Reklama

Reklama

J. Edgar

  • USA J. Edgar (více)
Trailer 1
USA, 2011, 137 min

Režie:

Clint Eastwood

Scénář:

Dustin Lance Black

Kamera:

Tom Stern

Hrají:

Leonardo DiCaprio, Armie Hammer, Naomi Watts, Josh Hamilton, Geoff Pierson, Cheryl Lawson, Kaitlyn Dever, Sadie Calvano, Judi Dench, Josh Lucas, Ed Westwick (více)
(další profese)

Skutečný příběh Johna Edgara Hoovera, zakladatele FBI, který této americké instituci vládl pevnou rukou téměř 40 let... Píše se rok 1919, prvním šéfem Edgara je na ministerstvu spravedlnosti Mitchel Palmer. Bojují spolu proti bolševikům. Komunisti v jednu noc nechali vybuchnout 8 bomb v domech senátorů, soudců a politiků, kteří proti komunistům bojovali. Palmer přežil jen náhodou. Když Edgar přijede na místo výbuchu, diví se, proč nikdo nesbírá důkazy, nepátrá po atentátníkovi a vezme vše do vlastních rukou. Vyšetřovatelé totiž neuložili mezi důkazy ani zbraň atentátníka, ani jeho krev, která se u domu našla. Jen tam všude uklidili. Nikdo si nevážil kriminologie, neexistovaly federální úřady ani FBI. Tento večer Edgarovi otevřel oči. Když mu bylo 24 let, pověřil ho ministr spravedlnosti Ston vedením nově vzniklého úřadu pro vyšetřování. Edgar byl přísný a vyhodil každého, kdo nebyl loajální, dost chytrý nebo fyzicky zdatný. Edgar začal jako první využívat pravomoci deportace, sbíral a katalogizoval informace o všech radikálech v zemi. Každý se bál jeho tajného sejfu s materiály. Později komunisty coby největší hrozbu státu vystřídali zloději, únosci a bankovní lupiči. Po roce 1932, kdy dojde k únosu dítěte slavného letce Lindberga, zakládá FBI vědecká pracoviště, získává právo zatýkat a nosit zbraň. (TV Nova)

(více)

Recenze (488)

