Arrietty ze světa půjčovníčků

Milá japonská rozprávka o liliputánskej rodinke žijúcej pod podlahou domu. Už ani poriadne neviem ako som sa k tomu dostal, ale bolo to veľmi pekné. Tá japonská animácia má proste niečo do seba a má to úplne inú atmosféru ako tie nové americké animované filmy. Zachovalo si to proste svoju identitu a to je len dobre! Čo sa týka príbehu tak aj ten sa mi veľmi páčil, zaujímavé poňatie námetu o 3-člennej rodinke malých ľudí, ktorí žijú v obave, že ich niekto objaví. Dokonca aj tie proporcie dosť zodpovedali realite a nič také tam nebolo prehnané. No a tie rozhovory Arrietty so Šóom boli normálne miestami až dojemné - taká pekná empatia vznikla medzi nimi. Koniec som očakával inší, aj keď ani tento nebol na zahodenie. (18.08.2013)

Ďalšia krásna rozprávka, nie je moc čo rozpisovať. Natočiť v roku 2011 rozprávku, ktorá nespolieha na premakanú počítačovú animáciu, šialené gagy alebo ukrutne akčný boj dobra so zlom, si nikto okrem štúdia Ghibli si a zopár nezávislých filmárov (ktorí si na tom po väčšine aj náležite natrhnú rektál) nedovolí. Pre bežného 10 ročného euro-američana znamená Arrietty a jej fatálny nedostatok transformerov, Jasonov Vorheesov, Boratov a inej mediálne vmasírovanej a ľahko rozpoznateľnej hávede okamžitý palec dole. Priznám sa, že ako 10 ročný som mal tiež iné problémy, napr. ako to ten Steve-o robí, že dokáže tyčkovať 20 minút v kuse potom ako ho prevrátia hore hlavou v kabíne plnej hovien, alebo ako niekoho rozsekať na sračky motorovou pílou v Doome 2...ale čím som starší, tým častejšie zisťujem, že sa rád rozpúšťam v prekrásne kreslenej fantázií pánov a dám na čele s Hayaom Miyazaki a filmami, ktoré dokážu vtiahnuť len silou príbeju, už tradične bez jasne definovaného antagonistu.......Jedného dňa budem Ghibli rozprávky ládovať do svojich detí, a ak len budem počuť o pikačuovi či megatronovi, tak dostanú hasákom cez držku a budem im púšťať Gašparovičové príhovory z Youtube. (28.06.2011)

Druhý najlepší počin od štúdia Ghibli, ktorý som videl. Veľmi zaujímavý námet, ktorý ma od začiatku chytil, v niečom pripomímanúci rodinný film Ronja, lúpežníkova dcéra. Zaujímavý možno tým, že predloha nie je typicky japonská. Animácia nie je síce dokonalá, na druhej strane klasicky detailisticky prepracovaná. Na animovaný film je pôsobivá aj atmosféra. (17.11.2017)

Půvabná poetická vyprávěnka o nesnázích malých i velkých světů - o všech úskalích, která číhají na bytosti roztomile droboučkých i poněkud kolohnátských rozměrů ... pokud obývají jeden dům. Nespornou výhodou těch druhých v pořadí ovšem zůstává hrubá síla, kterou mohou kdykoli použít ... proti těm prvním. Ne snad ze zlé vůle ... částečně z nevědomosti - a částečně z hlouposti ... která je jim vlastní. Nicméně pohádkové kulisy dávají tušit, že příběh nemůže skončit jinak nežli dalším jitrem, které spolu se sluncem přináší i novou naději. Pro všechny zúčastněné. (02.06.2016)

Naprosto luxusní záležitost. Neslyšel jsem o tom, nekoukal jsem na trailer a najednou "puf!", je tu něco od studia Ghibli. Na to se musím kouknout, pravím pro sebe. Usadím se pohodlně do křesla, dám před sebe 3 krajíce chleba, máslo, med a započínám sledování. Po snědení prvního kousku si všímám, že už uplynulo 40 minut. Arrietty dokáže neuvěřitelně krásně vtáhnout do děje. Je milá, odvážná ~ dá se říct, že jak všechny hlavní Ghibliovské dívky (Chihiro byla, pravda, trochu jiná). Její rodina je na jednu stranu rozvážná, na druhou trhlá. Dceruška se jim povedla kombinovaně. Na scénu vstupuje také nemocný mladík, který se chce s malou dívčinou za každou cenu spřátelit. Ale jde na to velmi jemně, nenásilně a hlavně od srdce. Nenapadá mne moc věcí, které bych vytkl. (Upřímně: nyní absolutně žádná) Cítím, že to nedosahuje 5*, ale velmi silných hvězdiček čtyř. Vypravte se do krásné krajiny a prožijte kouzelné dny z pohledu malých lidí a jejich problémů. 90% (27.06.2011)