Režie:
Roman MotyčkaObsahy(1)
Zita Kabátová v hlavní roli malé televizní komedie o jedné nesmírně energické a vitální staré dámě. (oficiální text distributora)
Recenze (6)
Zita Kabátová si roli babky, která narušuje mladým sousedům soukromí, neskutečně užívá. Závěrečná pointa včetně bezdomovce Jiřího Pechy pobaví. Kladem je pestrý jazyk - množství oslovení, která Zita Kabátová používá. A dostal mě vtip o "degenerovaném" pekinézovi - "člověk ho krmí půl hodiny a nakonec zjistí, že ho krmil na nesprávné straně":-) ()
"Pamatuj si, že holka co má křivý zuby a neholí si nohy, se může jednoho dne probudit jako ondatra." Vtipná, energická a stále šarmantní Zita Kabátová se tímhle televizním dílkem řítí jako učiněný uragán a strhává sebou i paralyzovaného diváka. A to byla tehdy již šestaosmdesátiletá dáma! ()
Přehnaná groteska, ale člověk se rád podívá na herce, když byli mladí. Někteří už tu nejsou. ()
Název odkazuje na stejnojmenný román Erneste Hemingwaye.. Autor však román pojmenoval po básni od Johna Donne (1571 - 1631).: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny. Jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“ Pojmem hrana lze označit část zvonu, zvonilo se jinou technikou, tedy na hranu zvonu, proto se začalo používat spojení "zvonit hranu", ve smyslu zvonit za zemřelé takzvaný „umíráček”. ()
Tak přesně z tohohle důvodu dělám na výstavě 100 let Zity Kabátové. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (1)
- Název odkazuje na stejnojmenný román Ernesta Hemingwaye. Autor však román nazval po básni od Johna Donna (1571–1631): „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny. Jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“ Pojmem hrana lze označit část zvonu, zvonilo se jinou technikou, tedy na hranu zvonu, proto se začalo používat spojení „zvonit hranu“ ve smyslu zvonit za zemřelé takzvaný „umíráček”. (sator)
Reklama