Somrák s brokárnou (festivalový název)
-
Hobo with a Shotgun
Akční / Dobrodružný / Krimi / Thriller
Kanada / USA, 2011, 86 min
Režie:
Jason EisenerObsah
-
Jeho snem bylo mít vlastní sekačku na trávu a rozdávat s ní radost. Jenže ve městě, kde obyčejní lidé slouží jen jako objekt k ukojení choutek vrahounů, gaunerů, feťáků a úchylů, nemůže vrásčitý bezdomovec najít štěstí. Když v obchodě s nářadím stojí před volbou, zda koupit sekačku, nebo za stejný obnos brokovnici, nasměruje se tím jeho život na novou cestu. Horečnatý vír excesivního násilí, burleskní teatrálnosti, přepjaté stylizace a osmdesátkového retra sice v sobě spojuje řadu vlivů z tradice americké exploatační kinematografie, ovšem nepředstavuje jen další fanouškovský kvíz na rozpoznávání inspirací. Před očima diváků se otevírá sofistikovaná reflexe samotného fungování bulvárního braku, zasazená do promyšleně vystavěného osobitého světa křičícího sytě technicolorovými barvami. Titulní rolí životem a světem zklamaného hrdiny slaví velkolepý comeback charakterní herec uvízlý ve škatulce „béčkových akčňáků“ Rutger Hauer. (MFF Karlovy Vary) -
Ďalší projekt založený na Grindhouse traileri s rovnakým názvom. Príbeh sa odohráva v blízkej budúcnosti, kde zákon so spravodlivosťou podliehajú zločinu a násiliu. Proti skorumpovanému policajnému štátu sa postaví jeden bezdomovec s brokovnicou, ktorý na ceste za spravodlivosťou postrieľa zopár skorumpovaných policajtov, pedofilného Santa Clausa a mnoho iných chrapúňov. (gunslinger.)
Komentáře uživatelů k filmu (213)
-
verbal
Až příště vylezu z Tesca a přistoupí ke mě nějaký vagus s žádostí o cigáro, vrazím mu do ruky celý pakl, nadšeně se s ním podělím o půlku nákupu a budu doufat, že má rád Dobrou mámu, taveňák pro juniory a mraženou brokolici. Nic jiného mi totiž děcka nežerou. Triumfální návrat Velkého blondýna s černou brokovnicí, který ukázal Quentinovi, že i Auto zabiják nemusela být taková nudná sračka!(21.4.2011)
-
J*A*S*M
Devadesát minut trvající grindhousová onanie s ultimátním vyvrcholením. Napodobit osmdesátková béčka se příliš nepovedlo - snad žádné totiž nebylo tak zábavné a tak odvážné jako Hobo. Eisener jde v některých scénách naprosto za hranice toho, co je běžné ve filmové produkci vidět - (spoiler) upálení několika dětí ve školním autobuse (konec spoileru). Film jak z jiného vesmíru a Hauerova životní role. A to jsem se na něj paradoxně ani moc netěšil. PS: Opravdová kvalitní filmařina Hobo není ... ale má srdce. A koule. Edit: Pětihvězdičkové nadšení vyprchalo celkem rychle, snižuju na pěkné čtyři.(4.4.2011)
-
Shadwell
It´s fucking epic. ____ 1, Exploatace jsou odjakživa rozkročený přesně mezi uměním a oficiálním diskurzem, proto není většího prohřešku než dát do kupy chytře se tvářící exploataci-midcult, nebo se opřít o silné studiové zázemí. Když si zrekapitulujeme druhou polovinu dvacátého století z hlediska kinematografie, vidíme umění v 60kách, exploatace v 70kách a nastupující institualizaci v 80kách. Určitým měřítkem toho, že nedošlo mixnutí exploatace něčím závadným, dává čas, kdy může být nasazena v televizi. Tarantinův grindhouse unese 20:00, Rodriguezův 22:00, kdežto Eisenerů až 0:00, tudíž vychází z klání i se silnějšími soupeři jako vítěz. Postmoderní Tarantino upadl do nepříjemného paradoxu znalectví a citací, který ruší samotný princip nekompromisně bulvárních exploatací a obrací je k umění, k tomu, co označují Francouzi merde en bas de soie (doslova „lejno v hedvábných punčochách“), zatímco