Boku to tsuma no 1778 no monogatari
-
1,778 Stories of Me and My Wife
Drama
Japonsko, 2011, 139 min
Režie:
Mamoru HoshiObsah
-
Spisovatel sci-fi zjistí, že jeho manželka má rakovinu a rozhodne se pro ni každý den napsat příběh, aby ji udržel při životě a sám se vyrovnal se skutečností, jako bájná Šeherezáda. (sator)
Spisovatel sci-fi zjistí, že jeho manželka má rakovinu a rozhodne se pro ni každý den napsat příběh, aby ji udržel při životě a sám se vyrovnal se skutečností, jako bájná Šeherezáda. Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Flipper
Uniformne predvídateľné, telenovelovsky natiahnuté páchnuce komerciou na každom rohu. Citovo vyhranené pre 20-30 ročné zaľúbené páry v Tókiu. Nebyť rozumného citu pre detail, bola by to len romantická srágorina.(3.9.2011)
-
Beastmaster4
Velmi hluboký a emotivní příběh dle knižní novely od: Ritsuko Hanzawa . Krásné obrazy sci-fi spisovatele Sakutara na vás zapůsobí podobně, jak pohled do klidné vodní hladiny pod noční oblohou plnou hvězd. Jednoduchá krása v každém záběru je ještě podtržena nevtíravou melodií. Yusuke Honma se svou nádhernou hudbou konkuruje a snad i převyšuje nám známé západní skladatele. A jelikož je zde obsah velmi stručný, tak: Setsuko, ženu Sakutara bohužel připravuje o životní elán zjištění smrtelné nemoci, rakoviny. Sakutaro nalézá způsob, jak se sám s touto ranou vyrovnat a jak dát své ženě poslední naději do zbývajícího života. Začne jí psát každý den jeden příběh, nejprve se snaží o ty vtipné, později již díky své fantazii nalézá podněty ve svém okolí a ženě tak předkládá denně originální kouzelné příběhy. Setsuko nakonec díky síle a naději, kterou může čerpat od svého muže a z jeho příběhů žije dalších 5 let. I přes prognózu lékařů z brzké smrti, nám film ukazuje, že nejen prášky a medicína jsou schopny zázraků. Někdy nalézáme pomoc ve smíchu, touze a lásce, zjišťujeme, že obyčejné lidské vlastnosti působící jak placebo mají lepší účinek, než lékařská věda. Z jednoduchosti a již některými nepovšimnutého důvodu úmrtí lidí kolem nás, dělá Mamuro Hoshi originální romantické drama, které svým pojetím v takové podobě nemá konkurenci. Jediným neduhem je délka, film má 139 minut a tak jsou některé pasáže nudně zdlouhavé a pro diváka nezáživné. Být film o 45 minut kratší, vůbec bych se nezlobil, takhle krásné momenty zastiňují zbytečně táhlé pasáže.(1.9.2011)
-
Maemi
Sakutaro (Kusanagi Cujoši) se profesionálně věnuje tvorbě sci-fi povídek, ale když se u jeho ženy Secuko (Takeuči Juko) objeví rakovina, která jí má přinést brzkou smrt, Sakutaro se rozhodne, že od té doby napíše každý den jednu povídku jen pro svou ženu. Díky názvu lze poznat, přibližně kolik dnů ve filmu budeme sledovat. Celý film se točí kolem vztahu Sakutara a Secuko a většinu času vidíme Sakutara, jak se sklání nad papírem a snaží se něco vymyslet a kupodivu k němu nový nápad vždy přijde a i se samotnými povídkami zde jsme někdy seznámeni. Nápad filmu je výborný, zajímavý a romantický, a na obrazovky je převeden velice poutavě. Jelikož stopáž má více než dvě hodiny, tempo je pomalejší, ale přesto plyne velmi příjemně. Vzhledem k námětu se nevyhneme jistému smutku, avšak zároveň se zde vyskytují originální drobnosti a celkově film vyznívá svěže a mile a Takeuči Juko je jako vždy výborná, takže ve výsledku mi Boku to cuma no 1778 no monogatari přineslo moc hezký pocit.(18.8.2011)
-
nash.
