Muži, kteří nenávidí ženy
-
Girl with the Dragon Tattoo, The
-
Muži, ktorí nenávidia ženy
Krimi / Drama / Mysteriózní / Thriller
USA / Švédsko / Velká Británie / Německo, 2011, 158 min
Režie:
David FincherHudba:
Trent Reznor, Atticus RossHrají:
Daniel Craig, Rooney Mara, Christopher Plummer, Stellan Skarsgård, Steven Berkoff, Robin Wright, Yorick van Wageningen, Joely Richardson, Geraldine James, Goran Visnjic, Donald Sumpter, Bengt C.W. Carlsson, Julian Sands, Anna Björk, David Dencik, Martin Jarvis, Anders Berg, Arly Jover, Alastair Duncan, Alan Dale, Elodie Yung, Embeth Davidtz, Joel Kinnaman, Amanda Dyar, Mike ZehrObsah
-
Mikael Blomkvist (Daniel Craig) je finanční reportér, odhodlaný očistit svou pověst poté, co byl obviněn z veřejného pomlouvání. Jedním z nejbohatších průmyslníků ve Švédsku, Henrikem Vangerem (na Oscara nominovaný Christopher Plummer), je povolán, aby rozluštil tajemství dávného zmizení jeho milované neteře Harriet – kterou, jak je Vanger přesvědčen, zavraždil některý z členů jeho rodiny. Novinář se vydává na odlehlý ostrov u promrzlého švédského pobřeží, aniž by tušil, co tu na něj čeká. V téže době je Lisbeth Salanderová (Rooney Mara), výstřední, ale velmi efektivní detektiv společnosti Milton Security, pověřena úkolem Blomkvista prověřit. Tento úkol má nakonec za následek to, že s Mikaelem spojí síly při vyšetřování vraždy Harriet Vangerové. Ačkoliv se Lisbeth distancuje od světa, který ji opakovaně zradil, její hackerské schopnosti a dokonalé soustředění se ukáží jako zcela klíčové. Když se Mikael postaví tváří v tvář zachmuřené rodině Vangerů, odkrývá Lisbeth tajemství, zametená pod koberec. Dvojice začíná rozkrývat řetěz vražd, táhnoucí se z minulosti až do současnosti, který oba detektivy křehkým poutem sbližuje, ale současně je vtahuje do nejdivočejších proudů řeky moderního zločinu. (oficiální text distributora) -
Je tomu už 40 let, co Harriette Vanger, dívka z mocného rodinného klanu, zmizela.. Její tělo nebylo nikdy nalezeno. Strýc zmizelé je přesvědčen, že šlo o vraždu, za níž stojí někdo z rodiny. Vyšetřováním pověří kritizovaného finančního novináře Mikaela Blomkvista (Daniel Craig) a otrlou potetovanou hackerku Lisbeth Salander. Duo netradičních vyšetřovatelů příjde na souvislost Harriettina zmizení s množstvím podivných vražd za posledních 40 let. Mikael a Lisbeth začínájí rozplétat pavučinu záhad rodinné historie Vangerových. (smack)
Komentáře uživatelů k filmu (912)
-
Reiniš
Rooney Mara a Daniel Craig hrají jako o život a podávají přesvědčivé až naturalistické výkony. Atmosféra by se dala krájet a Fincher opět nejvíce děsí náznakem, než explicitním násilím. Zamrzela mě jen poněkud ospalá vysvětlovací půlhodina ve finále a několik neuzavřených mezer, které mi coby neznalcovi předlohy, kazí výsledný obraz. Přesto jsou Muži nenávidící ženy jedním z nejoriginálnějších detektivních příběhů za několik posledních sezón a po právu kvalitně zfilmovaných.(19.1.2012)
-
Jeremy.jk
