Madame Sans-Gene
-
Madame Sans-Gęne
-
Madame Sans-Gêne
Drama / Komedie / Romantický / Válečný
Francie / Itálie / Španělsko, 1961, 98 min
Režie:
Christian - JaquePlakáty
Obsah
-
Příběh Madame Sans - Gene je ispirován životem skutečné Catherine Hubscher, jež byla původně Napoleonovou pradlenou v době, kdy on byl ještě pouhým kaprálem. Později se s ní oženil Francois-Joseph Lefebvre, který v Napoleonově armádě dosáhl hodnosti maršála, a byl mu dokonce udělen titul vévody. Catherina si přezdívku Madame Sans-Gene vysloužila kvůli svému jazyku a neznalosti dvorské etikety. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Jeanne
Dobrodružné historické filmy této doby miluju, stejně jako některé jiné kousky Christian-Jaqua (Fanfán Tulipán, Černý tulipán apod.), ale právě Madame Sans-Gene se mi jeví, jako jeden z jeho nejslabších snímků. Vizuální stránkou se sice občas blíží komiksově vyhlížejícímu Fanfán tulipánovi (obrovití koně z podhledů a další srandičky), ale jinak jeho ironičnosti nedosahuje. A navíc je katastrofální natočit příběh z francouzské revoluce v italské jazykové verzi... uff :)(22.11.2007)
-
sportovec
Příběh někdejší pradleny francouzské revoluce je nesporným alternativním vrcholem tvorby autora obou TULIPÁNŮ. Jadrný příběh prostořeké pradleny vzácně zapadá do hereckého naturelu Sophie Lorenové, ale dává také značný prostor jejímu hereckému partnerovi Robertu Hosseinovi. Zajímavé - lidské - je i pojetí Napoleonovy postavy, jehož rozporuplné životní osudy určitě nejde zužovat do úzkých břehů černobílého vidění světa. Aniž by byla viditelněji zkreslena historická fakta, vzniká vděčný film-komedie, jejíž nadsázky ozvláštňují skutečné životní osudy skutečných historických postav. Film vidící vlastně napínavý děj ženskýma očima. Alternativní feministický pohled na historii prostředkovaný citlivým a vnímavým mužským okem. Film, na který se nezapomíná, byť jeho klasičnost je oděta do vypůjčeného lidového kroje nesmlouvavého, ale současně také vlídného a až rozverně veselého plebejského taškářství. Vždyť všichni víme, že smíchu nebo alespoň úsměvu v životě každého z nás nikdy není dost.(28.8.2007)
-
NinadeL
Filmy se Sophií Loren jsou jako ty s Burianem, ona kraluje, ostatní přihrávají. Robert Hossein v tomto případě přehrává. Ale skoro bych někdy chtěla vidět ještě dabovanou verzi, abych zapoměla na italštinu v tak nevhodném prostředí, LK mají své dluhy...(19.2.2009)
-
horovska
Tomuto filmu lze vytknout leccos. Především pro mne nesnesitelné přehrávání a přehnaná gesta, hlavně od Sophie Lorenové, což je její nejčastější herecká poloha.. Ale scénář je napsán příjemně a s nadhledem, osoby jsou vykresleny civilně a lidsky.(22.4.2010)
-
Baldrick
Zajímavě vyzní srovnání s televizní inscenací Františka Laurina (1971). Obě zpracování vynikají nadprůměrným režijním vedením a převedením do vybraného média, slabší stránkou u obou je ale otázka scénáristického zpracování a dramatizace v daném módu vyprávění (lidsky řečeno onen "alternativní pohled na historii" se poněkud ztrácí v onom "rozverně veselém plebejském taškářství").(9.3.2011)