Další nádherný japonský klenot, který mě dostal do kolen. Pozvolna plynoucí subtilní drama, které nenápadně mísí typická, pro někoho možná laciná, žánrová schémata s tak dokonale civilním pojetím, že občas vypadá jako okno jímž divák nahlíží do života skutečných lidí. Nádherné v každém záběru, úchvatné svou zdánlivou jednoduchostí, dojemné ve svém námětu i v každém jednotlivém okamžiku či gestu, podkreslené nádhernou hudbou a zesílené kontrastem s naivním vizuálním pojetím střípků Sakutarových povídek. Ty samy o sobě jsou přes svou často dětinskou atmosféru citově nečekaně silné, protože ač se je Sakutaro snaží psát veselé a Secuko se nad nimi často směje, vkrádá se do nich postupně onen smutný podtón, zrcadlící hrdinův žal, později zoufalství a nakonec odrážející skutečné autorovy prožitky. Přes pomalé tempo jsem ani na okamžik neměl pocit zbytečné zdlouhavosti, zejména, když mě každou chvíli zasáhla tak emotivně silná scéna jako poslední polibek za svitu měsíce, čtení příběhu č 1775, nebo scéna kdy Sakutaro píše svůj poslední příběh. Křehké, dojemné, až se svírá srdce, do očí se derou slzy a člověk si uvědomuje, že takhle nějak přes všechny posměšky cyniků, vypadá skutečná láska, obětavost a úcta k partnerovi i k životu samotnému.(17.1.2012)
-
phoebus
Podobných, ale mnohem lepších, melodramat jsem viděl už spoustu, a to především z jihokorejské produkce. Samotná premisa filmu je slibná, ale natočeno je to tak nějak nevýrazně a zmatečně. – 50 %(25.10.2011)
-
frings
Po shlédnutí jsem notnou dobu seděl a nechával doznívat emoce a uvědomoval si, jak Japonci mají skvostnou úctu k životu. Překrásný film, který se rozhodně nezapomene! "Nepíšu každý den příběh kvůli ní...mé každodenní psaní je způsob, jak se s tím vším vypořádávám". Díl 1778, poslední díl. Pojďme se znovu najít...(19.8.2011)
-
togaf
Hlavní postavy jsou tak sympaticky praštěné, že filmu odpouštím i lehké citové vydírání. Nápad psát své nemocné ženě každý den příběh, je romantika nejtěžšího kalibru, ale některé povídky byly opravdu zajímavé. Nakonec je to lehce nadprůměrný film, který mohl být o několik desítek minut kratší.(12.11.2011)
-
Harts
to nejde komentovat, tohle se musí vidět a nejlépe vidět srdcem... Pojďme se znovu najít.(24.9.2011)
-
forsythia
Velice milý, nápaditý a dojemný příběh. Několik velmi silných míst mě přimazilo k židli a scéna s psaním posledního dílu ještě navíc vyazila dech. Nezapomenutelní robůtci a mimozemský výběrčí peněz za noviny, překrásné záběry, celé je to vlastně svým způsobem mimozemské. Svým způsobem naivní, ale krásně a snad se můžu odvážit použít slovo moudře. Ano, myslím, že moudře naivní.(10.3.2012)
-
Ba-nny
Nemôže tvrdiť, že film nebol pekný a dojímavý. Práve naopak...mal peknú myšlienku a príjemne spracovaný dej. No tu bohužial s pozitívami končím. Často sa stane, že film, ktorý má potenciál, nemá dostatok času na plnohodnotné zobrazenie myšlienky alebo odovzdanie posolstva. Tuna je to všetko naruby. Tento snímok dostal AŽ príliš veľa času, tým pádom je tam množstvo nudných až zbytočných momentov, a keby film bol vtesnaný do 90min tak isto pridám o hviezdičku naviac. Približne v 110min som si už fakt želal aby ta jeho žena konečne umrela a to patrím medzi citlivých ľudí :D. PS: Neodporúčam pozerať vo večerných hodinách.(4.9.2011)
