Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech... (ČSFD)

(více)

Recenze (34)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Kuriózní snímek. Tak si říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby to Češi (potažmo W+V) nafilmovali a Francouzi financovali. :o) Golem je ryze české téma, francouzský pohled je zajímavý a zcela odlišný, leč mému srdci není blízký. Nicméně francouzština z úst českých herců byla roztomilá, hraběnka Stradová byla půvabná, Rudolf statný, nad technickou kvalitou nutno přivřít oko. Můj problém (a možná to postihlo víc českých a slovenských diváků) je srovnávání s divácky úspěšnou verzí Císařův pekař a Pekařův císař. Žel, tomu nelze uniknout. Po druhém zhlédnutí už jsem se soustředila na film samotný. I když jde o film zdařilý, nechávám původní hodnocení z výše uvedených důvodů. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Asi nejlepší verze Golema, kterou jsem kdy viděl. Od Voskovce a Wericha si tvůrci moc nevypůjčili, spíše vycházejí ze staropražské legendy (té ostatně odpovídá i způsob golemova oživení). Film je dost temný a pochmurný, má povedenou výpravu (vše se točilo v ateliérech) a slušně obsazené hlavní role. Jen mi připadá zvláštní, že tuhle legendu v Praze zfilmovali Němci a Francouzi (další verze vznikly jinde), ale české filmaře (s výjimkou populární dvoudílné Fričovy komedie) nezajímá. Proč? ()

Reklama

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

V žánrovém zařazení je tu "horor" na druhém místě. Ehm, no to jistě. Poměrně nudné historické drama, kde můžeme jen litovat, že Voskovec s Werichem se nakonec natáčení neúčastnili, protože by to alespoň byla legrace. Takhle je to jen klasické rudolfinské drama se všemi zažitými (i když již historicky překonanými) stereotypy a klišé.Jediné, co stojí za zmínku, je výprava (byla skutečně bohatá, což na kostýmech a kulisách je prostě vidět) a závěrečný golemův útok. To také rozhodlo, že když jsem se při hodnocení rozhodoval, zda dvě, nebo tři hvězdy, přiklonil jsem se k té vyšší. Ale bez poslední zhruba čtvrthodinky jde o nudu k uzoufání. Zlatý Wegener (i když pořád lepší, než ta sockomoušská agitační hrůza s Werichem). ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Závěrečných 15 minut by si nezadalo ani v dnešní době, tak úžasná gradace filmu se vidí málokdy. Ve filmu jsou použity jedny z prvních davových scén, což mu také dodává na zajímavosti. Harry Baur je naprosto skvělý v roli pomateného Rudolfa II. Musím ocenit kameru, která si pozoruhodně hraje se světlem a stínem. Na mnohých akčně trikových scénách je poznat odkojení Duviviera Mélièsem. Golem zde představuje židovské Blanické rytíře a jeho kousky jsou předobrazem budoucí populární francouzské poválečné akční postavy jménem Gorila. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Temné a v duchu romantického 19. století (a z židovské pověsti skutečně vycházející) zpracování tématu (včetně hudby, jež pracuje s využitím synagogálních zpěvů velmi poučeně invenčně), v němž je humorných - původem z Osvobozeného divadla - scén jen malinko, dominuje naopak politická linie, Lang je tu zobrazen jako novodobý Haman a manipulátor nejhoršího zrna, proti němuž se organizuje židovské povstání. Ve snímku vidím silný prohitlerovský osten. Scény z židovského ghetta mají strašidelnou podmanivost, i když jsou to pohádkové smyšlenky. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (11)

  • Psaný komentář v úvodu situuje děj do roku 1610, v souladu s tím, že rabi Löw je již po smrti (zemř. 1609). Několik věcí je s tím však v rozporu. Komoří Lang je zde na vrcholu moci, ve skutečnosti byl od roku 1608 ve vězení, kde 1609 nebo zač. 1610 zemřel. Španělská princezna Isabela, s níž měl být Rudolf II. oženěn, byla již od r. 1599 manželkou jeho bratra Albrechta. V jedné ze scén, v níž se Rudolfův zamýšlený sňatek s Isabelou projednává, je navíc ohlášen vyslanec španělského krále Filipa II., ač tento zemřel r. 1598. Po něm vládl Filip III. (1598–1621), jemuž odpovídá jak vročení děje (1610), tak Rudolfovo hovoření o něm jako o svém bratanci. (Adam Bernau)
  • Pařížská premiéra filmu se uskutečnila v kině La Paris na Champs Elysées. (ČSFD)

Reklama

Reklama