Matka Teresa od kotów
Mother Theresa of Cats
Režie:
Paweł SalaScénář:
Paweł SalaKamera:
Mikołaj ŁebkowskiHudba:
Marcin KrzyżanowskiHrají:
Ewa Skibińska, Mateusz Kościukiewicz, Filip Garbacz, Łukasz Simlat, Janusz Chabior, Robert Olech, Mariusz Bonaszewski, Ewa Szykulska, Wojciech Żołądkowicz (více)Obsahy(1)
Policie zatýká dva bratry, Artura a Martina, v maloměstském motelu jejich tety a eskortuje je do vězení v hlavním městě. Ve zpětně odvíjeném ději autor pátrá po pohnutkách jejich zločinu. Kdy a proč vzklíčilo iracionální zlo v chlapcích z dobré rodiny? Matka Tereza miluje nejen své dva syny, má pochopení i pro manžela Huberta, traumatizovaného zážitky z vojenské mise v Iráku. Je vstřícná i ke studentce hudby Evě, která s nimi sdílí domácnost a pečuje o její autistickou dcerku Jadzu. Milosrdná je také k zatoulaným kočkám, jichž je jejich byt ve starém činžáku plný. Dvaadvacetiletý syn Artur, fascinovaný psychotronikou, propadá iluzi o vlastní výlučnosti. Totálně si podrobuje mladšího Martina, balamutí matku. Pocit nadřazenosti v něm utvrzuje i stupňující se nemohoucnost otce, jímž pohrdá… Jde však o motivy nesouměřitelné se závažností činu, jehož rekonstrukce zahrnuje i ovzduší doby jeho spáchání, pro niž je příznačné znehodnocení tradičních hodnot. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (32)
Spätným chodom po dňoch, týždňoch, mesiacoch od zatknutia dvoch bratov k tomu, čo bolo predtým . Priame odkrytie príčin zločinu sa nekoná, zo zobrazeného sa dajú v hlave poskladať rôzne dôvody alebo túto hru odmietnuť ako nič nehovoriacu gebuzinu. Fragmenty súžitia rodiny podnecujú k opakovanému zhliadnutiu. Mne vyšlo zhruba toto: Vojnovými zážitkami traumatizovaný otec sa opúšťa a postupne aj vytráca z rodiny. Opustené miesto nahradia opustené mačky. Syn skúša nahradiť mladšiemu bratovi chýbajúcu otcovskú autoritu. Nedostatok životných skúseností rieši štúdiom rituálov čiernej mágie a narastajúcou spupnosťou. Okoliu sa stáva neznesiteľným, prirodzenú autoritu si zamieňa za čoraz výbušnejšie a zlomyseľnejšie správanie. V podstate je jedno, či nejaké jeho mimo zmyslové schopnosti zohrali nejakú úlohu alebo nie. Pretože cestu odporu a zlostnej negácie k okoliu si zvolil dávnejšie a ustupovať nemienil. ()
Príbeh sa odvíja reprospektívne, začína nejasnou matkovraždou a končí 13 mesiacov pred jej spáchaním. Ten, kto sa nazdáva, že sa dozvie niečo podstatné o príčinách zločinu bude uvedený do omylu. V skutočnosti tvorcovia predstavujú sled nesúrodých obrazov z minulosti, ponúkajú mozaiku, ktorú nie je jednoduché zložiť. Pritom množstvo zaujímavých podnetov si doslova pýtalo podrobnejšie rozpracovanie. Napríklad Artur démonicky vplýval na svojho mladšieho brata, zaoberal sa čiernou mágiou a mal akési nadrirodzené schopnosti, ale nič z toho, lebo všetko zostávalo vo verbálnej rovine. Možno by tomuto filmu prospelo konvenčnejšie spracovanie. ()
Televizní snímek, který líčí rozvrat a zkázu jedné středostavovské rodiny prostřednictvím staršího ze dvou synů. Zjevný psychopat a manipulátor krok za krokem rozděluje rodiče a rozvedenou matku izoluje, deptá a tlačí ke zdi. Získává na svou stranu mladšího bratra a mohlo by se napsat, že vše spěje k děsivému finále, kdyby ovšem scénárista nevyprávěl děj od konce. Pro někoho možná zbytečný krok, který znesnadňuje orientaci v příběhu, pro mě vítané zpestření, které nutí zbystřit pozornost a trochu zapojit mozkové závity. Film stojí za vidění už kvůli vynikajícímu výkonu Mateusze Kosciukiewicze v roli psychicky narušeného Artura. Takový nenápadný parchant pro všední den. Jen malou poznámku k některým komentářům - vážně není jasné, co se odehrálo na samém konci (začátku) příběhu? Opravdu potřebujete absolutní doslovnost? Co je vlastně na tomhle dramatu mysteriózního? Celkový dojem: 75 %. ()