jeho moderní, méně poučený, a tudíž exploativnější kamarád Rodriguez je až příliš v zajetí studií. Z úplně jiných pozic vycházejí autoři stojící za Bezďákém s kulovnicí, jimž nešlo o další parodii či imitaci, o další retro-style tribute nebo reflexi posílenou mikrofony v záběru, chybějící cívkou a škrábanci na filmu, ale o poctivou, nepřikrášlenou, postaru vyrobenou exploataci, která tak trochu jako kdyby přicestovala přímo ze sedmdesátek. ____ Na druhou stranu Bezďák s kulovnicí nevyjadřuje jenom povrchní postoje a neláká jen na šokantní podívanou, protože pod jeho povrchem dřímou temné tóny, takže úplně festová exploatace to určitě není – zkrátka je do filmu vepsán jistý sociální komentář periferního povlaku, o něž společnost nejeví zájem. Odehrává se nám tu klasický střet mezi stylem a narativem, kdy styl produkuje senzační, skandální, či kontroverzní obsah, zatímco narativ navzdory absurditě, humoru a krvi nepostrádá jistý komentář dodávající filmu na hlubším smyslu. Na tomtéž paradoxu stojí téměř všechny akční filmy, v nichž se z plátna řine krev a násilí, ale opět v té narativní rovině jsou ty příběhy, podsunující divákům zcela přijatelné hodnoty a vzorce chování, bezvýhradně etické (ochrana slabších, boj proti terorismu, buď vždy uctivý ke svým učitelům a starším ap.). Je docela logické, že lidé kladoucí smysly před rozum setrvávají u negativního pohledu, kdežto hermetici odkojení exegezí vidí mravoučnou rovinu těchto žánrů (opačný příklad nacházíme v HBO seriálu Hra o trůny, kde vidíme zoufalou snahu vykompenzovat uhlazenost, sešněrovanost a zjevně neustálou kontrolou filmu producenty a risk managery krví a sexem – je až komické, jak tu incest a rádoby drsnost vyvažuje jinak nekonečnou přehlídku narativních a příběhových klišé). S tímhle rozdílem mezi stylem a narativem souvisí ještě jedna skutečnost týkající se toho, proč nám nevadí mrtvoly ve fikci, ale v dokumentu s nimi máme problém, ačkoliv jsou v obojím případě zobrazeny téměř stejně – znamená to snad, že vnímáme filmy více přes rozum než přes smysly? Nedějeme si falešné iluze, spíše jsme obětí těch, kteří nám dopředu říkají, v jakém jsme žánru a jak jednotlivé skutečnosti vnímat. Chtělo by se říct, že již velmi dlouho žijeme sny jiných. Komunisté nám dokonce říkali, že jejich sen je naším snem. Není načase, abychom žili naše vlastní sny? ____ 2, Exploatace ovšem nestraší jen 60ky a 80ky, ale poslední dobou čím dál častěji 90ky, jež jsou momentálně jejich nejhrozivějším nepřítelem. Největším prohřeškem proti zákonům exploatace a skutečně skandálním faux pax by totiž byla jejich infiltrace 90kami, tj. nástupem počítačů a internetu. O tom, jak se kulometným střihem zachvácená a zesubtilněná kinematografie někde na konci devadesátých let přesunula z kolize v záběru do kolize záběrů, kterých se díky levnému digitálnímu natáčení naseká nehorázné množství, a co udělal s filmy digitál, vypovídá konfrontace parníku z Fitzcarralda a korábu z třetích Pirátů v Karibiku. V rámci natáčení filmu Fitzcarraldo proběhlo skutečné přesunutí lodi přes obří kopec, naproti tomu ve třetích Pirátech se koráb pohyboval po krabech a celé to působilo, nehledě na umístění v posmrtném očistci, dosti snově a neosobně. Obraz těžce zápasícího parníku, který putuje přes vrcholek hory a zařezává se do krajiny, byl skutečně neobvyklým obrazem, ale poutal k sobě pozornost něčím jiným než prakticky levitující koráb ze třetích Pirátů. Vidíme, že digitální efekty stále více