poster

Finanční krize

  • USA

    Inside Job

  • Slovensko

    Zo zákulisia krízy

    (festivalový název)
  • Austrálie

    Inside Job

Dokumentární

USA, 2010, 120 min

Hudba:

Alex Heffes
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Djkoma
    ****

    Jednoduché, argumentující, přehledné, podané s nadhledem a hlavně přístupné naprosto každému. Dokument pro masy, které by si mohli uvědomit, kde byla chyba... Ovšem, co s těmi, kteří to vědí i bez dokumentu a nic neudělali? Pravděpodobně nejlepší dokument o finanční krizi, který prozatím vznikl a nepřináší žádné přehnané konspirační teorie. Doufám, že Ferguson neztratí nic ze své lehkosti a odvahy opřít se do americké vlády. Docela to potřebují...(20.4.2011)

  • Fr
    *****

    GLOBÁLNÍ EKONOMICKÁ KRIZE V ROCE 2008 PŘIPRAVILA DESÍTKY MILIONŮ LIDÍ O JEJICH ÚSPORY, PRÁCI A DOMOVY. TAKHLE SE TO STALO..... /// Tomu se říká zapracovat na informacích. Ten typ dokumentu, kdy si hodně často řeknete ,,TY VOLE“ a litujete, že jste měli ve třetí třídě dvojku z matiky. Jednoduše, polopatisticky vysvětleno, proč jste přišli o práci, proč vám vzali několik procent z platu, co je CDO, nebo proč se váš soused oběsil (ten co neměl rakovinu). A KDO VŠECHNO DRŽEL ČERNÝHO PETRA a komu nakonec zůstal!? Informace, až se člověk musí smát, jak to ty kurvy měli promakaný. Podřadný úvěrování, rizikové bankovní informace, spousta jmen a věci, po kterých se nějaký aféře bezejmenýho Bárty a ABL můžeme jen zasmát. Chcete znát viníky? Jsou tady (ale nikdo z nich se nechtěl ve filmu k ničemu vyjádřit)!!! PROMIŇTE, MY JSME TO TAK NEMYSLELI. MY UŽ TO NEUDĚLÁME. VĚŘTE NÁM..... Ty vole, to jsou kurvy!!!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám banku a nevím, jak to bude vypadat, když spolu půjdem do konkurzu. 2.) Zajímá mě, jaký měli platy finanční podnikatelé zodpovědní za krizi. 3.) Zjistím, jak byli potrestáni lidé, kteří zničili své firmy (a mě). /// PŘÍBĚH *****(13.4.2011)

