İki Dil Bir Bavul

Mladý turecký učitel Emre je státem poslán vyučovat na základní školu do malé kurdské vesnice. Děti ve třídě však neumí mluvit turecky a Emre zase kurdsky. Dokument zachycuje roční "soupeření" dvou jazyků na jednom místě, tvůrci se však přitom vyhýbají jakémukoli hodnocení práce učitele či snahy dětí. Není zde žádný voiceover či rozhovory s účinkujícími, Emre nám své pocity sděluje přes jeho telefonáty matce, ze kterých vyznívá jeho beznadějnost, ale i trpělivost s dětmi. Z asi třiceti dětí ve třídě (a vlastně i v celé škole) pak blíže sledujeme čtyři z nich, jejich pokroky v turečtině i jejich první pokusy psát a číst. Nelze popsat všechny motivy, které jsou v dokumenty obsaženy; prostředí kurdské vesnice, cizí jazyk, chudoba obyvatel a samotný přístup dětí a učitele dělá z filmu neobyčejnou sondu nejen do vzdělávacího procesu Turecka, ale i do kurdské otázky... Z debaty s režisérem jsem se dozvěděla, že z dokumentu byla vystřižena například scéna, ve které turecký učitel mlátí jedno dítě po hlavě knížkou, vystřiženy byly i všechny záběry, na kterých je vidět, že spousta dětí chodí do školy bosky. Většina dětí film nemohlo zhlédnout, protože dosud neumí turecky. Jeden z hlavních dětských protagonistů se z vesnice odstěhoval a nyní pracuje na bavlnovém poli. Avšak právě bez těchto scén a dalších informací si dokument zachovává své, dejme tomu pozitivní, vyznění. (14.10.2010)