Žena v černém

Spracovanie veľmi dobré. Prostredie, atmosféra, tajomno, všetko funguje. Ale scenáristicky nič nové pod slnkom. Aj lakačky spoliehajú viac na zvukové efekty než na obrazovú a strihovú vynaliezavosť. Radcliffe na postavu otca vízorovo mladý, ale výkonom bezchybný. Ciarán Hinds dodáva filmu punc dôstojnosti. Mladí diváci Harryho Pottera, ktorí nevideli podobných filmov stovku, budú spokojní. (21.02.2012)

Horko těžko jsem to chtěl vytáhnout ještě o kousek nahoru - zejména konec boří mnohá klišé podobných snímků. Protože mě ale atmosféra nedokázala zcela pohltit, a vyjma závěru mi to nepřišlo zase až tak strašidelné/napínavé, nechávám na 70%. P.S. Paradoxně to chvílemi připomíná znamenitou hororovou Amnesii: Dark Descent na PC, a to při prozkoumávání tajemného domu. Až tvůrci nahradí ženu v černém stejným patvorem jako zmíněná gamesa, a přidají více pohledu z vlastních očí, napařím klidně pět hvězd. (14.03.2012)

Asi brzo začnu rodit posedlý děti, pokud někdo neprolomí ledy absolutně zatuchlých stereotypů práce se zvukem v hororech. Vážně, co to je za zjednodušovadla, budovat strach (ok, lekačky) primárně na decibelech? Woman in Black je tvrdá rutina. Invence = nula, kniha 'jak dělat horory' = 2x∞. Kouká se na to hezky. I ten Radcliffe na všechno kouká moc hezky. Chodí si takhle z pokoje do pokoje, pojídá rašelinu a zírá. Bohužel mu ale v obličeji není vidět mnoho z toho, co jeho postavě život vzal. Lekal jsem se a příběh bavil. Závěr byl ale hodně z prdele (momentálně si nevybavuji slušný ekvivalent s tak výmluvnou přiléhavostí). Edit: Po té, co se mi film krapet rozležel v hlavě musím uznat, že je víc sexy, než se mi původně zdálo. (16.07.2012)

Filmový lidový strašidelný román, který dokonale vytěžuje konvence gotického hororu a viktoriánské estetiky duchařských příběhů (autorka předlohy Susan Hill je na ně odbornice). Watkins zvolil celkem ultimátní digitální look, který je někdy nádherný (barevné kontrasty a jemná práce se světlem v úhledných interiérech), někde velmi umělý a nevěrohodný (hlavně upravené exteriéry). Atmosféra je fajn, vytýkat tomu předvídatelnost je nesmyslné, ten film je de facto stylistické cvičení s jasnými pravidly, které je třeba dodržet. Trochu mi překáží inklinace k levným lekačkám, ale zase ty dlouhé špacíry se svíčkou setmělým domem jsou hutné. Radcliffovi se to ztracené vylekané štěně navíc dá uvěřit bez obtíží. Příjemně staromilské, od závoje až po kotníkové botky. (03.02.2013)

Od Amenábarova snímku Ti druzí jsem neviděl tak působivý mysteriózní horor a musím říct, že mi udělal opravdu radost. Přitom to vlastně není nic světoborného, ale je příjemné vidět, když se někdo vrací úspěšně k základům žánru. V tom filmu se neexperimentuje, drží se osvědčených filmařských postupů, Watkinsova režie je spolehlivá a i v detailech přesná. Režisér ví, kdy nasadit lekačku a kdy nechat kameru zachytávat působivé obrazy ponuré přírody a interiéry domu poznamenaného lidskou zlobou. Neměl jsem problém vlastně s ničím, nic nepřekáželo, nevyčnívalo, nenaštvalo. I ten konec, který možná některé diváky rozladil, zapadá do myšlení pozdní viktoriánské éry a podobně laděných literárních příběhů. Když to tak vezmete, vlastně se všichni dostali tam, kam patří. Celkový dojem: 90 %. (04.04.2017)