Dobývání moci (festivalový název)
-
Conquête, La
-
Víťazstvo
(festivalový název) -
Conquest, The
Životopisný
Francie, 2011, 105 min
Režie:
Xavier DurringerHudba:
Nicola PiovaniObsah
-
Je 6. května 2007 a koná se druhé kolo prezidentských voleb. Zatímco se Francouzi chystají zvolit svého nového prezidenta, Nicolas Sarkozy, jistý si svou výhrou, zůstává zachmuřený a malátný doma, v županu. Celý den se zkouší spojit s manželkou Cecilií, která se mu vyhýbá. Nástin uplynulých pěti let Sarkozyho života divákovi přiblíží jeho nezadržitelný vzestup, podpořený mnoha nekalými kličkami, slovními přestřelkami a zákulisními boji. Příběh muže, který získal moc a ztratil svou ženu. (Festival francouzského filmu)
Je 6. května 2007 a koná se druhé kolo prezidentských voleb. Zatímco se Francouzi chystají zvolit svého nového prezidenta, Nicolas Sarkozy, jistý si svou výhrou, zůstává zachmuřený a malátný doma, v županu. Celý den se zkouší spojit s manželkou Cecilií, která se mu vyhýbá. Nástin uplynulých pěti let Sarkozyho života divákovi přiblíží jeho nezadržitelný vzestup, podpořený mnoha nekalými kličkami, slovními přestřelkami a zákulisními boji. Příběh muže, který získal moc a ztratil svou ženu. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
hous.enka
Filmy o politicích: po Milkovi a Nixonovi přichází Nicolas Sarkozy. V čem se tenhle film liší od těch ostatních? Jde o propagandu. Sledujeme, jak je Nicolas sice prťavý skrček, ale svou bezmeznou touhou po moci se dostává výš a výše až je z něj prezident republiky. Chuťovka. Jediné, co stojí za řeč, je herec v hlavní roli, hudba a pár vtipných scén (židle). Zbytek je óda na prcka, který právě začíná vládnout Francii (film končí jeho zvolením).(29.11.2011)
-
togaf
Film pracuje s jiným Sarkozym než jakého nám prodávají média. Sice ho viditelně adoruje, ale je fajn, když se objeví i jiný úhel pohledu. A herecky byl film obsazen na výbornou. K tomu je místy opravdu vtipný, což se u životopisů žijících politiků často nevidí.(30.11.2011)
-
mortak
Naprosto zbytečná "televizní" konverzačka, která nepřináší nic, co by Francouzi neviděli dávno v TV zpravodajství. Je zajímavé sledovat herce, jak se, naštěstí bez přehrávání, snaží zpodobnit politiky, které všichni znají z každodenního sledování televize, jenže to k zahnání nudy nestačí. Bylo by daleko údernější natočit to jako dokument. A Dominique de Villepin je tu vylíčen až jako ďábelský intrikán.(14.1.2012)
-
Tomis28
[Festival Francouzského Filmu 2011 - Praha](30.11.2011)
