Zlatovláska

Když jsme na to koukali na základce v družině (minimálně jednou tejdně), trochu mě ta pohádka děsila. Hrozivej král, Jiříkova useklá hlava a podobně. A když jsem si to pustila teď, nemohla jsem se přestat smát. Například už jen začátek, kdy se král rozčiluje, hází polštářema a jeho slouhové začnou cosi rozprašovat po pokoji, pak ty songy jsou úplně mimo, například ten první, jak se furt jen opakuje "Dobré ráno, dobré ráno", nebo králův monolog na "Já" ("Já, já, jenom já..."), no strašná prdel. Kupodivu dost písniček je docela hezkejch a melodickejch, i text psal zřejmě někdo s mozkem. Akorát že Štěpánkova odrhovačka "Zlatovlásko krásko" je neskutečně vlezlej song, co mi zněl v hlavě celou dobu ve škole, pak na nákupech a zase doma, což mě dostávalo do ráže. Štěpánek má správnou esenci prince (i když jím není), Kotrbová je pěkně neokoukaná, Pešek jako obvykle v roli roztomilýho staříka a nejlepší je Jiří Holý. V družině jsem se ho bála, teď jsem mu fandila, nehledě na to, že se svým hlubokým hlasem to z nich uzpíval nejlíp - navzdory praštěnýmu textu. Jo, a abych nezapomněla, ty loutky jsou hrozně ujetý! (15.12.2011)

Zlatovláska je jedna z těch pohádek, na které se určitě podívám znovu - líbila se mi jako malé a líbí se mi i teď. Příběh je erbenovská klasika, kterou každý zná a asi se na ní toho ani nedá moc zkazit. Celé je to opravdu působivě zapracované do lehčího příběhu pro děti s morálním ponaučením, obohacené o pěkného prince a spoustu milých písniček (Zlatovlááásko, krááásko, kdo ví, co bude dál?). (19.01.2014)

"Co by to bylo za kuchaře, kdyby neokusil, co strojí ?!" Jako většina dívek sní o tom, že si pro ně přijede princ na bílém koni, jedna z prvních zásadnějších tuzemských režisérek Vlasta Janečková na to šla poněkud od lesa.. Petra Štěpánka si do - Dejme tomu princovské role.. - takové role obsadila, aby si ho následně vzala..;) Nutno říct, že sebevědomá pohodářka Janečková platila za velmi zvláštní persónu domácí režie, a téměř ke všem svým projektům přistupovala hodně svojsky, přičemž ani Zlatovláska se z této teorie nedá vyjmout.. Janečková na svém tvůrčím vrcholu výtečně adaptovala erbenovskou látku s velkým citem, zachovala zásadní motivy příběhu i ten skvostný erbenovský jazyk a těmi hudebními předěly jej ozvláštnila, jakkoli má právě v práci s hudbou největší problémy.. Srovnání s její klasickou Popelkou je samozřejmě nasnadě, Zlatovláska, jakkoli ji nelze zvát formálně čistou ani dokonalou, však zvládá, aniž by se o to snažila, své vhodně a pečlivě volené prostředky prodat jako málokterá jiná žánrovka.. A zkrátka je to moje srdcovka !! Nicméně při nejlepší vůli prostě nejde o zcela zdařilý, či filmařsky uspokojivý, hybrid.. (24.12.2014)

Líbezná pohádka s krásnými písničkami. Má neodolatelnou atmostféru a svoje osobité kouzlo. I přes tu televizní režii ji tedy upřímně řádím mezi nejpůvabnější české pohádky. Ale princezna mohla bejt hezčí, to uznávám. Alespoň že král Holý je dokonalý slizoun a Štěpánek neméně dokonalý klaďas. I díky nim je tahle pohádka tak dobrá. (24.12.2016)

Velmi pěkná klasická česká pohádka, která se svou kvalitou téměř dorovná těm nejlepším a nejklasičtějším, a tak patří k tomu nejlepšímu, co bylo v oblasti pohádek v 70. letech natočeno. Spousta písniček, z toho jedna nesmrtelná, neodolatelný mladý Petr Štěpánek a roztomilá bába kořenářka s podivným, dobře chutnajícím hadem. (18.12.2003)