Obsahy(1)
Tomáš Töpfer a Eliška Balzerová jsou protagonisty úspěšné komedie Bengta Ahlforse Poslední doutník, kterou v české premiéře a v režii Juraje Deáka uvádí Divadlo Na Fidlovačce. Komorní příběh dokládající, že láska kvete v každém věku, se odehrává během jediného dne, ve kterém se tajný, ale o to vášnivější kuřák Ragnar rozhodne pro poslední doutník svého života. Tento den se však stane výjimečný i pro jeho ženu Anneli a jejich rodinného přítele, pastora Helgeho. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Tomáš Töpfer je prý úspěšný podnikatel, ale podle mě nikdy nebyl dobrej herec a na tomhle dívadle je to hrozně vidět. Je to navíc takový rozvleklý a přihlouplý příběh o páprdovi, co se bojí si doma zapálit doutník a hádá se se ženou. Kdysi jsem míval těžké spaní z toho, že nemám moc možnost sledovat pražskou činohru (dívadlo já totiž rád), ale čím více jsem těch kusů viděl - naživo nebo ze záznamu - tím víc vidím, že není moc čeho litovat. U těchto her, které napsal skandinávský autor, se navíc postavy nevyhnou tomu, aby se oslovovaly "Helge" a "Olafe" apod. a to mě hrozně tahá za uši. ()
Nejsem vděčným divákem činoherního divadla, ale jsem vděčným divákem záznamů uplnynulého. Nikdy jsem nebyla v hledišti Fidlovačky, ač věřím, že samotné spojení Balzerové a Töpfera za to stojí. S Posledním doutníkem jsem se setkala náhodně a připomnělo mi to nedávného Mastrosimoneho ve Stavovském. A samozřejmě Cimrmana, protože v momentě, kdy jsem se naladila na to malé finské domácí peklo, přišel pozitivní středoevropský konec, který nazývám fází zklamání. ()
Hra sama rozhodně není žádné veledílo, i její konec je dost předvídatelný, ale skvěle postihuje některé životní situace a způsob našeho myšlení. Inscenace hýří spoustou nápadů a hluchých míst v ní není mnoho. Nejen Töpfer, ale i jeho tři spoluhráči jsou vynikající; jejich balanc na hranici komedie a tragédie je obdivuhodný. Jedna z inscenací, jejíž převod na obrazovku, který v sobě vždycky skrývá určitá rizika, vyšel na 100%. ()
To si tak dlíte ve své ulitě poté, co jste odešli do důchodu, litujete se kvůli chatrnému zdraví a nadáváte na věčně nespokojenou manželku, která vás otravuje svou důsledností a starostlivostí zbavenou intimností, a pak stačí jeden rozhovor se starým přítelem, aby se vám zhroutil dosavadní - určitě ne spokojený ale stabilní - svět kolem vás a vy musíte hledat, jak z toho ven. Najednou už nic není jako předtím a musíte přehodnocovat vztahy a možná najdete i novou chuť do života a nového partnera. Nijak zásadní, ale solidní hra o rodinném životě a lidských hodnotách. Celkový dojem: 65 %. ()
Navzdory předvídatelné zápletce se z této komedie, která má i nádech dramatu velmi těším. A to především díky skvělému herectví, kterým osazenstvo disponuje. Pro tuto inscenaci je štěstí, že je již stažena, neboť k ní kouření doutníku patří a nový protikuřácký zákon (zcela nepochopitelně) autorská tvorba nikterak nezajímá. Kouření na jevišti v rámci představení nám tedy končí... ;-) ()
Galerie (2)
Zajímavosti (1)
- Inscenace "Poslední doutník" měla českou premiéru v roce 2006. Do roku 2013 se pak dočkala 135 repríz. (007.)
Reklama