nezobrazují pouze pohyby věcí jako mohutné srážky aut nebo cokoliv podobného. Z ničeho nic jsou digitální efekty spíše estetickým, narkotickým přístupem. Před CGI efekty, které nejednou vypadají jako fake, preferují autoři Bezďáka s kulovnicí skutečný fake, tj. laciné gore gagy zbastlené na place. Přimlouvají se jinými slovy za parníky z Fitzcarralda. Přimlouvají se za zadní projekce namísto klíčování a dokreslovačky před matte paintingem; za precizní skutečné makety nahrazené dnes 3D modely a pyrotechniku, jež byla vytlačena z ekonomických a bezpečnostních důvodů počítačovými postupy. ____ Opět je ale třeba dodat jedno ale, protože tvůrci natáčeli na REDku X (natáčely se jí i Nikolaevovy Lidice) a s počítači má film až podezřele hodně co společného, neboť jestliže divácký prožitek u Avatara zosobňoval návyk na pohyb uvnitř trojrozměrné počítačové hry a Počátek byl zosobněním přepínání mezi různými okny na pracovní ploše počítače a mezi hypertextovými odkazy, tak Bezďák s kulovnicí oslovuje youtube generaci, jelikož každá scéna z filmu by mohla být virálním videem, které uniklo na internet. O to složitější bylo logicky pro tvůrce napříč tímhle virálním cirkusem udržet kontinuitu příběhu a postav. ____ Když kvůli ničemu jinému, tak si to dejte kvůli harpunování lapiduchů ve špitálu dvojicí plechových démonů, kteří přifrčeli do filmu z jiné dimenze odněkad z komiksu. ____ It´s fucking epic. ( „Proč si to napsal dvakrát?" A já: „Nenapsal."... Chápeš? To byla ozvěna toho It´s fucking epic ze začátku coby narážka na echo z Predátora: „Teda ty máš velkou kundu, teda ty máš velkou kundu.“)(2.6.2011)
-
kiddo
Žel bohu nemohu hodnotit, jelikož jsem si při sledování radši četla chytré a hnusuprosté věci o tom, jak totálně žijeme v době rozpadu Římského impéria a vše je v naprosté prdeli. Poněvadž těch cca 20 minut, co jsem z celého tohohle žůžo bomba super společensky kritického eposu pochytila, patří spolu s 2 girls 1 cup a podřezávanými americkými vojáky k mým nejotřesnějším vizuálním zážitkům a Raven mě navíc nadšením z filmu neustále mlátil, je jen malá naděje, že si to ještě někdy zopakuju. Vždyť už teď se v noci kvůli těm 20 minutám probouzím s pláčem.(2.8.2011)
-
Slasher
Drsný, temný a pološílený béčko s kurva homelessem co dělá pořádek v kurva špinavym městě. Flipnic pravil, "výstřel do prázdna", a s tím já celkem naprosto souhlasím. Něco málo unikátního v tom bylo, ale že bych našel něco extra, nebo to bylo celkově dobrý, to prostě ne. Dívatelný, to ano, ale od podivně filtrovanýho obrazu, přes amatérský ražení až po iritující záporáky... prostě průměrný grindhouse nového tisíciletí. A kde se tu vzala všechna ta láska, to je mi trochu záhadou.(6.4.2011)
-
Shit
Tohle byla fakt šílenost, někdy jsem nevěděl, jestli ty dialogy jsou myšlený vážně nebo jestli jsou tak stupidní schválně, obzvlášť skvělý bylo, když Hauer o nějaký kurvě prohlásil, že je chytrá holka a měla by být učitelka, to mě dostalo do kolen a na konci ten proslov o houmlesácích byl taky extra parádní, to prostě nemělo chybu, ale řek bych, že to jednoduše bylo celý natočený jako sračka schválně, už jen ty strašný krvavý jatka na každým rohu byly absurdní, fakt téměř každej v tom malým městečku byl nějakej kriminálník, uchylák nebo pasák, včetně policajtů a byli tak brutální, že by se i kdejakej gore horor za to nemusel stydět, střevo sem, střevo tam, hlava sem, hlava tam a to ještě nasranej houmlesák Rutger Hauer, co evidentně nemá rád utlačování, nevyfasoval brokovnici, když se tak stalo, to se hned musel mít na pozoru i pedofilní santa, co si ho honil u školy a samozřejmě ani ostatní sráči nezůstali ušetřeni a Rutger je stihnul všechny rozstřílet snad za 5 minut čistýho času. Něco takovýho se fakt nevidí každej den.(5.4.2011)