Podstatný fakt na začátek - švédským originálem jsem netknutý. Už úvodními titulky nám dává Fincher jasně najevo, že si pro nás i tentokrát připravil něco extra. Velkým překvapením pro mě bylo zjištění, že i Craig dokáže být (pod správnou taktovkou!) snesitelný a musím uznat, že po skončení filmu bych si na jeho místo nedokázal představit někoho jiného a Rooney Mara ? Nutno říct, že její proměna z cudné fifleny (Social Network, The) pro tuhle roli je opravdu neuvěřitelná a myslím, že se jí díky tomu další nabídky jen pohrnou. I další veledůležité aspekty filmu - hudba, kamera... Vše perfektně sladěné, vytvářejíc ono Fincherovo nenapodobitelné NĚCO. Nedávno se mě někdo zeptal na mého nejoblíbenějšího režiséra. Fincherovo jméno nepadlo, což popravdě nechápu, protože mě každý jeho film odrovnal (s jednou, přesto však velice kvalitní vyjímkou). Jen upřímně doufám, že si i nadále nenechá od nikoho nic diktovat a bude si nadále točit ''to svoje''. Protože tvůrci jako je on, se už nerodí. Já vím, to je samé Fincher sem, Fincher tam... Ale každý jeho film je jiný a přece něčím unikátní. Kdo tohle o své práci může říct ? - 99%.(3.3.2012)
-
Jamal
Všimnul jsem si hodně kritiky a srovnání pokud divák četl knížku nebo viděl švédského poředchůdce tohoto snímku. Já jsem byl naštěstí "nepolíbenej". Nečekal jsem od tohoto filmu nic výjimečného, ale pravda se stala skutkem a já byl opravdu ohromen. Samozřejmě v těch 160 minutách se dalo udělat pár věcí více a pár méně, nebude to asi patřit mezi mistrovské počiny pana Finchera, ale i tak mě film dojmul. Výber herců byl vcelku povedenej, byl jsem vedle z Rooney Mary, myslím že se na ní pan Fincher hodně upjal a vyjadřovala jako postava více emocí a celkově byla zajímavější a koukatelnější. Jediné co mě trošku přišlo divné byl konec, ne že by se mi nelíbil ale přišel mi až moc "bondovský", a trošku snímek posunul dál za hranice reality, což mi přišlo k předchozím minutám trošku škoda.(12.1.2012)
-
castor
Nebývalá čtenářská pozornost nějaké knihy se v drtivé většině dostává i do hledáčku filmařů, občas to krutě nevyjde, jindy je to radost pohledět. Fanoušky milovaný Fincher, ač jsem ho za poslední snímky spíš zatracoval, patří díky bohu do té druhé skupiny. Obsáhlou švédskou bichli jsem nečetl, na zadek nepadám, ale spokojený rozhodně jsem. Kriminální zápletka není to nejdůležitější, co se odehrává na plátně. Jsou to postavy. Dle státu nesvéprávná hackerka s fotografickou pamětí a investigativní novinář, který právě dostal krutý direkt. Nesourodou dvojici svede dohromady pátrání po zmizelé neteři mediálního magnáta, do jejich nitra zase láká perfekcionista Fincher. Jakoby každý den před spaním přemýšlel, co se dá na scénách naplánovaných na další natáčecí den ještě vypilovat. Když do puntíku domyslel, kam postaví kameru a jak nastaví světlo, zbylo mu zřejmě ještě dost sil na to, aby rafinovaně dávkoval informace a diváka nechával v nejistotě. V tom je aktuálně skutečně nedostižný. Přesto před jeho chladný vizuál a řemeslnou preciznost v tomhle případě stavím ústřední duo. Bavilo mě být v jejich přítomnosti, chtěl jsem jim nahlížet přes rameno, dostávat se jim do myšlenek. Totální fyzická proměna Rooney Mary a herecká jistota Daniela Craiga prostě musí bavit!!(14.5.2012)
-
Gilmour93
