Nastala chyba při přehrávání videa.
  • *CARNIFEX*
    ****

    Henry je novým suplujúcim učiteľom na strednej škole, kde je najväčším problémom disciplína či rešpekt voči autoritám. V jeho triede je množstvo vyvrheľov, čiže právom patrí medzi najhoršie na škole. Henry je veľmi špecifickým profesorom s vlastnými metódami vzdelávania. No napriek jeho výborným výsledkom je zároveň veľmi svojskou osobnosťou. Uzavretý so slabou komunikáciou s kolegami. Jedného večera spoznáva mladú prostitútku, ktorú sa snaží rovnako, ako svojich žiakov priviesť na správnu cestu. Podarí sa mu splniť svoje "osobné" ciele? Film s množstvom hlbokých myšlienok z ktorého Vás môže hlava rozbolieť. Ale také už ( dobré ) drámy proste sú.(5.12.2013)

  • mat.ilda
    *****

    Zoufalá zpráva o stavu světa aneb život za časů marketingového holocaustu. Úvahy v obrazech, načmáraných na školní tabuli, pro všechny oběti ztracených hodnot. Smutná přehlídka duševních sešlostí v těkavých etudách, hlubokých jako deprese. A inspirativní výzva pro všechny, kteří si ještě touží zachovat rysy své tváře...(15.12.2013)

  • Traffic
    *****

    V souvislosti s Detachment je opakovaně zmiňován francouzský film Mezi zdmi, který je rovněž deziluzivní sondou do hlubin současných školních poměrů. Rozdíl je samozřejmě v tom, že Cantetův film brilantně využívá stylu cinema verité, a působí proto dojmem nezprostředkovaného "okna do reality" - jde ale pochopitelně o pečlivý konstrukt, pokoušející se pokrýt všechny problematické aspekty školského systému formou případové studie jedné třídy a posléze jednoho žáka. Detachment je hlavně z formálního hlediska opakem - synkretickým dílem, které vystavuje na odiv svoji umělost a stylizovanost. Setkáváme se tu se zcela jednoznačnými dokumentárními prvky (opakované prostřihy na "interview" s Barthesem/Brodym, zrnité záběry z ruční kamery, jakoby intuitivní přerámování kamery atd.), ale také s postupy uměleckého vyprávění (vysoce stylizované subjektivní flashbacky, střídání formátů, animované vsuvky apod.), což jsou dvě zdánlivě neslučitelné oblasti filmařského spektra. Detachment se dá nejlépe charakterizovat jako frustrovaný výkřik se snahou apelovat na diváka prostřednictvím emocí - ty jsou tu vytvářeny rychlým střídání vyhrocených situací, které by se v tak krátkém časovém období na jednom místě (jedné škole) v reálu nikdy nemohly stát, ale tady jsou nám strkány pod nos v jejich nejvypjatější podobě. Film navíc hojně využívá rychle stříhaných (v jedné scéně chytře matoucích) detailních záběrů, které ještě více zvyšují působivost odehrávající se situace či dialogu. Je to svým způsobem frontální útok na divákovy smysly, který ovšem nachází ospravedlnění v bezvýchodnosti, o níž pojednává. Snímek je odrazem chaosu jedné, nebo snad kolektivní mysli, která neví, jak napravit systém, ale zároveň bohužel ví, že je ten systém naprosto zkurvený a nefunkční. Jde se tady za hranici vzdělávacích institucí a například v linii s Henryho nemocným dědečkem se film obouvá i do zdravotnictví. "Překvapivě" vyjevuje řadu podobností: pro obě prostředí je typická byrokratická odosobněnost spočívající v papírování vznášejícím se nad čerstvě zemřelými, případně v komerčně zaměřených marketingových prezentacích nahlížejících na školství jako na korporaci mající za úkol plnit finanční a jiné plány a vytvářet profit. Hodně dokumentů si dnes hraje s prvky fikce, a stává se tak jakýmsi hybridem, který přiznává svoji manipulativnost nebo stylizovanost - Detachment je postmoderně roztěkanou fikcí s prvky dokumentu a jednoznačně apelativním vyzněním, které nachází jistou ideovou podobnost s agitačními filmy Michaela Moorea. A kinematografie se tak dále propadá do ještě více fragmentarizovaného prostoru, v němž rozdíly mezi uměním a kýčem, popkulturou a avantgardou, dokumentem a fikcí, skoro přestávají existovat.(3.11.2012)

  • Aaron.
    *****

    Po delší době opravdu hodně povedené drama. Hlavním tématem je škola a tentokrát je zaměřená více na učitele. Hudba byla skvělá a Brody geniální. Bohužel naprosto reálný pohled na to jak to chodí a to čehokoliv, co se ve filmu obejvilo. A totálně jsem podlehl scéně, kde si mrtvý učitel na nahrávce stěžuje na žáky a která se náhle změní až na Hitlera. Tuto scénu, kterou doprovází hodně mrazivá hudba si dovolím citovat:„It's drudgery, this life of detention, suspension, expulsion, staff meetings, the paper cuts, the vacant parents, their vicious kids, they're the dreads lupe. They SPAT ON MY SOUL. This humiliation must stop. Discipline must be restored, these kids have us on the run. WE'RE THE ONES ON TRIAL! It's FUCKING MADNESS! Like every child has value? Is a winner and worthy of a private education. FUCKING KIDS who have no desires, no fire...no minds to feed....“(18.3.2013)

  • Sarkastic
    ****

    Konstantní deprese. Takřka bez špetky něčeho pozitivního. Někdo by se možná mohl ptát, proč někdo takový film natočil, co jím chtěl říct, že je všechno v háji? Ano, chtěl. Oddělen prezentuje stav jedné školy, jejích žáků, učitelů, zároveň ho vztahuje na celé školství, všechny studenty, pedagogy a pak na celou společnost. Nutí diváka k přemýšlení, východisko mu však nedá. Jen malý záblesk naděje. Já osobně mám podobný typ filmů rád, tenhle se může kromě již zmíněného hlubšího významu opřít o výrazného hlavního hrdinu, kterému divák někdy rozumí více, jindy méně a také zajímavou vizuální stránku. Film volí demonstrativní přístup, takže o opravdové realitě tu snad ani nemůže být řeč, ale já osobně s tím problém nemám. Režisér se od Kultu hákového kříže posunul někam jinam, ale s jeho novinkou jsem celkově spokojený, takže to vidím na slušné 4*.(23.2.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace