LOL

Naaaaaprosto okopírované podle francouzské verze. Věděla jsem, že to má být podle toho natočené, ale myslela jsem, že ačkoli příběh bude stejný- scény a dialogy budou jiné...Ale to jsem se spletla protože snad jediná věc co se lišila byla Johanka z Arku versus princezna Diana. Ale na druhou stranu- není to špatně natočené. Na herce se kouká rozhodně líp, než v originální verzi s výjimkou Miley- která mi byla trnem v oku a je to asi ta věc co mě na americkém zpracování vadí úplně nejvíc. A málem bych ještě zapoměla na OREO sušenky! :) (06.08.2012)

Tak tohle je fakt těžkej průser......Tento film mě pouze utvrzuje, že ty "pubertální romantické " filmy fakt nemám rád...snad jen vyjímka American Pie 1-4, ale jinak je nevyhledávám....No....zatímco ve filmu Poslední píseň mě Miley Cyrus řekněme nevadila, ale naopak mi byla i sympatická, v LOL jsem ji fakt nemohl vystát, nevím proč, ale vždy když se objevila na scéně, chtěl jsem to vypnout....Jinak k filmu.....průměrný, předvídavý bez náznaku něčeho smysluplného......Tak tohle ne, díky.....Odpady! moc nedávám, jenom když nejdem schopen se na film dodívat, tady jsem to tak tak ustál... (22.12.2012)

Tak po francouzské LOL, tu máme její americkou sestřičku, nutno říci že o poznání méně vtipnější a vímavější vůči všem těm vztahům dospívající omladiny se svejma rodičema, rodičů se svojí dospívající omladinou, omladinou mezi sebou a rodiči mezi sebou a taky citlivější na to, jak tam každej zálaskovanej blbne jak fanoušci baníku ostrava. Chápu že americkej LOL je asi bliží americkýmu publiku, a francouzskej LOL zase evropskýmu hlavně teda frantíkům, ale pokud jde o mě u mně je vítěz úplně ten první LOL, který ještě nebyl LOL, ale jmenoval se Večírek, debutovala v něm Sophie Marceau a oba současný filmový LOLy ho těžce kopírují, protože večírek byl z mý doby, z doby kde se vztahy neřešily na chatu, na facebooku a přes sms, doba která v sobě měla ztracené kouzlo pomalosti. (06.04.2013)

Teenagerská romantická blbost bez větší hloubky. Předvídatelné pseudo-drama těžící hlavně z popularity tehdy ještě normální Miley, na kterém opravdu neshledávám jakoukoliv kvalitu. Sice to nenudilo, ale bylo to příliš hloupé. Jak ve většině nesympatické postavy, tak i děj, který nevzbuzoval absolutně žádné pocity. (19.11.2015)

"Jmenuji se Lola, ale každý mi říká Lol." Lol jí říká pouze jedna postava a to přibližně v pěti případech. Už to mluví samo za sebe... Naočkovat si bezprostředně po God Bless America nové LOL bych označil za čirý masochismus. Vůbec jsem netušil, že se v dnešní době něco tak úžasně stupidního ještě dělá. Nemůžu si pomoci, ale u LOL jsem se skvěle bavil a mělo to prostě všechno. Chlapeckou kapelu, která přirozeně nemá kde zkoušet a má problémy s nechápavými rodiči. Miley Cyrus s vychlastaným hlasem á la Terezka Voříšková. Mužské postavy vypadající až na jednoho (otce Loly) jako homosexuálové. Otce Jacoba ze Stmívání v roli policejního detektiva. Přísného otce, zakazujícího synovi hrát v kapele, který na konci prozře. Čtení dceřina deníku. Odebírání lidí z přátel na Facebooku. Spoustu chatovacích okének. Spoustu zařízení opatřených nakousnutým jablíčkem (za mořem to fasují nebo co). Sexy učitele trigonometrie. Sex s nýmandem na školních záchodech, aby už slečna konečně nebyla panna a byla ready pro výše zmíněného lamače dívčích srdcí. Domnělá nevěra vycházející ze záměny osob (úzce spjatá s výše zmíněnou kopulací). Odpanění Loly (téměř) v přímém přenosu. Debatu o jejím pubickém ochlupení. Domácí vězení. Výsměch Francouzům. A konečně happyend, kdy se parta čítající osm osob hezky spáruje a všechno je fajn... 100% (26.08.2012)