Naši diváci neumějí skandinávsky, nebo jak se ta řeč jmenuje, udělejte s tím něco, pane Fincher... Dva roky nazpět jeden dánský stolař vyřezal z borovicového kmene funkční, bytelnou židli, o kterou byl nebývalý zájem. Byla levná, neokoukaná, praktického designu a tak se jeden značkový zámořský konglomerát stolařů rozhodl, že chce taky takovou. Zaplatil toho nejzručnějšího stolaře, dal mu k dispozici ty nejlepší nástroje a nechal ho dělat to, co nejlépe umí. Řeknu vám, zkusil jsem ji v obchodě a sedí se na ní výborně. Řemeslně dokonalá práce. Mně ale víc přirostla k srdci ta původní, co nebyla dělána na základě průzkumů trhu a hlavně - u některých druhů nábytku raději preferuji ručně vyřezávaný masiv ze Skandinávie, než americkou strojně opracovanou dýhu.. V hodnocení mínus jedna hvězda za závěrečnou Zhrzenost (ač věrnou knižní předloze) a Zbytečnost (celý tento počin). Když jsme u těch srovnání, Lizbeth N.Rapace měla v sobě i přes svou asexuálnost zvláštní kouzlo - na kole bych ji klidně svezl. O tu v podání R.Mara bych se ho bál i opřít, ale ona ho stejně ani nepotřebuje, když motorku ovládá líp než Ghost Rider..(23.4.2012)
-
Gimp
This is a story of boy meets girl, but you should know upfront, this is not a love story.(10.1.2012)
-
gudaulin
Udělat přesné srovnání obou verzí, tedy té evropské a severoamerické, by znamenalo zhlédnout oba filmy naráz, resp. krátce po sobě. První zpracování jsem viděl už téměř před dvěma lety, a tak se neodvažuji udělat kategorický závěr. Nicméně právě porovnání obou verzí a jejich kvalit je na celé věci to nejzajímavější. Jedná se totiž o zásadní rozdíl mezi evropským a americkým velkofilmem. U toho zámořského se zjevně pohybujeme v úplně jiné rozpočtové kategorii, takže už úvodní titulky vás přibíjí do sedadel audiovizuální smrští, když vidíte působivé proměny těl obou hlavních hrdinů v oceánu tekutého latexu. Oceníte špičkovou kameru a skvělý hudební doprovod. Ať už na exteriérech nebo interiérech se nemuselo šetřit, hlavní mužskou postavu obstaral patrně jeden z nejlépe placených herců současnosti, který si tak vyplnil mezeru mezi natáčením bondovek. Celé to zaštítil jeden z nejuznávanějších režisérů posledních dvou dekád. Místo neznámých evropských herců vidíte celosvětově známé tváře hollywoodských hvězd. Vznikl film, který pravděpodobně zasáhne do udílení oscarových cen a který se úspěšně bude distribuovat v celém světě. Mezi americkou a evropskou verzí nejsou zásadní rozdíly v ději, oba snímky se snaží celkem věrně a v rámci možností daných stopáží přenést na plátno knižní verzi. Ta americká je snad poněkud polopatističtější, platí tady, že se snaží o univerzální oslovení publika různých kultur a zemí, takže moc nenechá diváka přemýšlet nad nevyřčeným - je zkrátka doslovnější. Někde je to na škodu věci, vztah Blomkvista a Lisbeth bych rozhodně neredukoval na sexuální rovinu, právě naopak. I při té velkorysé stopáži je až s podivem, jak málo se film dokáže vnořit do psychologie jednotlivých aktérů, ukázat jejich motivaci, ty démony, které vedou k sérii zločinů a k tahům jednotlivých protihráčů. Jak už jsem napsal, americká verze je výpravnější, filmařsky nejspíš i kvalitnější, on je přece jen rozdíl mezi Fincherem a Oplevem, ale když o tom tak přemýšlím, přece jen je mi sympatičtější Oplevova verze. Co si budem namlouvat, z celé řady švédských kvalitních detektivek se stala série Milénium šlágrem nikoliv pro postavu investigativního