POMO 

všechny recenze uživatele

Kopec skvelo odvedenej práce v strihu, hereckých výkonoch, výprave a dobovej štylizácie. Určite zábavnejší, rozhýbanejší film než Lincoln. Len sa mohol viacej zamerať na to, čím je divácky atraktívny. Hooverova snaha o zavedenie prevratnej myšlienky zbierania otlačkov prstov (najzaujímavejšia linka príbehu) nie je dotiahnutá do konca, a jeho fyzický pomer s herečkou, ktorého zobrazenie mohlo pomocť vo vysvetlení jeho komplikovanej sexuality chýba úplne. Pričom druhá polovica filmu je viacej práve o jeho vnútorných démonoch a intimite, a je rovnako zaujímavá ako kriminálna prvá polovica. Každopádne ale úctyhodný pomník kontroverznej osobnosti, s neoddiskutovateľnou edukatívnou hodnotou. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Ač už poslednímu kovbojovi pomalu dýchá na záda Bledý jezdec, řemeslně precizní filmy pořád točit umí. Je jen trochu mrzuté, že tématicky střílí do vzduchu. Lidí se zajímavými životopisy je jako much, takže je docela škoda, že poté, co udělal z jihoafrického teroristy pigmentovaného Krista, si teď pro změnu vybral zaoceánského Goeblse, jenž celý život seděl na prdeli a jen nudně, navlečen v červenách tangách, ostopéro pletichařil, až z toho vznikl "naprosto apolitický" moloch kapitalistické STB, který nám teď vypíná stahovací servery. Navíc ten Rocco Siffredi v hlavní roli je stejně šťastnou volbou, jako by na zábradlí potápějícího se Titaniku visel Schwarzenegger a s jednou ze svých nepřeberných mimických kreací vmetl slečně Winsletové do uslzeného obličeje "I'll be back". Za povšimnutí určitě stojí i vynikající práce maskérů, kteří si odskočili na melouch při pauze seriálu Walking dead. Oba zestárlí hošššani totiž vypadají jako čerstvě exhumované mrtvoly, které narychlo vycpali tampóny a trochu si na nich zařádili sekunďákem, aby jim náhodou neupadl xicht, než odemelou své party. No a co teď s tím jako mám jako dělat? Perfektně natočené, nezáživné náborové video s krutým castingovým errorem si dvě rudé hvězdy za všechny ty "ubohé", neprávem perzekuované komunisty určitě zaslouží. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Snímek metodou nelineárního vyprávění vybírá ty nejstežejnější události z Hooverova života, potažmo FBI, protože jedno jsou a tam, kde není v historii úplně jasno, si pomáhá náznaky (záznamy, sklony k velikášství.) A že je to v podstatě příběh osamělého člověka? To je mi ale překvapení! Životopisná (historická) dramata Eastwoodovi opravdu jdou. ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Po dlouhé době film, v němž mi Leonardův herecký výkon přišel dost nepřesvědčivý. Jeho J. Edgar Hoover je nesympatický, arogantní, cílevědomý sviňák a nevycomingoutovaný homosexuál, přičemž všechny tyhle charakteristiky jsem pozoroval jenom jako obal, pod kterým se celou dobu skrýval právě milý DiCaprio. V The Iron Lady se Meryl Streep v Margaret Thatcher opravdu proměnila, Leovi se to pod Eastwoodovým vedením bohužel nepodařilo. Jinak je to příliš dlouhé, roztahané, nepříliš zajímavě odvyprávěné (ano, v závěru se ukáže, že starý Hoover jako vypravěč není úplně spolehlivý, což dokresluje jeho osobnost... ale až do této chvíle je to vypravěčská nuda) a s emocemi, které v závěru nefungují. Většinu stopáže jsem tak spíš než nad filmem samotným uvažoval nad otázkou, jestli mi starší (namaskované) verze jeho hrdinů připomínají spíše opuchlého člověka, který strčil hlavu do včelího úlu, nebo děsivého mutanta vzniklého zkřížením lidské a mimozemské DNA. K jednoznačné odpovědi jsem nedospěl. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Pokud do děje nevklouznete jako do ženský, většinou pak celej film stojí za hovno. Ty vole Clinte, co si to udělal ? Vždyť ten film chvíli trhá jabka, pak hrušky aby nakonec nabídnul borůvky. Dějově totálně posraný, možná americký publikum má větši orientaci ve jménech co tam jsou zmiňovana, ale i tak, příběh není žádnej a jako životopis by to zpracoval líp i Bolek, pokud by mu teda radil Lolek . Vždyť to postrádalo jakoukoli dramatickou pointu, gradaci, dialogy o hovnu, nejdřív jsem furt slyšel "bráním ameriku před komoušema", ale krom týhle věty jsem si žádný obrany nevšim, boj proti gangsterům byl na 30 sekund v nějaký ulici, kde člověk pomalu nevěděl kdo je z FBI, kdo z gangsterů a kdyby se tam omylem přimotal někdo z catheringu, vůbec by tu scénu nemuseli ject znova, protože by to stejně nikdo nedokázal odlišit. Když jde Edgar k Nixonovi čekal jsem strhující dialog o svobodě a moci, jenže se zabouchli dveře, byl střih a pak vidím jak Edgar bulí, že Nixon je zlej. Marjá pano, kdyby ten film byl o Vajglovi (štamgast ze žižkovský nálevny ) bylo by to zajímavější. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

