Václav Havel - česká pohádka (TV film)
-
Vaclav Havel - Ein böhmisches Märchen
Dokumentární
Německo / Česko, 1993, 90 min
Režie:
Ivan FílaHudba:
Jiří StivínHrají:
Václav HavelObsah
-
Prostřednictvím pohledu vězeňského dozorce se nám postupně otvírá svět ČLOVĚKA Havla, záměrně méně POLITIKA Havla. A především je to Václav Havel sám, který se před kamerou duševně „otvírá“, a který, zdá se, přestává tento technický prostředek vnímat. Vzniká tak velice intimní a poetický filmový portrét, který se vydává především po stopách Havlových filozofických a uměleckých myšlenek, doprovázen jazzově „pohádkovými“ kompozicemi Jiřího Stivína. (oficiální text distributora) -
Je logické, že osobnost Václava Havla hned po listopadu 1989 přitáhla zájem filmařů. A je zajímavé, že první dva celovečerní dokumenty o něm natočili tvůrci z exilu. Vojtěch Jasný realizoval v kanadsko-české koprodukci snímek Proč Havel? (1991) a o dva roky později Ivan Fíla v německo-české koprodukci titul Václav Havel - česká pohádka. Z těch následujících připomínáme ještě stěžejního Kouteckého a Jankova Občana Havla (2008) nebo dva dokumenty Jana a Adama Novákových Občan Václav Havel jede na dovolenou (2005) a Občan Havel přikuluje (2007). Film Ivana Fíly otevírají záběry z plzeňské věznice Bory, v níž si Havel jako politický vězeň odpykával jeden ze svých trestů. V bezútěšném kamrlíku kamera objeví mladého bachaře (Petr Vacek), který se chce stát vězeňským psychologem a který zkoumá tzv. vězeňský syndrom. Muž v uniformě proto studuje knihy Václava Havla a na stole má i řadu kazet s jeho obrazovými záznamy. Druhým „průvodcem" ve filmu je spíkr Boris Rösner, předčítající úryvky z Havlových Dopisů Olze, v nichž se známý disident a dramatik zamýšlí nad existenciálními věcmi, uvažuje sám o sobě, o společnosti, z níž je dočasně vydělen, ale třeba také o smrti. Samotný Havel pak vzpomíná na různé etapy svého života a komentuje své současné postavení prezidenta. Mluví o Olze, která na kameru řekne také pár slov. Dokumentaristé ho sledují na Pražském hradě, v Lánech nebo na návštěvě v Německu. „Komentář" (tj. Havlův monolog i čtené úryvky) je provázen estetizovanými záběry přírody, pražských ulic nebo již zmíněné věznice. Jedním z prvků ozvláštnění je přechod záběrů z televizní obrazovky do „reálu" během Havlových promluv. Nescházejí ani humorné okamžiky, k nimž místy přispívá i hravá hudba Jiřího Stivína, která jinak umně podbarvuje „děj". (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Pedestrian
Dokument, na jehož konci nikdo netleskal. Hanba! LFŠ 2010(27.7.2010)
-
Jufonka
[LFŠ Uherské Hradiště 2010] Měla jsem možnost vidět tento dokument v Uherském hradišti, kde byl přítomen i režisér Ivan Fíla, s nímž proběhla po promítání i poměrně zajímavá (ale krátká) debata o filmu. Dokument se mi líbil, rozhodně ne tolik jako Občan Havel, ale na druhou stranu obsahoval jiné zajímavé věci - např. povídání Olgy Havlové, která přispěla několika vtipnými historkami (nejlepší je jednoznačně ta o tom, jak s Havlem x hodin hledali cestu autem a za nimi jela jejich ochranka, která cestu věděla). Co mi na dokumentu ale hodně vadilo, byl děj odehrávající se ve vězení, kdy budoucí vězeňský psycholog čte dopisy Olze... - naprosto zbytečné záběry, který rušily dokument. Sám Ivan Fíla se po skončení vyjádřil, že tyto záběry by dnes už vynechal. Celkově se mi dokument líbil, ačkoliv postavu Václava Havla nějak extra nemusím, tak jsem si jeho povídání a zážitky užívala.(30.7.2010)
-
surprise
Dokument z kraje 90-tých let oceňuji pro snahu o zachycení duchovního backgroundu Václava Havla a pro citáty z knihy "Dopisy Olze". Technicky mohl být ovšem lépe ošetřen, dropoutů v něm lítá až hanba a občas škrká i zvuk. Ale záměr tvůrce mě zaujal a pohledy do hradních a hrádeckých místností také.(27.2.2012)