-
Flipnic
No není to zas kdo ví co ... Taková jako by Tromácká "uhlazenější" šílenost, u které jem se ani nesmál, ani mne to nějak zvlášť nepobavilo, ničím nezaujalo ... Prostě naprostej "výstřel do prázdna" ... Nevím .. asi jsem už viděl dost, aby mě tahle věc nějak víc dostala či zabavila ... Žádná oslava grindhousevejch věciček se nekoná, na to má Hobo malý koule ... Dělá se z toho víc než to je... Pro běžnýho diváka asi nářez, ale pro mě bohužel fakt nuda ...(4.4.2011)
-
choze
Tromárna jak se patří. Škoda jen, že tromárny nesnáším a mnohem radši bych další PŘÁNÍ SMRTI. Tak třeba příště. Eisener má ale slušnou zásobu zvrhlých nápadů a za to má ode mě bod.(12.4.2011)
-
Dellamorte
Na TROMA STYLE príliš vyleštené , ku GRINDu by som to neprišívala ani omylom. White ( sako ,auto ) vs. Black ( houmlesák a kanál dekel , ako golier ). Je zrejmé , že Rutger svoju " tired " návratku zvládol na výbornú , ale ani tá poctivá červeň / trendový manuál / odpozeraný killing a tento x ani gore , to nad tú 3ku nedvihne. Popcorn na pomerne silnú tému. Čo sa týka úpravy grindu , Eisner si to musí odmakať( ihličnany nestačia ), prípadne zaklopať na dvere s menovkou R.R. Inak ale faynové .(7.4.2011)
-
Le_Chuck
Trochu osemdesiatkovej punkovej anarchie, trochu moc krvi a jeden pometený HoboHauer čo celý čas mele o kosačke. Záporáci luxusní, štylizácia detto, ale akosi sa nám kamsi podel hrdina a do konca filmu ho nebolo. Nemastná neslaná Troma za pade. 50%(10.9.2011)
-
Darren
Konečně zase pořádná příležitost pro Hauera a je z toho jedna z jeho nejlepších rolí. Celé je to ohromně přestřelené, ale taky zábavné. Doporučuju pustit si předem Eisenerův kraťas Treevenge, ať víte alespoň zhruba s jakou úrovní brutality počítat.(21.6.2011)
-
JFL
Podobnost s Rodriguezovm "Machete" se nezakládá pouze na genezi filmů, ale především na tom, že se oba sice tváří jako rozjařilý brak, ale současně jsou to sofistikované projekty reflektující své kořeny a stylové inspirace. Ve světle celovečerního "Hobo with a Shotgun“ se nabízí přehodnotit i samotný původní fiktivní trailer, který působil jako hypertrofovaná hysterie na hraně tromácké karikatury a fanovské parodie pokleslých žánrů. Po rozvinutí jednotlivých pasáží ve filmu se ukazuje, že již v trailerovém předobrazu tlouklo pod rozjíveným povrchem srdce důsledné reflexe exploatace. Samotný výchozí nápad dokonale intenzifikuje bulvární povahu exploatačních filmů, které v základu představují filmový jedovatý plivanec na neduhy své soudobé společnosti: Titulní bezdomovec tak zastupuje starý řád a hodnoty vůči modernímu kapitalismu, jenž se vyznačuje touhou po intenzivní zábavě jako vyvážení tlaku v zaměstnání. Hrdina tudíž zburcuje masu, aby se postavila proti svým hmotným i morálním vykořisťovatelům. Film dramaturgicky přesně servíruje žánrové atrakce jako jsou bezuzdné násilí, prostinké motivace (snem hrdiny je mít vlastní sekačku na trávu, coby symbol štěstí tymolínové rodiny ve stylu 50. let), patetické repliky a doslovný apel (vedle vrcholného hrdinova monologu k novorozeňatům také motivační řeč hlavní hrdinky k mase a burcující závěr). Eisner vytvořil na debut překvapivě koherentní dílo s vlastní mytologií a vnitřní