"Možná vůbec nejlepší herecký výkon Leonarda DiCapria v příběhu o muži, který si vylhal celostátní instituci na boj se zločinem tak přesvědčivě, že se stala skutečností. Politika jde stranou, osobní linie jsou chladné, důležité je „vyprávění uvnitř vyprávění“ a hrátky s tím, co je ještě pravda a co už mýtus a jak je i pro takový kolos jako FBI velmi důležité (třebaže lživé) PR." Viac na MZ. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Nepříjemné zklamání mi to Clint nachystal. Odmítám ho vinit z nějaké stařecké senility, ale i jeho pevný rukopis se utápí v dramaturgicky rozbředlém filmu, který ví, co chce, pouze tehdy, když se dotýká nějaké historicky významnější události, s níž byl Hoover spojen. Ve zbytku filmu, ač jsem nečekal nějakou lacinější bulvární kontroverzi, kdy se chce koukat pod ředitelovu kůži, je unylý a matný, jako ta stařecká maska, která podtrhuje mrtvolnost hereckých výkonů, a je dokonalým repelentem diváckých empatií. Bůhvíproč je to u mě stejný fail, jako Scorseseho Shutter Island. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

J.Edgar je dobrý kousek, který si vyžívá v autenticitě všech přihlížejících. Leonardo DiCaprio je pro změnu špička současné herecké elity, protože Johna Edgara dokázal ztvárnit tak perfektně, že si chvíli budete řikat, jestli to Leo jenom nahrává nebo tak skutečně zakladatel FBI jednal. Největším problémem tohoto filmu je ale skutečnost, že je dost specifickou volbou pro večer s filmem. Je totiž těžký na sledování a je třeba sledovat každou scénu z něj, aby se pak následný vývoj dokázal pochopit. Jenže to je v některých ohledech docela těžké, protože film dokáže občas velice dobře nudit. A hlavně. J. Edgar Hoover je postava, která zaručeně ne každému sedne. Ono odhodlání z něj totiž chvílemi dělá dobrou nestvůru a je třeba se i na to obrnit. Film se ale nechce zalíbit a to je sympatické. Clint Eastwood si dal práci s co nejpřesnějším vznikem FBI a životopisným odvyprávěním člověka, který stál za oponou, a to se mu podle mě povedlo. Ze zajímavostí mě docela překvapilo, že výběr lokalit pro tento film vybíral Čech žijící v Americe. Tak ať mu to tam i nadále šlape. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $35miliónovTržby USA $37,306,030Tržby Celosvetovo $79,000,000Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,856,317 //počet predaných kusov 114,298Tržby za predaj DVD v USA $6,011,095 //počet predaných kusov 401,007║ Film J. Edgar mohol byť rovnako fascinujúci a kontroverzní ako JFK ale nie je, lebo Eastwood tam namiešal s každého rožku trošku a tak až na pár zaujímavých scén(vyšetrovanie únoscu Lindberghovho dietata, či záverečné odhalenie skutočných konaní Hoovera pri vyšetrovaniach prípadov) nepríde na žiadny súvislí dej, ktorý by strhol. DiCaprio herecky klasicky dosť dobrý. /55%/ ()

Anthony 

všechny recenze uživatele

Zajímavě podaná biografie jedné významné osobnosti a zároveň jedné významné instituce v USA. Zajímavá je především kombinace vyprávění o Hooverovi a vyprávění Hoovera o sobě, kdy, jak se později moc pěkně podvratně naznačí, ta druhá linie není zdaleka tak důvěryhodná, jak by si divák mohl myslet. DiCaprio je vynikající ve všech polohách a časových rovinách, využil skvěle příležitosti ztvárnit komplexně člověka, který byl velmi složitou osobností. Je věrohodný, ať už je Hoover panovačný a arogantní jako ředitel FBI nebo zranitelný a zajíkající se jako člověk skrývající svou homosexualitu. Tato intimní linie je přitom představena jen lehce a jemně, často v promyšlených náznacích. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

