Zlatovláska

Do klasických pohádek z padesátých a šedesátých let má Zlatovláska daleko, a i v té "normalizační" éře ji zastínily perly jako Tři oříšky pro Popelku a nebo Šíleně smutná princezna, ale pro mě má tenhle Erbenův příběh zvláštní kouzlo. Jednak díky hercům, zvláště křehká, skoro nadpozemská krása Jorgy Kotrbové mi brala dech tehdy i dnes, a druhak díky výtečnému hudebnímu doprovodu. Tohle je jeden z mála filmů, ve kterém mi muzikálová složka nejenže nevadila, ale dokonce jsem se na ni i těšil. A to nemluvím jen o Nes mě loďko ku břehu, ze které se postupem let stala nepřekonatelná klasika hospodského zpěvu. Jestli vás někdy ve dvě ráno vzbudí parta lidí vyřvávajících tuhle tklivou píseň, tak je dost možné, že v ní budu i já. (05.01.2014)

Nádherná pohádková pohádka.....opravdu radost pohledět na místy naivňoučké scénky s dřevěnými zvířátky pomahájícími chrabrému Petru Štěpánkovi na jeho těžké dlouhé cestě po vytouženém "zlatém" cíli a milujícím srdci.. proti tomu stojí však arogantní ziskuchtivý a okázalý král v podání geniálního hlasu čes.dabingu Jiřího Holého, jednoho z posledních herců oné skoro vymřele herecké elitě našeho divadla a filmu.! A hudba, která nemá v pohádkové scéně čes.filmu rovněž konkurenta..!!! (11.08.2008)

Zlatovláska je pro mě nejlepší česká pohádka. Pěkné písně (především Nes mě loďko ke břehu, to by mělo dostat Oscara za nejlepší song, čistá ulice styl ghetto život!), dále pak silný příběh ze života, který chytne za srdce a v neposlední řadě příjemní herci. Díky Zlatovlásce jsem se naučil, že nemám podceňovat rybičky či mravenečky, bo když pro ně něco udělám, tak mi pak oplatí službu. Psaní tohoto komentáře mě navnadilo a proto si du pustit ten "oscarový" song a zapěji si ve vaně. (06.03.2013)

Jako malá Lyli, jsem tuhle pohádku milovala. Díky ní vznikla moje nekonečná touha, stát se modrookou princeznou se žlutýma vlasama (těžce nepravděpodobné). Stojí za zmínku, že již tehdy jsem propadala lásce k zomboušům, i když z mrtvých vstalý Jirka, je na můj vkus málo olezlý. No jo, chutě se tříbily s věkem uživatelky. Z dnešního pohledu velké Lyli, dílko neztrácí nic na pohádkovosti a romantice, jen ty blond vlasy už mě moc nelákají (kecááám). (05.07.2014)

"Co by to bylo za kuchaře, kdyby neokusil, co strojí ?!" Jako většina dívek sní o tom, že si pro ně přijede princ na bílém koni, jedna z prvních zásadnějších tuzemských režisérek Vlasta Janečková na to šla poněkud od lesa.. Petra Štěpánka si do - Dejme tomu princovské role.. - takové role obsadila, aby si ho následně vzala..;) Nutno říct, že sebevědomá pohodářka Janečková platila za velmi zvláštní persónu domácí režie, a téměř ke všem svým projektům přistupovala hodně svojsky, přičemž ani Zlatovláska se z této teorie nedá vyjmout.. Janečková na svém tvůrčím vrcholu výtečně adaptovala erbenovskou látku s velkým citem, zachovala zásadní motivy příběhu i ten skvostný erbenovský jazyk a těmi hudebními předěly jej ozvláštnila, jakkoli má právě v práci s hudbou největší problémy.. Srovnání s její klasickou Popelkou je samozřejmě nasnadě, Zlatovláska, jakkoli ji nelze zvát formálně čistou ani dokonalou, však zvládá, aniž by se o to snažila, své vhodně a pečlivě volené prostředky prodat jako málokterá jiná žánrovka.. A zkrátka je to moje srdcovka !! Nicméně při nejlepší vůli prostě nejde o zcela zdařilý, či filmařsky uspokojivý, hybrid.. (24.12.2014)