novináře - těch se na stránkách knih prohání celé tucty - ale kvůli ujeté pankerce s poněkud sociopatickým chováním a špičkovými hackerskými schopnostmi. A tady přece jen v mých očích jednoznačně vede Noomi Rapace, která má zvláštní charisma, je neokoukaná, takže si ji člověk snadno s Lisbeth ztotožní a je schopný jí fandit. Roony Mara je podle mě schopná herečka, ale chemie mezi ní a mnou jako divákem prostě nefungovala tak, jak měla. Byla mi dokonce trošku nesympatická a to je potom těžké někomu držet palce. Napadá mě pár jiných jmen, které bych v té roli viděl radši. Každopádně za návštěvu kina tenhle kousek určitě stojí, už kvůli skvělému soundtracku a profesionálnímu provedení. Jen málokterý blockbuster si udrží úroveň, aby neurážel filmové fajnšmekry, ale musím říct, že po emoční stránce mě americká verze tak nějak minula. Znovu už ten film vidět nemusím. Celkový dojem: 75 %.(17.1.2012)
-
Hunt
Atmosferické, dobře vystavěné, výborně obsazené, s prvky nenásilného humoru,...neviděl jsem originál, takže srovnávat nemohu - mě se to líbilo! (11.01.2011). Tak jsem viděl i verzi Muži, kteří nenávidí ženy a považuji verzi Davida Finchera za lepší. Mnoho scén je vytvořeno lépe (a nejde o finance, ale o styl vyprávění), je celistvější a představitelka Lisbeth (Ronney Mara) je v roli prostě skvělá! (15.01.2011)(11.1.2012)
-
3DD!3
Není to obvyklý Fincherův majstrštyk, ale poprat se knihou (tentokrát jsem nestihl přečíst před filmem) není nikdy snadné. Prostřední část se samotným vyšetřováním jede na plný plyn, ale úvod a závěr, byť jsou výborné, trošku vyčuhují. Atmosféra zamrzlých švédských plání je vykreslena, jako vždy precizní režií a hypnotickou hudbou Trenta Reznora. Herecké obsazení na jedničku. Craig i Mara perfektní. Příběh promyšlený, napínavý. Událost zimy, ale nečekejte.(15.1.2012)
-
Xmilden
Film s nejlepšími úvodními titulky, které jsem kdy viděl. Kam se hrabe James Bond.(16.1.2012)
-
nunka
Fincherovsky pôsobivá filmová adaptácia, v ktorej nezaprieť výborné filmárske zručnosti a vycibrený vizuálny štýl. V porovnaní so švédskou prvotinkou od Opleva sa spracovanie samozrejme líši (bližšie oboznámenie s angažovaním sa Lis do prípadu, vzťah Lis s Mikaelom...), mystickosť však zostáva zachovaná - tá je budovaná herecky, technicky a hudobne. Herci sú americky okúkaní, čo v tomto prípade nie je na škodu, no pre mňa mala Noomi väčšiu charizmu než Rooney Mara. Celkovo severská verzia mi prišla viac pútavá a Fincherovská viac štýlová (medzi mnohými najmä nezabudnuteľné namotávajúce úvodné titulky).(23.4.2012)
-
Arbiter
Můj komentář je silně neautentický, vykrádá spoustu pohledů na věc a nějak bych se za něj měl asi stydět. ___Tak, jak mě Oplevova verze rozčílila a donutila napsat teatrálně zklamaný komentář, tak mě Fincher uspokojil. Moje kritika, hodnoceno zpětně, narážela hlavně na narativní boty (bufy) a odfláknuté detaily, které (ne)působí jako obhajoba logiky postupu dějem (fotka, neschopný novinář, podání hackerství, ..). Těžko ale říct, jak moc mi v orientaci a přistoupení na hru Fincherova díla pomohla berlička zhlédnuté předchozí verze (Pravdu děl, Subjektiv). Fincher každopádně je výborný vypravěč a ví, kdy utišit podezřívavou mysl Arbiterovu nějakým