  • Shadwell
    *****

    Levičáctví se dá pěstovat dvojím způsobem: pateticky, anebo analyticky. První sortu pokrývají levicoví myslitelé a humanističtí pokračovatelé Frankfurtské školy, v Česku trojlístek Bělohradský, Kohák, Havel, sortu druhou např. tento dokument, jenž se namísto planých řečí snaží porozumět problému a vyhýbá se jednoduchým gestům, k nimž se uchýlil Moore v agitce O kapitalismu s láskou, kde v srdceryvné scéně vyzpovídal tatíka před zkrachovalou továrnou a na závěr obmotal páskou banky na Wall Streetu (ukázkový případ patetičnosti a nic neřešícího gesta, jež nacházíme bohužel i zde v šestiminutovém islandském počátečním extempore). Valné většině dokumentaristů je zkrátka zatěžko strávit desítky dnů po knihovnách studiem náročných pramenů a volí ochotně cestu nejmenšího odporu, takže jsme pak svědky nic neřešících anti-globalizačních povrchních záběrů na indiány, kterým zabírají území těžařské společnosti. Úplně tatáž dichotomie mezi snadnější interpretací a náročnější analýzou platí ve filmové kritice a v přístupu k filmu jako takovému, kde lze aplikovat buďto rozličné interpretace a vést řeči o příběhu, o postavách, o hlavní myšlence, anebo směřovat k tomu, jak pracuje a působí formální systém filmu. Řečeno s analytikem Bordwellem, interpretation has become easy, but analysis is still hard. S prvním přístupem se setkáváme mnohem častěji, což tak trochu napovídá, proč je horší než přístup druhý, který je vyhrazen povolanějším. ____ Finanční krizi ve Spojených státech, která vypukla v roce 2008, se dalo zabránit, a byla způsobena selháním odpovědných institucí a lidského faktoru. To je ve zkratce nález osvětového dokumentu Inside Job z dílny Fergusona, jehož problém je v tom, že i přes vcelku fundovaný vhled do zákonitostí finanční krize volí často jen gesta a hořekování na úkor skutečně zevrubného výzkumu a širších alternativ. (i) Srdce dokumentu leží v tříminutovém edukativním grafickém videu, jež vysvětluje, jak banky ovlivňovaly ratingové agentury, které hodnotily záruky jejich hypoték a tak pomohly spustit hypoteční krizi. Takových videí je ale na internetu stovka (nejznámější je asi The Crisis of Credit Visualized) a zbytek dokumentu zahrnuje již jen hledání kriminálníků a snaha autora ukázat prstem na bohaté a chamtivé bankéře, jež by nejradši postavil ke zdi. Zhustit dvou hodinový dokument do tří minutové stěžejní pointy trochu připomíná restauraci, kde vám na velkém talíři donesou malý steak. (ii) Dále mi není příliš jasné, proč se pohoršovat nad tím, že páni finančníci navštěvují bordel a šnupají koks. Neetické a zmíněníhodné by byly jedině hony na bezďáky al á Živý terč. (iii) Za další tvůrce filmu Ferguson nenašel odvahu nebo nechtěl vidět, že obrovské problémy způsobily právě vládní intervence ve jménu dobra (pomoc chudým). Změna pravidel poskytování hypoték, a především vynucování jejich poskytování chudým lidem, nepřispělo pouze k hypoteční krizi, ale bylo i skutečným pokusem ve prospěch chudých. (iv) Za čtvrté se pomíjí fascinující možnosti ve světě derivátů, a nebylo by od věci poskytnout stanovisko i z perspektivy matematiky a ekonomie namísto permanentního lamentování nad balíčky nadhodnocenými ratingovými agenturami. Ačkoliv se každý dokument musí z principu držet cílů, jež si vytyčil, a zachovat koherenci bez slepých uliček vedoudích nikam, slušel by tu snad i nějaký drobný příspěvek ve prospěch vzrušujícího pohledu do světa derivátů, Altmanova Z modelu, EVA a MVA ukazatelů či dividendových výnosů. (v) Pak se taky pořád dokola omílá nutnost zpacifikovaní Wall Streetu Obamou a hlavně regulace, univerzální řešení všeho, a až příliš na lehkou váhu se berou alternativy, nastíněné třeba v publikaci Kybersocialismus dvou ekonomů argumentujících ve prospěch reálné možnosti fungování socialismu (pokud vám někdo v hospodě bude zase jednou tvrdit cosi o tom, že komouši jsou svině, odkažte ho na tuhle knihu). Ač takové drobnosti mohou seriozní lidé brát nanejvýš jako intelektuální rekreaci či doplněk k virtuálním dějinám a historickým alternativám, neměli bychom se těmto tzv. kontrafaktualitám uzavírat. Druhá věc je, že lidi z Wall Streetu zpacifikovat nelze, protože se rekrutují z jedné společné množiny, je to tatáž nátura s nízkou morálkou, pro niž Desatero božích přikázání nic neznamená, takže hříšníci jsou i Obamovi poradci a ekonomové. Všechno je to jeden tábor, není odkud brát, nemůžete vytáhnout z fotbalového stadionu člověka, který nemá rád alespoň trochu fotbal. Navíc banky nemohu padnout, protože když padnou na hubu banky, znamená to konec, tudíž i když následuje v Americe za finanční machinace vyšší trest jak za mord (viz Jeffrey Skilling nebo Bernard Madoff), jsou lidi z těhle institucí nějak podvědomě krytí skutečností, že stát se musí postarat a vedle exemplárních případů tyhle finanční instituce zachránit a postavit zpět na nohy, tudíž vědomí, že vám 2/3 dlužníků nezaplatí, nebránilo věřitelům v nezměrně rozhazovačnosti a nafukování hypoteční bubliny, nehledě na to, že jako mnoho podobných domečků z karet i toto schéma muselo skončit, dříve nebo později, fiaskem. (vi) Velký téma, možná největší, nejsou jen rozevírající se nůžky v duchu Paretova pravidla aneb většinou světových zdrojů disponuje úzká menšina, ale i zabstraktnění společnosti a neviditelné toky, žerové (ne-skutečné) peníze, kontokorentní úvěry ap. Spousta finančních instrumentů vyžadujících permanentní přehled by bez internetu a počítačů nikdy nevznikla. Všechno to volá po nutnosti zamyslet se nad celospolečenskými jevy, jichž je krize pouze důsledkem. Finance jsou v šíleném pohybu (každý den představují finance v oběhu objem všech bankovních depozit), aniž by se – alespoň v nějakém přiměřeném poměru – produkovalo něco materiálně nového a užitečného. Známý emblematický obraz z Moderní doby ukazuje Chaplina na ozubeném kole, kam šlo vrazit klín a zastavit tak alespoň na moment veletoč kapitálu, což ovšem dnešní abstraktní oběh peněz v zásadě neumožňuje. Totalitáře lze vždy svrhnout, něco abstraktního však ne, a zatímco totalitář přetvářel minulost, viz Botostroj, vždy tam prostě byl nějaký vztah ke skutečnosti, byť demagogický, tak kapitál nic takového nezná, pouze se žene kupředu. Státy a národy dnes nahradily kultury a civilizace (dle Huntingtona), ovšem nad nimi se nachází něco ještě mocnějšího - nadnárodní korporace, pro něž neplatí žádné hranice, žádná omezení. V dokumentu, jakkoliv velice dobrým, o tomto není samozřejmě ani vidu, ani slechu. Myslím, že Chris Ferguson je jistým způsobem v pozici respektované, demokratické, přátelské postavy, která se však často míjí s tím, co je opravdu aktuální. Do jisté míry je to smutná postava.(2.6.2011)