kauzalitou, která důmyslně recykluje prvky osmdesátkových populárních braků, videoher a komiksů. Do technicolorového fetiše zahalený styl evokuje skladbou, rámováním i barevnou paletou panely starých amerických mainstreamových komiksů s jejich výrazně vychýlenými postavami v rámu obrazu a jednoznačně čitelnými grimasami. Domnívám se, že se "Somrák s brokárnou" nezařadí po bok klasik jako "Riki-Oh: The Story of Ricky" či "Braindead" na pantheon „splatter-festů“, ale to jen proto, že je příliš subtilně sofistikovaný a namísto násilí se vyžívá v excesivnosti svého světa. Rozhodně se však jedná o jeden z vrcholných snímků aktuální nostalgické obrody filmového braku a exploatace.(17.4.2011)
-
Fr
,,JAKO SUPI KROUŽÍTE KOLEM TOHODLE MĚSTA A RVETE MASO ZE VŠEHO, CO JE NEVINNÉ“..... /// Přišel čas vrátit se do doby, kdy padouši byli nechutní sráči, milující hry, při kterých trpěla hlava (hlavolamy nečekejte – i když…) a mstitelé měli sen, že VYŘEŠÍ všechny PROBLÉMY světa s BROKOVNICÍ v ruce. Totálně odvázaná béčková magořina, plná extrémního násilí s litry červený sračky, která (původně) proudila v lidských tělech, jistě potěší nejen zvrhlé bezdomovce a úchylné publikum. Dokážete se kurevsky odvázat a nebrat všechno zase tak úplně vážně? VÍTEJTE V KLUBU! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych, aby za moji hlavu někdo nabídl všechny děvky města. 2.) Říkají o mě, že jsem bezdomovec nesoucí spravedlnost. 3.) Často přemejšlím, jak bych vypadal s ustřeleným ptákem. 4.) Mám klacek (ze dřeva…) obalenej žiletkami. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE *** NAPĚTÍ *(13.4.2011)
-
TheRaven
Ježíš Kristus, Johanka z Arku a Rutger Hauer; to jsou lidé, kterým už došla trpělivost a pokusili se něco změnit. Společnost je zkažená, vždycky byla a nejspíš bude až do doby, kdy se zahubí. Odjakživa se objevují knihy, traktáty, dramata i komedie, básně a další literární díla, která tuto neustávající dekadenci kritizují. Ve dvacátém století příšel film a také v něm se toto téma úpadku objevuje poměrně pravidelně. Nikdy to nikoho příliš nezajímalo. Dnes, v roce 2011 přichází zlom, na scéně se objevuje poslední nezkažený hrdina, poslední kdo ještě neztratil zbytky lidství, kdo si cenní života a světa kolem nás. Přichází Somrák s brokárnou a pokouší se spasit poslední zbytky světa. Jediný, kdo mu v tom může pomoct, je prodejná dívka Abby. Nechte se překvapit, jestli se jim to podaří. Hobo with a Shotgun je nedrsnější, nejkrvavější a nejšílenější reflexe na zkaženou společnost vůbec. Nakonec snad i jedna z nejlepších. Rutger Hauer je dokonalý spasitel, nechybí několik vtipů, vážných scén, uřezaných hlav, ustřelených koulí, vyhřeznutých střev a nakonec tvůrci neopomněli ani dokonalou montáž, která nemůže chybět v žádném kvalitním filmu. Lidský život ztratil cenu, kreativita a umění spočívá v tom, jak co nejoriginálněji zabít. To je ten pokrok, o který se snažíme. Karim Hussain (Subconscious Cruelty) coby hlavní kameraman nezklamal a Hobo mu může poděkovat za výborný vizuál. Rozhodně doporučuji.(2.8.2011)
-
Gilmour93