doslovným záběrem či nenápadnou větou. ___ S psychologií postav a atmosférou snímku to už není tak jednoznačné. Hollywood samozřejmě ševelí, naštěstí ale Sever neudupal. Až příliš ale ztrácí na syrovosti, odcizení (ach, ta nevyužitá krajina). Rooney Mara je výborná, ale méně osobní a intimní v kritických chvílích. Jde o chlad klimatizované kvality, hodila by se ale řezavá zima. ___ Noví Muži u mě jako celek dopadli mnohem lépe. Lehkou učesanost a vytýkanou doslovnost ve střihu pro diváka - konzumenta já s klidem překousnu... Člověk se porovnávání neubrání, stejně jako se neubrání absorbovat postřehy druhých. Snad mi to Aštan odpustí. (Počáteční přestylizovaný titulky, wtf?)(12.1.2012)
-
paascha
Americký debil, vlastně buznismen, zahlédl někde v buznovních zprávách, že švédské krimi stoupá v ceně. Co udělá? Nenechá to jen tak. Jenže, co frčí v té fucking stupid intelektual Evropě, to ve fucking stupid....USA nepůjd. Tak si buznismen řekne něco jako Fuck You , Evropo, nebo fuck you, motherfucker, nebo prostě něco americkýho , zvedne foun, kólne prodjůsrovi a říká: Hááááj, hauu ááárjůůů? Potřebuju vydělat money, because moje pátá blondie potřebuje svoje sedmý porsche, takže, kurva, něco vymysli. A buddy producer, typ dráth, slizoun s motýlem, řekne: Yéés, uáááj not? V Jůůrop maj takouej film, means movie, jak jako nějaká hackerka a reporter spolu ...no, moc to nechápu, ale dáme na to nějakýho super directora, třeba Nolana, ne, toho ne, ten teď má Batmana...tak Finchera, great!, Finchera. Ten nemá nic, poslední dobou točí jen sračky, dáme mu chance, ať se vokáže. A když se nevokáže, fuck you, bastard, táhní zpátky do undergroundu. Podle mě se moc nevokázal(24.5.2012)
-
Rominator
Pátrání Mikaela Blomkvista ve Fincherově The Girl with the Dragon Tattoo (2011) nemá takovou "mrazivou" atmosféru jako švédská verze Män som hatar kvinnor (2009). Oba filmy nejsou úplně stejné a v americké verzi je několik odlišných scén.(25.2.2012)
-
NinadeL
Hezká mainstreamová pohádka. Humor a příběh funguje i tam, pokud neznáte předlohu nebo původní trilogii. Není to tak dlouho, co Hollywood považoval za nezbytné aktualizovat a přepisovat japonské a další hororové fláky, pokud je aktuálně v módě přepisovat Švédy, je mi to poněkud sympatičtější. Lisbeth Salander je dívka, bez které se současná masová popkultura neobjede, tak proč nemít radost z toho, že její seriál nekouše. Fincher mi vždycky nesedí, Craiga nevyhledávám, do Rooney Mary bych neřekla, že po té děvence z Facebooku bude schopná takové osobnosti, Stellan Skarsgård mě letos velice baví, Christopher Plummer je král, ale s kým je vyloženě radost se setkat na plátně, je éterická bytost Joely Richardson. Musím se s Joely setkávat častěji a mám velkou chuť i na menší maratón s originální Lisbeth - a to je přesně ten efekt, který film měl mít.(12.1.2012)
-
Sobis87