V následujícím textu bych chtěl rozvinout speciální teorii relativity. Podobně jako Einstein. Jen místo fyzikou se budu zabývat kinematografií. Hovořil-li Einstein o kontrakci (smršťování) délek a dilataci (roztahování) času u těles pohybujících se rychlostí světla, pak kinematografie umožňuje analogicky zvětšovat a zmenšovat velikost záběru, respektive prodlužovat a zkracovat jeho délku. A to aniž by se s tím záběrem skutečně něco dělo a někdo jej fyzicky upravoval. ____ (i) Velikost záběru lze za prvé zmenšit či zvětšit volbou osvětlení. Dobrým příkladem tohoto přístup je tenhle film, kde se spojuje anamorfický formát 2.35:1 s low-key osvětlením, jinak řečeno velké záběry se spoustou černé v obraze. Tato černá nedělá nic jiného, než že mění anamorfický formát 2.35:1 na standardní 1.85:1, poněvadž vyjmeme-li ze záběru všechnu černou, která beztak neposkytuje žádné informace a slouží jen jako stylizace, zmenší se nám záběr z 2.35:1 jakoby na 1.85:1. Přitom ale záběr zůstává velikostí pořád na 2.35:1. Zároveň tenhle trik umožňuje natáčet chytře v interiérech, kde toho přece jen nebývá tolik zajímavého ke snímání jako v exteriérech a kde tudíž černá barva podobně jako nějaká maska či letterbox opticky „uřízne“ část záběru. Navíc ten vysoký kontrast dodává filmu stylové noirovské vzezření, vizuál tu je vůbec na té nejvyšší úrovni, a black and white stylem podtrhává i nečitelnou postavu Hoovera, která je na rozhraní dobra a zla. Jako těžké nedorozumění zní pak obecný konsensus na serveru Rotten Tomatoes, kde se u J. Edgara hovoří o „poor lightingu“. Opakem tohoto optického (nikoliv fyzického, kupř. změnou formátu) zmenšení záběru představuje přirozeně jeho zvětšení, kdy po vzoru filmu Kruh, kde duch doslova opustí rám televize, obraz vystupuje ven. Kupříkladu při zaclonění či oslepení diváka nějakým zářivým výjevem takový pocit skutečně může nastat, známý je tím J.J. Abrams, jehož trademark zahrnuje odlesky objektivu při snímání v protisvětle. ____ (ii) Druhý způsob, jak si pohrát s velikostí záběru, souvisí s volbou barvy. Jak známo, červené místnosti se nám zdají opticky menší, neboť červená zmenšuje prostor, a tudíž se i záběry s převažující červenou jakoby zmenšují. Hezky toho využil Spike Lee v dramatu Jednej správně odehrávajícím se za letních parních dnů, kde časté využití červené stísňuje prostor a šponuje už takhle vyhrocenou situaci mezi tamními postavami. Testy rovněž ukázaly, že u místností vymalovaných teplými červenými barvami mají lidé subjektivní pocit teploty vzduchu až o 3-4 °C vyšší nežli v místnostech vymalovaných barvami studenými. Teplé barvy aktivují v prokazatelné míře autonomní nervstvo a zvyšují krevní tlak i puls – červená barva odpovídá de facto kompresi, tedy stavu před výbuchem či katarzí. Opakem k ní je modrá barva, jež prostory opticky zvětšuje, proto se dává do koupelen a na hajzly, nebo do filmů, kde chtějí tvůrci záběry jaksepatří roztáhnout. Toho si bohužel nepovšiml autor Osmdesáti dopisů, český režisér Kadrnka, který ve svém díle odmítl zabírat nebe a dodat tím už takhle dlouhým záběrům ještě na velikosti. A to nejen co do šířky a výšky, ale i hloubky, poněvadž modrá prodlužuje prostor i do hloubky, jak je patrné zvláště z pozorování noční oblohy, kdežto červená oproti ní disponuje spíše jen dvěmi rozměry a moc do prostoru nejde. ____ (iii) Vedle velikosti záběru se dá měnit i jeho délka, tudíž záběr, který má délku 3 sekundy, se nám může ve skutečnosti jevit jako 2,5 sekundový. Příkladem budiž scéna, v níž se přestříhává mezi vícero ději, které se odehrávají daleko od sebe. Známe to z některých akčních filmů, třeba ve čtyřce Mission Impossible hned na začátku ve scéně útěku z vězení souběžně sledujeme Hunta v cele, agenta Dunna za počítačem, agentku Carterovou v podzemí, probíhající vzpouru na chodbách a vězeňskou ostrahu v centrální místnosti. Subjektivně kratší dojem z takových záběrů pak převáží nad jejich faktickou délkou, z čehož je i patrné, proč se ocitají ti, kteří chodí do kina se stopkami a tuto faktickou délku záběru zaznamenávají (říkají si cinemetrici), na velmi tenkém ledě. Naproti tomu u pětiminutového záběru bychom nejednou řekli, že trvá mnohem déle, jako by filmu dočista ochably reflexy a atrofovaly svaly. ____ (iv) Délka záběru se dá měnit také volbou mezi přímým a rozptýleným světlem. Snad to nebude znít příliš filozoficky, nicméně přímé světlo spojené s konkrétními zdroji světla, jako jsou sluneční paprsky, zobrazuje plynutí času pohybujícími se stíny. Ekvivalentem toho jsou prodlužující se stíny monstra z hororových filmů, které nejednou dávají filmům nějaký časový rozměr, minimálně čas oběti se začíná povážlivě krátit. Opakem je všudypřítomné rozptýlené světlo bez stínů, které neumožňuje vnímat plynutí času - rozptýlené světlo osvobozuje postavy a ty plavou doslova v jakémsi bezčasí. Známe to z nekonečných televizních seriálů, jež končí až v momentě, kdy o ně přestanou diváci jevit zájem, a nikoli ve shodě s tím, jak si usmysleli scénáristé a dramaturgové. Jsou tedy věru bezčasové. ____ Vrátil bych se v závěru ještě k tomu Eastwoodovu filmu, protože se vyloženě nabízí srovnat ho se slavným Občanem Kanem. Oba ty filmy jsou vlastně dokonalým protipólem. Zatímco v Občanu Kaneovi sledujeme náhledy různých postav na Kanea a sestavujeme jeho život jako nějakou puzzle, zde ten puzzle sestavuje sám Edgar vzpomínající na svůj život. Jenže ono se to v konečném důsledku zas tak neliší, protože v obou případech dostáváme zcela protichůdné informace a nejsme o moc chytřejší než na začátku. U Kanea je problém v tom, že ho vidí každá z postav (nejlepší přítel, druhá manželka, ředitel novin, správce…) trochu jinak, tudíž nezbývá než o jeho osobě viděné z různých perspektiv až do konce spekulovat. Edgar na druhou stranu vzpomíná sám osobně, tudíž bychom měli mít všechno z první ruky, jenže to by ten chlápek nesměl pořád manipulovat, jak odhalí i závěrečná rozepře s nejbližším přítelem Tolstonem, kde se ukáže, že si Edgar spoustu věcí přibarvil nebo rovnou vymyslel. Oba ty portréty, jak Kanea nebo Edgara, jsou tak studiemi, v nichž si nemůžeme být ničím jisti, protože v prvém případě Kanea skládáme puzzle z dílků, které nepasují tak úplně k sobě, protože jednotlivé postavy se ve svém náhledu na Kanea rozcházejí, zatímco v případě Edgara sice puzzle složíme, nicméně je lživý, protože Edgar byl starý manipulátor a očividný lhář. Dlužno však dodat, že i hrdina a vlastenec – ta postava Edgara je zkrátka nejednoznačná, napůl Drsný Harry a napůl Milk, napůl dítě drsňáka Eastwooda a napůl homosexuálního scénáristy D.L. Blacka, podobně jako nejednoznačný a kontroverzní Kane, který byl dle Wellese sobecký i nesobecký, idealista i mizera, velký člověk i nepatrný. Záměrem obou filmů tedy není ani tak řešení problému jako jeho nastolení. Pak samozřejmě existuje ještě třetí způsob, jak natočit životopis nějaké význačné osobnosti, a to pokusit se odvyprávět objektivní film a nijak hlavní postavu neproblematizovat. Takový portrét je ovšem většinou falešný a neúplný. () (méně) (více)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,INFORMACE JSOU MOC!“..... /// Rudá revoluce dorazila na Americkou půdu a potřebovala muže jako byl J. Edgar Hoover. ,,NEZAJÍMÁ MĚ KDO SPÁCHAL ZLOČIN, ALE KDO SE K NĚMU CHYSTÁ“. Politika v každým okýnku filmu, v každým slově – co jste kurva čekali? Dědečka z Ruský pohádky? Precizní, filmařsky přesný ODKAZ ČLOVĚKA A POVĚST INSTITUCE. Životopis FBI s nejdůležitějšími mezníky a fakty. Další z filmů: ,,NIKDY NESMÍME ZAPOMENOUT NAŠI HISTORII“. Hodně přemejšlím o 4*. Mám tyhle politický filmy rád. Ale třeba narozdíl od J.F.K. je tohle pro ne - Američana příliš dlouhý. Jasně,... 3* filmu o starým zmrdovi, po jehož smrti se všem (nahoře) ulevilo, celkem slušej! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdo nechal vyhostit z USA Emmu Goldman. 2.) Zajímá mě, jak to bylo se synem Charlese Lindberga 3.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

