Embla (festivalový název)

Embla se odehrává za drsných časů norského krále Olafa I., známého též pod jménem Óláfr Tryggvason. Ten se v roce 995 rozhodl, že vybuduje mocnou křesťanskou říši na severu a poradí si s každým, kdo odmítne přijmout křesťanství jako základní životní pravdu. Režisér Hrafn Gunnlaugsson představuje fiktivní příběh zasazený do konkrétních historických reálií, přičemž navazuje na své dva předchozí filmy Stín havrana (1988) a Když letí havran (1984). Základním tématem je, stejně jako u předchozích dvou, střet křesťanství s pohanskými hodnotami.
Zatímco v případě prvního filmu trilogie hraje náboženství spíše okrajovou roli, v jejím závěru celému příběhu naprosto dominuje. Proměňuje se zároveň role, kterou v něm sehrává. Pakliže v prvním případě se staví do opozice vůči touze po pomstě, je absolutním dobrem, v druhém filmu režisér toto dobro relativizuje, když poukazuje na různé podoby víry v Boha. Směrem k relativizaci křesťanství coby absolutního dobra pokračuje i ve třetím snímku, v němž ukazuje sobeckého Olafa, který nejprve přinutí novomanželský pár konvertovat, aby následně muže poslal šířit víru na Island, protože s ženou měl vlastní plány.
Gunnlaugsson ale prohlubuje i povědomí o životě Islanďanů. Více prostoru věnuje obyčejnému životu, jídlu, zvykům a reáliím. Filmové hrdiny nechává často dlouze promlouvat, čímž místy docílí esejistického charakteru filmu.
Vedle křesťanství a života Islanďanů se více než v předchozích filmech stává tématem filmu láska. Svatebčané Embla a Askur žijí hned po svatbě v odloučení a jejich vztah prochází těžkou zkouškou. Příběh filmu není primárně postavený na divokých soubojích a vikinských jízdách širou krajinou, je to love story připomínající netradičně pojaté drama Romea a Julie. (Letní filmová škola)