Více než jen žánrový (detektivní) film, jakým byla švédská adaptace. Fincherův nový film je již tradičně precizní ve všech aspektech a po vzoru The Social Network umírněný, co se jakýchkoliv exhibic týče (něco ve stylu Klubu rváčů nebo Úkrytu opravdu nečekejte, Muži, kteří nenávidí ženy mají vedle zmíněného The Social Network nejblíže k Zodiacovi). Pro řadového diváka v některých částech možná úmorný (má vpravdě dlouhou, avšak opodstatněnou expozici...), ale z hlediska vyprávění pro svou preciznost takřka bere dech od začátku až do konce. Dokonale promyšlené záběrování a vyprávění sloužící kamerové jízdy (dobrá, jedna čirá vizuální exhibice se tu najde) v kombinaci s Fincherovým smyslem pro detail (loužičky moči od paralyzérem omráčeného člověk, deformace obličeje a vypadané zuby po silné ráně tupým předmětem, atd.) a takřka všudypřítomnou hudbou mého oblíbence Trenta Reznora pak ústí v dokonalý, ale zároveň i vyčerpávající divácký zážitek. Připočtěte si k tomu ještě vynikající casting (od dokonale sehraného ústředního dua až po ty nejmenší role), několik povedených vtipů a dech beroucí (nekecám!) úvodní titulky, ve kterých se za doprovodu božího coveru Immigrant Songu proplétají hlavní motivy filmu (je to takové zvrácená verze bondovských úvodních titulků) a máte tu zážitek, na který se jen tak nezapomíná. Sice není tolik podbízivý, aby si získal každého, ale o to více pak u několika šťatlivců rezonuje. P.S.: V komentáři rozhodně nešetřím superlativy, což o vypovídá o naprosté spokojenosti. P.S.S.: Sladkobolný závěr, po němž následují titulky a nový song od How to Destroy Angels je taktéž vynikající.(14.1.2012)
-
liborek_
Stejně dobré jako Oplevův švédský film. Je vidět, že Fincher měl k dispozici kapku větší rozpočet, známá herecká jména a profíky v oboru, na druhé straně ale nedokázal ničím nahradit onu švédskou odtažitost a chladnost, které lidově říkáme "severská atmoška"; Oplevův film byl v tomto zajímavější, stylovější... Jinými slovy, oba natočili stejný příběh jinak, ale oba dobře. Oplev i Fincher se zaměřili pouze na detektivní zápletku, čímž byl do určité míry vytržen z kontextu celý smysl Larssonova románu. Nacistická minulost Švédska je zmiňována jen v ojedinělých narážkách, hospodářské kriminality a zneužívání žen je využito jen coby výchozího bodu k rozvinutí divácky vděčné zápletky. U žánrového filmu tohoto typu to ale lze chápat a nikdy bychom neměli podlehnout pokušení zavrhnout film po konfrontaci s mnohem košatějším textem, který nám nabízí kniha. Jako čistá detektivka (tj. zábava bez nějakého přesahu) film splnil svou úlohu více než uspokojivě. A co víc, po návratu z kina mě to zavedlo k domácí knihovně, sáhnul jsem po knížce s rudým hřbetem a začetl se znovu na náhodně vybrané stránce...: "Salanderová mu věnovala křivý úsměv, vylezla na postel a klekla si mu mezi nohy. Advokát Bjurman nechápal, co se bude dít, a najenou pocítil strach. Pak spatřil v Lisbethině ruce jehlu..." (nostalgie je někdy potvora :) )(15.1.2012)
-
Mi Nü-Chai
[OBSAHUJE SPOILERY] David Fincher mne poprvé doslova rozčaroval. Očekávala jsem cokoliv, ale natočením filmu při jehož sledování jsem se od poloviny nudila a kde je atmosféra řidší než na Marsu, tím mne opravdu překvapil. Nemile. Ale popořadě a začněme klady. Úvodní titulková sekvence je bez debat skvělá, hudba se Reznorovi a Rossovi taktéž povedla. Rooney Mara výborně vypadá (co si budeme nalhávat, stejně jako u švédské trilogie mne zčásti ke sledování přiměla holka z plakátu) i dobře hraje a ani ten Craig mě, vzdor obavám (oškliví se mi jeho ksicht), nijak nerozčiloval, byť stále tvrdím, že se do role Blomkvista příliš nehodí. A tím výčet čistě filmových kladů končí, což tedy neznamená, že bych byla nějaký fanatický uctívač knižní předlohy -k té mám nemálo výhrad; přesto, že je neobyčejně chytlavá, čtivá a hlavně osudem Lisbeth zajímavá, mi přišla mizerně napsaná; slovní zásoba průměrného fejetonisty krajských novin, občas divná skladba vět a dialogy a Larssonova posedlost zbytečnostmi typu soustavné nudné popisy oblečení postav mne místy dost štvala- a jde se plivat síra. Jak už jsem si v úvodu stěžoval, US Muži, kteří nenávidí ženy mne nemile překvapili svou nijakostí a zejména klopýtavou doslovností (po zjištění, kdo psal scénář, jsem se musela jen ušklíbnout, tohle vážně nebyl dobrý výběr). Nadšené reakce ve stylu „temné, seversky drsné, atmosférické“ po pravdě vůbec nechápu, neb přesně tohle byly ingredience, kterých se zde až bolestně nedostává. Též soustavná snaha otrocky napěchovat do dvouapůlhodinového filmu co nejvíc detailů z pětisetstránkové knihy, bez ohledu na to, že přesně tohle povede jen k rozmělnění, utahanosti a jalovému výskytu postav (z nichž některé vskutku působily dojmem, že se tu vyskytují jen proto, aby tu byly, vrárově posunuly děj dál a zase z něj vystoupily), čímž si filmové zpracování zdárně kope hrob, mne silně iritovala. Záchvatů vlastní invence se vyskytovalo pomálu a některé (za všechny – „Můžu ho zabít? - WTF?!) byly spíš na pěst. Přičemž se tohle všechno odehrálo ne v něčem, co natočil za pár korun nezkušený debutant, ale ve snímku renomovaného režiséra…jak by pravil Jean-Baptiste Emanuel Zorg: „I... am... VERY... DISAPPOINTED!“(24.2.2012)
-
gilmore_girl
Ze srovnani se svedskou verzi vychazi tahle rozhodne lepe. Skvele typove vybrani herci, kteri i predvadeji slusne herecke vykony. Dej se mnohem detailneji drzi predlohy (a dokonce prekvapive nabizi i informace z druheho dilu), coz kvituji s velkym povdekem. Nektere aspekty jsou ale predkladany az prilis polopaticky a brzy je poukazano i na veci, ktere Larsson rozpleta az na konci, oboji asi se zamerem napomoci i tupemu divakovi domyslet si hned, kdo je pachatel. Kdyby to nahodou nestacilo, pachatel se pro jistotu uz od zacatku tvari jako silenec. Takze divakovi nezustava vubec zadny prostor pro vlastni uvazovani (coz neni pro Ameriku az tak netypicke, ze). Jedina velka zmena oproti predloze - Harriet - neni uplne vychytana, protoze neverim, ze by tahle verze u rodiny prosla. Ale je asi schudnejsi a vcelku mi nevadi. Na knihu tenhle film sice nema, ovsem s tim se jako u vetsiny dalo pocitat. Takze spokojenost.(1.6.2012)
-
k212
Kde je Fincher? Schován kdesi v pozadí. Transformován do Lisbethini postavy, bojující s větrnými mlýny establishmentu. Navenek ukazuje, že je zručný řemeslník, který umí zpracovat očekávané očekávaně až nadstandardně. Třebaže zimničně, mrazivě, strašidelně ... Kupodivu mě to emočně naplnilo (hold některé národy si na ty emoce přece jen potrpí :), oproti adaptaci domovské, která mě tak akorát dokázala emočně vysát a dostatečně nasrat. A koneckonců - exteriéry a reálie jsou na americkou megaprodukci neočekávaně dobré, čekala jsem daleko horší záležitost, toto mě velmi potěšilo, také díky opravdu povedenému hereckému obsazení.(4.2.2012)