No tohle Clintovi uplne nevyslo. Kdyz se vysetruje nejakej zajimavejsi pripad, lehce to pripomina Vymenu, ale v tom dobrym, takze je film zajimavej, vizualni stranka bezchybna a herci nadprumerny. Jenze kdyz se film od krimi presune k biografii o soukromi Hoovera, tak to zacne desne ztracet, protoze Clint najednou nema moc co vypravet a tak dela z sefa FBI priteplanyho asociala fixovanyho na svoji matku, kterej na kazdyho jen hleda spinu a jak neni po jeho, hned je nasranej. A nic na tom nezmeni ani sympatak Leonardo, tyhle postave clovek proste moc fandit nemuze. To ani nemluvim o duchodcovskym makeupu, kterej je naprosto silenej a herci proste vypadaj jak natazeny v gumovejch maskach. A to prolinani mezi mladym - starym Hooverem, je misty udelany docela stylove (nastup do vytahu), ale jindy zase naprosto zmateny. Celkove tak jeden z tech slabsich Clintovo filmu, kterej ma ale svy zajimavy momenty a kdyby nemel prehnanejch 140 minut, asi bych sel vejs, takle jen slusny 3*. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Dovolím si tvrdit, že nezajímavé pro nezájemce o danou tématiku/ moderní dějiny USA. Což je škoda, ale mně osobně to nevadí. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