  • TeeAge
    *****

    | Scenár: Chad Beck, Adam Bolt | Hudba: Alex Heffes | Produkcia: Charles Ferguson, Audrey Marrs | Distribúcia: Sony Pictures Classics | Rozpočet: 2 milióny $ | Tržby: 7,871,522 $ | Za tento dokument bude Charles Ferguson jednoho slnečného dňa zastrelený vo svojom dome, na ktorý si určite nevzal hypotéku od Citigroup alebo JPMorgan Chase. Dokument je analitický, ale pritom precízny pre vysvetlenie súvislostí v aktoch derivatív a deregulácií. Berie ohľad na globálny vplyv krízy, a mapuje chorú činnosť bankových, pojistných a finančných konglomerátov. Bez spoileru ale môžem napísať, že koniec dokumentu kladie dôraz na fakt: V USA sa reforma nepodpísala, ale v EU áno, z čoho plynie plno ponaučení. Ať si tie však všetci odvoďme sami... 92% | Blu-Ray, THX, HU DTS |(28.2.2011)

  • st.ranger
    *****

    V případě tohoto dokumentu bych se ani nedivil při vzniku prequelu a pokračování, protože bohužel, mocní lidé, zkažení hamižností a nenažraností nakonec pohltí svět. Dokument je postupně velice nádherně vysvětlen a polopaticky seznámí i neznalé s finančními machinacemi.(27.9.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace