně proto, že ten člověk stejně jako on ten systém nenáviděl a rozhodl se ho zničit. Tentýž Jim Prideaux, který - dokud byl uklizený jako učitel na venkově -, se snažil vychovat si z malého samotářského kluka následovníka, příštího špiona, nikoli náhodou pojmenovaného Bill, a který od sebe stejného chlapce v závěru filmu odhání a řve na něj: "Už za mnou nechoď, rozumíš? Běž si hrát!" Posílá ho žít vlastní život, sledovat své touhy, být sebou, místo aby sloužil a obětoval se. **** "Service", služba, je ve filmu jedno z kíčových slov. Dalším je právě "estetika". Estetika snímku vs. neestetičnost západního světa, v němž snímek vznikl a o němž vypovídá - aby ho pomohl rozložit, aby ho popravil a poslal všechnu pouhou formální estetiku nadobro k čertu. **** Závěr filmu je otevřený: Smiley se vrací k Ann, k lásce, k osobnímu životu, a zároveň se stává novým šéfem tajné služby, Řídícím. Bude to počátek rychlého konce systému, který nutí lidi sloužit, obětovat se, místo aby žili? Nebo se nechá semlít, jako se to těm nahoře stává? Smiley se jenom záhadně usmívá. Závěrečné titulky. **** Plus: I grafifti načmárané na zdi v pozadí je výmluvné, jde tady o to, že systém se musí změnit, od tvrdého řádu k měkké intuici: "Future Is Female" **** Plus: Smileyho nové a staré obroučky brýlí fungují jako indikátor mezi záběry z minulosti a přítomnosti. **** Plus: Pan Hitchcock by měl radost. Jeho hrdinové žili ve stejně elegantním prostředí (auta, nábytek, obleky, doplňky), ale s grácií, nikdy nebyli systémoví, zato vždycky živoucí a šťastní. Špioni v tomhle filmu jim (přiznaně) skládají veliký hold. () (méně) (více)

nunka 

všechny recenze uživatele

Pomerne jednoduchý príbeh podaný šialene chaoticky, kde obrovské kvantum mien a prezývok môže divákovi spôsobiť malý myšlienkový kolaps, zvlášť ak sa k tomu pridajú nasekané flashbacky z minulosti, ktoré majú objasniť dejovú súvislosť. Dialógy starších pánov a princípy odhaľovania špionážnej stratégie vyznievajú tajomne, ale bohužial prinášajú aj nudu a chaos. Nevravím však, že snímok má len nedostatky. Naopak, tempo (aj keď slimačie), ktorým sa dej uberá, je v maximálnom súlade s celkovým ladením snímku a charakterom Georga Smileyho. Ak by sa pritvrdilo, divák sa už úplne stratí v nitke súvislostí, mien a faktov. Celkové spracovanie mi osobne až tak neuľahodilo, ale ako čítam, niekto si vie práve na takomto štýle filmu "divácky pošmakovať". ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Téměř dokonalý thriller o těch pravých špionech, který je stejně chladný, jako doba ve kterém se odehrává. A to v tom dobrém i špatném smyslu. Alfredsonova odosobněná ale precizní režie totiž nemusí sedět každému a režisér nedává divákovi opravdu nic zadarmo a pomocí pomalého tempa se soustřeďuje i na ty nejmenší detaily. Nutno říct, že k tomuto filmu, který má tak komplikovaný scénář (knihu), že jsem měl co dělat, abych se v tom místy vyznal, se tato režie více než hodí. Jen ke konci mi dělalo problém pochopit motivy některých postav. Po herecké stránce tomu taky není co vytknout a už jsme dlouho neměli herecky našlapanější film. Zkrátka téměř úplná spokojenost, je jenom škoda, že film ve mně nakonec nerezonoval tolik, jak jsem čekal. Knížku už i tak každopádně čtu. ()

Galerie (96)

Zajímavosti (30)

  • Textový procesor, který lze vidět v kanceláři "Cirkusu" (jiné jméno pro MI6, vymyšleno autorem knižní předlohy Johnem le Carré), je model Wang 1200, který je vůbec první svého druhu. (Kiyoshi)
  • Scenárista Peter Morgan napsal hrubý koncept filmu, následně ale odstoupil od projektu kvůli úmrtí v rodině a zůstal pouze jako výkonný producent, mimo jiné po boku autora knižní série Johna Le Carrého. (SydneyB)
  • Film je věnován scenáristce Bridget O'Connor, která zemřela na rakovinu ještě před dokončením filmu. (Kiyoshi)

Související novinky

Režisér Sněhuláka hledá vykoupení

Režisér Sněhuláka hledá vykoupení

25.06.2018

Tomas Alfredson, režisér univerzálně nenáviděného Sněhuláka s Michaelem Fassbenderem, by si rád napravil reputaci. Autor oceňovaných snímků Ať vejde ten pravý nebo Jeden musí z kola ven se proto… (více)

Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce

Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce

28.01.2017

Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)

Scorsese předává Nesbøva Sněhuláka

Scorsese předává Nesbøva Sněhuláka

01.05.2014

Tři roky staří Lovci hlav, kteří byli adaptací stejnojmenného románu Joa Nesba, konečně dostanou „bratříčka". Kolem další knihy slavného norského spisovatele, ponuré detektivky Sněhulák, dlouho… (více)

Další špionážní adaptace na cestě

Další špionážní adaptace na cestě

30.03.2014

John le Carré je britský klasik thrillerové špionážní literatury a v poslední době se s kvalitními adaptacemi jeho knih roztrhl pytel. První vlaštovkou byl Nepohodlný, zfilmovaný před 10 lety, ale… (více)

Reklama

Reklama