DiCaprio hrál Hoovera, zakladatele a dlouholetého šéfa FBI, jako o život a je velmi přesvědčivý. Bohužel, Hoover patrně nebyl žádná mimořádně zajímavá osobnost (s výjimkou vlastnictví řady osobních spisů na politiky), jen vysoce výkonný antikomunistický úředník fanaticky oddaný zájmům vlasti. To jde proti vyšší dramatičnosti jinak dobrého filmu v režii Clinta Eastwooda. Snímek by ale ztratil na přitažlivosti, kdyby nebyl natočen podle skutečnosti. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=vD99zwj-ZUg ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Ač jsme si to nikdy neřekli do očí, tak se s panem Hooverem nemáme rádi. Patrně proto nejsem ochoten ocenit nápad, že se natočil film o mistrovi světa v třídění kartoték s kompromitujícícmi materiály. Nemám zkrátka rád individua, která berou lidem práva ve jménu ochrany státních zájmů. V současné době již dokáži velkoryse přehlédnout, že nějaké hlášení obsahuje i to, co si čtu při trůnění na míse, ale rozhodně nehodlám zapomínat na to, kdo začal strkat špiclující nos do domácností a nastartoval tak proces, ve kterém jsou mocní ještě o něco mocnější. Takže díky, Edgare a Clinte, bylo to nudné. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Je mi s podivem, jak šedivý a zapomenutí-hodný film dokázal zkušený Clint natočit. Kdyby byla sáhodlouhá úmornost a suché brouzdání po několika málo historických reáliích vykoupena hodnotnými informacemi, zajímavými fakty, nebo kdyby měl celý příběh silné sdělení do budoucna, uspokojil by tím Clint aspoň určitou část svého publika. Takhle se pachtíme po životě jednoho podivína, nakousneme pár případů, aniž bychom si sousta pořádně vychutnali a najednou (resp. najednou po dvaceti hodinách) je konec. Chybí silnější atmosféra, nějaké pořádné drama, krize, určitá katarze z vyřešení, nebo naopak nevyřešení /čehokoliv/, emocionální dopad... Zkrátka J. Edgar je mldý a nemastný-neslaný životopis, který nad hladinu nelichotivého průměru nevytáhne ani kvalitní filmařské řemeslo se schopnými herci. 5/10 ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Sledovat J. Edgara je jako sledovat, jak vám voda protéká skrz dlaně, když máte hodně velkou žízeň a rádi byste se napili. Touhle vzletnou metaforou chci říct, že to Eastwood pos... kazil. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Tak todle se Clintovi nepovedlo. J. Edgar skutečně stojí za zmínku POUZE díky výtečnému DiCapriovi, jehož herecký výkon je úchvatný a nedokázaly jej zastavit ani naprosto odporné masky. Jo a pak ještě brilantní svícení :)) Zbytek filmu je bohužel špatně odvyprávěný, laxně propojený, nijak extra zajímavě zahraný (Armie Hammer to slíznul, chudák vypadá jako Kryton), nesrozumitelný v informacích i v jejich podávání a v neposlední řadě také špatně pracující s motivy, které by měly mít nějaký význam, ale namísto toho působí spíše směšně až neuctivě. Kvůli scéně posledního rozhovoru starého Edgara a Tolsona má ten film cenu. Ale pak hned měl skončit... Vidíte? Další věc, která je špatně... ()