Na okenu jezdící Rutger, co spí pod kartonem od LCD vs. sadistická rodinka kolem Cristiana Ronalda s bruslemi! Zní to divně a taky to divně vypadá, ale co taky chcete po druhém filmovém zhmotnění fake traileru z Grindhousu? Eisenerův krvavý, střeva rozvěšující exploitation s disco příchutí nechal skrupule doma na kredenci (viz.sežehnutý obsah žlutého prostředku hromadné dopravy), ale přitom nedokáže souvisleji bavit ani diváka toužícího po morálním úpadku. To, že sociální podtext vymetání korupce, násilí a bezcitnosti je tam spíše z donucení, vůbec nevadí, ale co schází, je lehkost nadsázky a hlavně momenty stavící Hoba na potenciálně možný piedestal kultovnosti. I když, jakmile začal ne dvakrát štíhlý houmles Hauer poprvé úřadovat na ulici s Remingtonem za doprovodu Colombierova motivu z L´Alpagueur, zamáčknul jsem slzu dojetí..(27.2.2012)
-
petero
Hobo with a Shotgun je po Machete ďalší vydarený prevod trailer to film. Po kraťásku som celovečerák ktovieako s nadšením neočakával, podobne ako pri Machete, ale z úplne iného dôvodu, výsledok je nakoniec výborný a to si Eisener na rozdiel od Rodrigueza vystačil iba s Rutgerom Hauerom. Už Treevenge naznačil kvalitatívne zlepšenie v rámci réžie a celovečerákom Hobo with a Shotgun to len potvrdil. I keď Hobo nie je až tak zábavný ako Machette, rozhodne je vizuálne až komixovo štýlový, nápaditý, poriadne čiernohumorný, masakrálne krvavý a Jason Eisener je v týchto momentoch ako ryba vo vode. Vo chvíli keď sa Hobo dostane k brokovnici nasleduje nezastaviteľné inferno, ktoré šlape ako po masle až do konca. Tie scény s čiernobielymi mafiánmi na korčuliach a obrnenými zabijákmi nemajú chybu a tam kde sa v normálnej produkcii haltuje, tu sa s oduševnením drtia prsty. Skrátka, Hoba som zhltol ako malinu.(10.4.2011)
-
Faustka
Považuji se za běžnou divačku, proto tedy hodnotím Hobo with a Shotgun s náležitým nadhledem, protože svět je už tak dost zahlcenej sračkama; a ani příchod nového Mesiáše na tom nic nezmění. Ale přece jen je to v něčem pro mě přínosné - nebudu se bát medvědů.(16.8.2011)
-
hippyman
zvrhlost, nechutnost, brak. no co taky čekat od tvůrce krátkometrážní vánoční ujeťárny jménem Treevenge... ale tady už byly ty krvavé hry bez hranic i na mě trochu moc... přesto místy pobaví. na kvality Mačety ale brokárna zdaleka nedostřelí... 50%. [2. wayFUCKý HD FEST](20.7.2011)
-
2-Xtreme
Jason Eisener má pekne šialené nápady, ale má ich toľko, že to ako celok vôbec nefunguje a pôsobí to tak akoby Hobo strielal len slepými. Proste, nie je to bohviečo a žiaľ od polovičky som to pozeral už len zo zaujímavosti a celkom som sa aj nudil. A to už je čo povedať, pretože tento bezdomovec a další týpkovci do toho bušia naplno celých 86 minút. Snaha bola viditelná(tiež aj, že si to všetci užívali) no scenár je brakovejší viac než by mal byť a uletenosť, uletenejšia než by mala byť. Rutger Hauer má The Hitchera, Jason Eisener má Treevange a my... my máme Rodrigueza, ktorý to vie lepšie(po všetkých stránkach). PS: Hlášky na minime :/(11.4.2011)
-
Niktorius
Na Hobo with Shotgun mě mrzí jen jedna věc - vzbuzuje ve mně totiž akutní touhu vidět všechny ty tromárny a jiná úchylná osmdesátková béčka, které Eisenerovi stály za vzor a na něž jeho film s fanouškovskou láskou vzpomíná, ale dopředu je mi jasné, že vlastně žádný z nich nebude tolik atmosferický, zábavný a sofistikovaný. Tvůrci Bezďáka s brokovnicí sice neupřednostnili atraktivitu před autentičností tolik jako Rodriguezovi hoši v Machetovi a v Planetě Terror (kde se vesele používají digitální triky a dokonce i umělé poškození filmového pásu je využito jako efektní stylistický prostředek), ale i tak je přes polo-amatérský look výsledku vidět, že za kamerou stáli talentovaní filmaři, jakým na rozdíl od většiny osmdesátkových béčkařů smysl pro řemeslo nechybí. Vzhledem k bezprostřednímu zážitku to ovšem lze těžko brát jako výtku.(19.4.2011)