Zvláštní na tomto filmu není ani to, že je děj vyprávěn od konce (nebo mnohdy i na přeskáčku), ale spíš skutečnost, že jsem byla jako divák postavena před roli vnějšího pozorovatele rozkladu jedné rodiny, aniž by mi byla předložena fakta, které události byly příčinou hrůzného činu vraždy. Proto jsem se jen z nenápadných podprahových náznaků mohla domýšlet, jestli je Artur sociopatický manipulativní ďábel, nešťastník s rozvinutou psychickou poruchou, oběť domácího zneužívání ze strany otce, nebo mladík se skutečně výjimečnými schopnostmi? A co jeho matka Tereza, skutečně byl ten její bázlivě odevzdaný postoj jen strachem před agresivním synem, nebo jsem z ní správně vycítila záblesky špatného svědomí? Kdo je tady vlastně ta pravá morální oběť? Tento přístup mi připadá přinejmenším zajímavý, tím, že neznám pohnutky a minulost těchto lidí, nemohu ani jednostranně soudit, stejně jako i v reálném životě, když se mí sousedé rozvádí, také nevím, jaké spodní proudy je dohnaly až k tomuto rozhodnutí, ať už si o tom myslím cokoliv, těch faktorů může být nepočítaně a já do nich nevidím. A tak jedinou jistotou v tomto snímku pro mě zůstal můj neustálý stísněný pocit, že s touto rodinou je něco fundamentálně v nepořádku. ()
Název polského filmu Matka Tereza od koček přímo odkazuje ke slavnému polskému snímku Matka Johana od Andělů (1961) - v obou přitom není příliš zřejmé, jak velkou roli v příběhu ne/hrají nadpřirozené síly. Způsob vyprávění si zase půjčuje od Zvráceného; tedy pěkně pozpátku. Není samozřejmě točen na jeden záběr a nedodržuje jednotu místa, času a děje, ale scény jsou obráceně seřazené a umožňují netradiční pohled na rozklad jedné polské rodiny. Začíná dopadením pachatelů podezřelých ze zabití své matky a zpětně odhaluje, co předcházelo. Jedna polská kolegyně mi říkala, že na festivalu v Polsku byl film kritizován za příliš komplikované vyprávění a za morální nejednoznačnost v otázkách viny. To mě rozesmálo, protože podle mě vyhmátli dvě věci, kvůli kterým snímek Pawla Saly naopak rozhodně za pozornost stojí. Příběh je vlastně jednoduchý, ovšem divák se v něm nedočká žádného vysvětlení, žádného otevřeného označení „pachatelů". __ Je jasné, že starší syn je povahově parchant. Ovšem parchant, který je možná (!) ovládán temnými silami. Matka je hysterická, otec slaboch, mladší bratr jde až do hořkého závěru slepě ve stopách staršího sourozence. Na začátku vyprávění se vše jeví docela jednoduše. Známe totiž pouze důsledky, ne příčiny rodinné tragédie. Ale čím blíže se dostáváme k začátku příběhu (a tedy ke konci filmu), tím se naše povědomí o vlastnostech postav a jejich podílech viny komplikuje. __ Temný polský snímek ve svém průběhu navíc otevřeně zamlčuje, kdy záměrně vynechává spousty souvislostí. Klíčovou scénu vraždy nejenže vůbec nevidíme, ale ani se nedozvíme, jaká konstelace okolností k ní vedla. Stejně tak se nikdy neobjasní, jestli otec své děti skutečně sexuálně obtěžoval, nebo si to starší syn vymyslel. A nevíme ani, jak je to se synovou černou magií. Třináct měsíců ze života jedné rodiny tak netvoří klasické souvislé vyprávění jako spíše eliptickou řadu obrazů. A nevystačíte si s tím, že pospojujete událost A s událostí B. Vlastně si musíte sami „pracovně odpovídat" na otázky, které vám film nezodpoví. Vysvětlení toho, co se stalo, zásadně ovlivní, pokud třeba otec opravdu osahával své syny… ale je to na vás. Stejně tak se pohled na syna dost změní, pokud mu opravdu do šišky proudí negativní energie nějakých temných sra*ek. __ Film si navíc udržuje distancovaný styl dlouhých záběrů, chladných filtrů a vertikálních pohledů nad kulisy, které odhalují umělost filmového časoprostoru (ačkoli byl volně natočen podle skutečné události). Snímek má sice jen něco přes hodinu a půl, ale od určitého okamžiku (cca. od hodiny) bohužel začíná být hra poněkud jednotvárná. Hlavně se v příběhu nemůže stát nic, co byste nemohli předpokládat na základě už řečeného - a také nestane, kdybyste náhodou chtěli něco namítat. Podle toho, jak si výkladové parametry nastavíte, se pak odvíjí i to, jak moc vás snímek zasáhne. Nejednoznačnost řečeného je jednou z jeho nejsilnějších předností i slabostí zároveň, protože jakkoli je vynechání důležité scény skvělý nápad, znemožňuje na druhou stranu plausibilně uvažovat o etických aspektech, k čemuž ale vybízí. To už je ale dramaturgická otázka, na niž prostě nedostaneme odpověď, stejně jako se nedozvíme, proč vlastně matka zemřela. () (méně) (více)