Související novinky

Sedmé Star Wars mají záporáka

Sedmé Star Wars mají záporáka

28.02.2014

Fanoušci Star Treku už dozajista zvládli vydýchat, že jim J. J. Abrams (Mission: Impossible III, Super 8) pláchl do předaleké galaxie. Star Wars: Epizoda VII se připravuje a sepisuje pěkných pár… (více)

Clint Eastwood – návrat k herectví?

Clint Eastwood – návrat k herectví?

08.10.2011

Tvrdil, že Gran Torino je poslední film, ve kterém se objevil před kamerou a už bude stát výhradně za ní. Jenže muzikál A Star Is Born, který hodlal natočit po eposu o vzniku FBI J. Edgar, byl… (více)

Hledá se Deppův pistolnický parťák

Hledá se Deppův pistolnický parťák

29.04.2011

Adaptaci nadpřirozeného westernu The Lone Ranger (kdysi dávno rozhlasový seriál, později komiks, pak televize) chtěl Jerry Bruckheimer původně uvést už letos v květnu. Studio Disney si ale duplo a… (více)

Eastwood režíruje Beyoncé?

Eastwood režíruje Beyoncé?

24.01.2011

Navíc v muzikálu, konkrétně ve čtvrté filmové verzi slavného A Star is Born? Zní to jako absolutní šílenství, ale Clint má poslední dobou žánrové tanečky rád a k hudbě má taky vztah – konec konců pro… (více)

Reklama

Reklama