Insidious

„Minulou noc jsem viděl, jak spím. Pak jsem odletěl..“ To není úryvek z deníku mladého táborníka, co našel při stezce odvahy políčko s lysohlávkami - to se jen pan Wan rozhodl poškádlit diváckou hercnu svou astrální cestovkou.. V první půli neomylně tlačí svůj dvoukolák duchařského napětí po vyšlapané žánrové cestě, aby v té druhé odvážně vjel do groteskního kabaretu s krotiteli duchů (nebo spíše image?) a mimotělních zážitků zahalených v kouři bizarnosti. Od dob nechápavého psychiatra Willise jeden z mála "Haunted house“ hororů, kdy si mráz párkrát zasprintoval po mých zádech a nuda se nepokoušela přetáhnout víčka přes oči jak autoplachtu a co je zvláštní, dokonce jsem si přecitlivěle přál, aby otec na konci vytrhl svého "toulavého" synka ze spárů Čertíka Bertíka. Ano, na gauč k psychiatrovi jsem se už objednal - mám sezení hned po panu Vittim.. (23.03.2012)

Zlomový okamžik… okamžik, kdy jsem sáhla po Insidious. Vím, že je také Poltergeist, Ti druzí a ještě mnozí jiní, ale… můj instinkt mi napověděl, že svět… ten tajemný svět, už nikdy nebudu vnímat jako dřív. Pro mě je rok 2010 ….James Wan a Insidious – a jeho magický astrální rozměr. (05.09.2011)

Aj keď duchovia, duše,kadejaké príšery a prepojenie medzi naším svetom a medzi svetom duchov sú čistý NONSENS, musím uznať, že Jamesovi Wanovi sa podaril zrežírovať 50x kvalitnejší horor, ako boli Paranormálne Activity. Počas filmu som si takmer 3x nasral do gatí, čo potvrdzuje vynikajúcu atmosféru a dej filmu. Čo môžem naozaj odporučiť, je pozrieť si Insidious okolo pól noci, pretože zážitok je tak kvalitnejší. Ak mám byť úprimný, Insidious sa radí k samotnej špičke žánru Horor. (05.05.2011)

„Ja ti verím. Len neviem, čo mám urobiť.“ Hoci trailer a režisérove propagačné reči o "absolútne fantastickom scenári" sľubovali žánrovú udalosť roka, nakoniec Insidious zostáva „len“ poctivou ducharinou pre fanúšikov. Mohlo to byť lepšie, ale na to sú masky príliš nevýrazné (duchom na rešpekte nepridajú ani akčné scény, v ktorých pôsobia ako ázijskí tréneri bojového umenia, v tej chvíli ide temná atmosféra ozaj dočerta) a scenár totálne neoriginálny (je to takmer to isté, čo Poltergeist pred 22 rokmi, len s inými hercami) a nezaujímavé „astrálne“ finále (aj keď musím uznať, že práve TO robí z Insidious aspoň trochu originálny film). Úplný koniec potešil, pár scén nepríjemných (v zmysle „slabšie povahy by ich nemali pozerať v noci“). Dvojka ma bavila viac. (19.05.2011)

Wanova parketa přestavět šedou realitu v bizardní strašidelný hrad, z kterého divák odchází značně roztřesen. Pozvolný rozjezd nehraje na originalitu, ale na atmosféru a je takovým předskokanem pro velice silný dojezd, při kterém se budete strachy dívat před sebe, za sebe a možná i na strop. Horor roku! (14.07.2011)